Aktual.: 11.04.2026 07:05
Praha – Nadcházející parlamentní volby v Maďarsku mohou ovlivnit nejen vnitropolitický vývoj země, ale i její postavení v Evropské unii. Shodují se na tom odborníci, které oslovila ČTK. Nadcházející parlamentní volby v Maďarsku se budou konat tuto neděli. Ovlivnit mohou podporu Ukrajiny, ale také přístup členských zemí vůči Maďarsku, který by mohl být razantnější v případě, že by současný premiér Viktor Orbán zůstal u moci, míní experti.
Podle Tomáše Weisse z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy by případné vítězství opozičního lídra Pétera Magyara znamenalo snahu změnit obraz Maďarska na evropské scéně a zmírnit jeho dosavadní konfrontační přístup. Země by se podle něj mohla stát předvídatelnějším partnerem, což by zvýšilo ochotu ostatních členských států ke spolupráci. Změny by se mohly projevit i v některých konkrétních politikách, například v postoji k podpoře Ukrajiny, i když jejich rozsah je podle Weisse obtížné odhadnout.
Pokud by naopak znovu zvítězil Orbán a jeho strana Fidesz, lze podle Weisse očekávat pokračování dosavadního kurzu, případně jeho další zostření. Prostor pro ústupky ze strany Budapešti je podle něj omezený. Zásadnější změna by se v takovém případě mohla odehrát spíše na straně EU, která byla podle něj dosud zdrženlivá – i kvůli blížícím se volbám. Po jejich skončení by však podle Weisse mohla reagovat razantněji, mimo jiné omezením neformální spolupráce s maďarskými představiteli.
Analytička Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky upozornila, že případné Orbánovo vítězství by posílilo jeho sebevědomí i jeho spojence v dalších členských zemích. Evropská unie by tak podle ní čelila pokračujícím problémům zejména v oblasti zahraniční politiky, například ve vztahu k Rusku a Ukrajině, a její akceschopnost by mohla být nadále omezována hrozbou vetování. Naopak vítězství Magyara by podle Janebové mohlo přinést větší míru konsenzu uvnitř EU a snížit blokování evropských iniciativ.
Předvolební kampaň v Maďarsku se odehrává ve výrazně polarizovaném prostředí a je silně personalizovaná kolem premiéra Viktora Orbána a jeho dlouhodobé vlády. Vládní strana Fidesz staví kampaň především na tématech suverenity, odporu vůči migraci a kritice Evropské unie, přičemž zdůrazňuje stabilitu a kontinuitu. Významnou roli hraje také zahraničněpolitická orientace země, včetně vztahů k Rusku a EU, která se stává jedním z dělících témat kampaně.
Opozice se naopak snaží mobilizovat voliče prostřednictvím kritiky stavu právního státu, korupce a ekonomických problémů, jako je inflace či životní náklady, a v některých případech se pokouší o širší spolupráci napříč politickým spektrem.
Odborníci: Maďarsko v EU vybočuje z pravidel, členské státy ho ale dál tolerují
Maďarsko sice zůstává řádným členem Evropské unie, v posledních letech se však odchyluje od zavedených pravidel spolupráce mezi členskými státy. Shodují se na tom experti, které oslovila ČTK. Podle nich je Budapešť vnímána jako problematický partner, kterého ale členské státy tolerují.
Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy upozorňuje, že vedle prosazování národních zájmů je pro fungování EU klíčová i nepsaná zásada loajality, solidarity a hledání kompromisu. Právě od těchto principů se podle něj Budapešť odklání. V praxi se to projevuje opakovaným blokováním či vetováním rozhodnutí, často bez zjevné vazby na konkrétní národní zájem nebo bez nabídky alternativního řešení.
Tento postup podle něj oslabil důvěru ostatních členských států a poškodil obraz Maďarska jako spolehlivého partnera. „Pokud mluvíme o současném postavení Maďarska v Evropské unii, je do velké míry definováno nedůvěrou ostatních členských států v to, jaké jsou jeho záměry a jakým způsobem jedná,“ řekl Weiss.
Podle analytičky Pavlíny Janebové z Asociace pro mezinárodní otázky se tento vývoj promítá i do postavení premiéra Viktora Orbána v Evropě. Orbán je mezi unijními lídry do značné míry izolovaný, a to především kvůli narušené důvěře mezi Maďarskem a ostatními státy, uvedla. Přesto si podle ní zachovává relativně silný vliv, mimo jiné díky schopnosti blokovat některá rozhodnutí na evropské úrovni, a to i navzdory tomu, že Maďarsko patří mezi menší členské země.
Míra souladu Orbánovy politiky s hlavním proudem Evropské unie se podle Janebové liší v jednotlivých oblastech. Výrazné rozdíly přetrvávají zejména v zahraniční politice, například ve vztahu k Rusku, kde má maďarský premiér jen omezený okruh partnerů, mezi nimi například slovenského premiéra Roberta Fica.
Weiss uvedl, že doposud bylo Maďarsko vnímáno jako problematický, ale stále tolerovaný partner, vůči němuž panovala snaha hledat kompromis a vycházet vstříc. Nedávné události, včetně telefonických hovorů mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, však tuto dynamiku podle Weisse narušily. Pokud by se Viktor Orbán udržel po nadcházejících parlamentních volbách u moci, lze očekávat, že reakce ostatních států a institucí bude výrazně silnější a méně vstřícná než doposud, míní Weiss.
Maďarsko je členem Evropská unie od roku 2004, kdy vstoupilo spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy. Od návratu Orbána k moci v roce 2010 se vztahy mezi Budapeští a Bruselem postupně vyostřují, zejména kvůli sporům o právní stát, fungování médií či nezávislost soudnictví.
Evropské instituce v reakci na tyto obavy vůči Maďarsku zahájily několik řízení a částečně mu pozastavily přístup k unijním fondům. Vedle toho Budapešť opakovaně využívá právo veta v citlivých otázkách, například v zahraniční politice nebo při schvalování společných postojů.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}