Aktual.: 23.09.2026 13:39
Praha – Srpnové zdražení nafty v Česku, které bylo největší z celé Evropské unie, zapříčinila podle analytiků kombinace několika faktorů. Projevily se zejména změny daňové politiky, konec regulace marží a srpnový výrazný růst cen na evropském velkoobchodním trhu. Tuzemský trh je navíc na výkyvy u nafty citlivější než některé jiné evropské země, změny na burze se proto projevují rychleji. Na podzim bude pro další cenový vývoj rozhodující dění na Blízkém východě, výraznější zlevnění ale analytici nečekají. Vyplývá to z jejich komentářů pro ČTK.
Nafta podle společnosti CCS nyní stojí v průměru 49,47 Kč za litr, proti úterku zdražila o 15 haléřů. Průměrná cena benzinu zůstala na 45,94 Kč za litr. Nejvyšší ceny evidovala CCS u benzinu v létě 2022, kdy byl litr za 47,97 koruny, a u nafty v březnu 2022, tehdy stála 49,57 koruny za litr.
Cena nafty pro spotřebitele se v srpnu v ČR zvýšila nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Proti červenci vzrostla o 14,3 procenta, zatímco průměr za celou unii činil 8,3 procenta. Cena benzinu se v Česku zvýšila o 2,7 procenta, zatímco průměrný růst za EU byl 3,3 procenta, uvedl v úterý ve své zprávě unijní statistický úřad Eurostat.
„Srpnový údaj Eurostatu zachycuje kombinaci daňového efektu, změny podmínek na trhu a vývoje cen pohonných hmot v Evropě,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Připomněl, že ve druhé polovině července vláda ukončila regulaci cen pohonných hmot a snížení sazby spotřební daně na naftu.
„Český trh je navíc na výkyvy u nafty citlivější než některé jiné evropské země. Česko musí bilančně pokrýt dovozem přibližně dvě pětiny spotřeby nafty. Česká ekonomika je výrazně závislá na silniční dopravě a nafta tvoří klíčovou část spotřeby paliv. Zároveň jsme jako vnitrozemská země více odkázáni na evropský velkoobchodní trh s palivy, a nemáme tak flexibilní přístup k alternativním dodávkám jako některé přímořské státy. Při růstu cen proto může být přenos do maloobchodních cen rychlý,“ vysvětlil Tyleček.
Další vývoj cen bude podle analytiků záviset na pokračování konfliktu na Blízkém východě. „Pokud zůstane evropský trh napjatý, mohou ceny nafty zůstat vysoko i přes případný pokles ceny samotné ropy,“ uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Upozornil, že od října znovuzavedená regulace cen nevyřeší nedostatek nafty na trhu. „Pokud budou velkoobchodní ceny dál růst, prostor pro zlevnění zůstane omezený. Naopak při uklidnění geopolitické situace a poklesu cen nafty v Evropě by se úleva mohla poměrně rychle projevit i u českých čerpacích stanic,“ podotkl Lajsek.
Analytik Bidli Petr Špirit v následujících týdnech a měsících očekává spíše zpomalení růstu cen paliv a postupnou stabilizaci. „To ale za předpokladu, že nedojde k výraznému růstu cen ropy, oslabení koruny nebo ke zhoršení geopolitické situace. Především pak na Blízkém východě,“ konstatoval Špirit. Pohonné hmoty podle něj zůstanou velmi citlivé na vývoj na světových trzích, a to hlavně kvůli blížícím se rozhodnutím zemí produkujících ropu v rámci kartelu OPEC a sezonním výkyvům poptávky před zimou.
Naftu by v Česku naopak mohl ještě více zdražit případný zákaz jejího vývozu z USA, o kterém uvažuje americký prezident Donald Trump. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by to mohlo zvýšit ceny nafty až o deset korun za litr.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}