Aktual.: 8.01.2026 15:01
Praha – Pokud vláda nechce spor s prezidentem Petrem Pavlem o jmenování poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí řešit kompetenční žalobou, příliš možností jí podle právníků a politologů nezbývá. Ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy zmínil na dotaz ČTK ústavní žalobu kvůli hrubému porušení ústavního pořádku. Tu by musel podat Senát, kde však nemá koalice většinu. Podle politologa Jakuba Čapka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se nabízí možnost jmenování za něco „vyměnit“, nedokáže si ale představit žádnou nabídku, která by za to hlavě státu stála.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl Pavlovi jmenovat Turka ve středu, prezident však nezměnil svůj odmítavý postoj. Motoristé trvají na tom, že jiného kandidáta nemají. Poslanecký klub strany se shodl na dalších krocích, o nichž nejprve informuje koaliční partnery v pondělí. Pavel dnes označil za politický faul šéfa Motoristů Petra Macinky možné zpochybňování nestrannosti ústavních soudců. Macinka v reakci uvedl, že pak může vnímat Pavlův postoj za ústavní faul vůči výsledkům sněmovních voleb.
Kompetenční spor premiéra s hlavou státu koalice dlouhodobě vylučuje. Další variantou by podle Kysely byla ústavní žaloba Senátu se souhlasem Poslanecké sněmovny. „Pokud by dospěly k závěru, že odmítnutí jmenovat pana Turka je hrubým porušením ústavního pořádku,“ uvedl Kysela, který byl donedávna poradcem prezidenta Pavla.
Dále se nabízí, aby Motoristé trvali na tom, že Turek je jejich jediným kandidátem, takže nikoho jiného nenavrhnou. „Avšak smíří se s tím, že jiného ministra vybere předseda vlády,“ uvedl Kysela. Turek by se tak stal takzvaným věčným čekatelem, dodal. Další možností je podle něj i vybídnout prezidenta Pavla k rezignaci.
Čapek podotkl, že pokud je důvodem nepodat kompetenční žalobu obava, že by Ústavní soud mohl posílit pravomoci prezidenta, nepodání žaloby má nepřímo stejný výsledek. „Jakékoliv další formální formy nátlaku budou mít stejný účinek. Z mého pohledu tak mohou jít jedině neformální cestou a zkusit, ideálně skrz premiéra Babiše, jmenování Turka za něco ‚vyměnit‘,“ uvedl. Nedokáže si ale představit nabídku, která by prezidentovi dávala smysl, takže se podle něj situace dostala do slepé uličky.
Kabinet by mohl využít k určitému tlaku i oblasti, ve kterých se stýkají pravomoci prezidenta a vlády. Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy zmínil, že taková interakce se týká primárně oblasti zahraničních vztahů, tedy například velvyslanců či zahraničních cest. „Vláda má i zásadní kontrolu nad rozpočtem – kancelář, areál Hradu. Je to však primárně otázka celé vládní většiny, ne jen části,“ sdělil ČTK.
Kysela připustil možnost snížení rozpočtu prezidentské kanceláře (KPR). „Což však nemá vliv na prezidenta, ale na rozsah činnosti KPR, její zaměstnance apod. Z hlediska výkonu kompetenci je to tak, že ‚postih‘ prezidenta by mohl být efektivní jen tehdy, kdyby prezident něco chtěl, a vláda mu nevyhověla,“ uvedl. Situace je ale opačná, podotkl. „Vláda nechce, aby jí vetoval zákony, chce, aby výměny velvyslanců probíhaly hladce, aby se nezdržovala ratifikace mezinárodních smluv, jmenování soudců, profesorů a generálů,“ uvedl.
Možnou cestou by podle něj mohl být tlak přes programové body. „Něco jsme udělat chtěli, s ohledem na prezidenta jsme slevili, zatímco teď přitvrdíme. Rozložíme ochranu životního prostředí? Podpoříme destrukci veřejnoprávních médií?“ naznačil možné úvahy koalice Kysela.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}