Komerční prezentace Aktual.: 11.12.2024 17:40
Praha – Změny v dotacích pro podporované zdroje energie (POZE) jsou rizikem pro další investice do obnovitelných zdrojů a mohou mít fatální dopad na celý sektor. Uvedli to zástupci oborových svazů a analytici, které ČTK oslovila. Pozitivně naopak hodnotí ukotvení pravidel pro akumulaci, agregaci a flexibilitu energie, což je podle nich klíčový krok pro další modernizaci tuzemské energetiky.
Sněmovna dnes schválila novelu energetického zákona. Jejím hlavním bodem je zavedení pravidel pro ukládání a agregaci elektřiny, od čehož si stát slibuje zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.
Formou pozměňovacích návrhů se do zákona dostalo individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Podle expertů je cílem těchto změn snížit výdaje na POZE v čele s obnovitelnými zdroji. Stát chce v příštím roce na POZE vyčlenit stejně jako letos 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun.
Právě změny kolem POZE jsou jednoznačně nejkontroverznější částí novely. Rizika a potenciální problémy z pohledu legislativy a stability podnikatelského prostředí v tom vidí například Svaz průmyslu ČR. „Zavedená opatření mění pravidla uprostřed hry a mohou ohrožovat i některé nové investice do obnovitelných zdrojů, které ČR nutně potřebuje, mimo jiné i k splnění klimatických cílů daných EU,“ uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek.
Jako nekoncepční označil změny k redukci provozní podpory OZE ředitel Asociace pro akumulaci energií AKU-BAT Jan Fousek, podle něhož mohou mít fatální dopad na solární sektor. Celý schvalovací proces kolem novely zákona podle něj navíc zbytečně prodloužily. Podle ředitele strategie EGÚ Brno Michala Macenuera pak mohou být zavedené změny kolem POZE prohrou pro všechny strany. Jak se promítnou v praxi, se ovšem ukáže až časem, upozornil. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka jde o změnu dříve garantované podpory, což do budoucna ohrozí důvěru investorů. „Daňový poplatník ušetří, nicméně cenu vnímám jako vysokou. Uvidíme, zda se dočkáme arbitráží proti České republice,“ doplnil Tyleček. Podle analytika ENA Jiřího Gavora individuální kontroly přinesou celkově jen velmi malý finanční benefit pro státní rozpočet, a naopak spoustu administrativy.
Pozitivně naopak oborové svazy i analytici hodnotili zavedení pravidel pro akumulaci energie, agregaci a flexibilitu. Podle Svazu průmyslu je Česko dlouhodobě potřebuje a dosud mělo vůči EU v tomto směru značný dluh. Čížek upozornil i na návrhy spojené se zjednodušením povolovacích procesů.
Podle asociace AKUB-BAT jde o stěžejní novinky pro modernizaci české energetiky a celého hospodářství. „Rozvoj a výstavba obnovitelných zdrojů totiž musí jít ruku v ruce se systematickým ukládáním energie a jejím flexibilním využíváním dle aktuálních potřeb sítě. Právě to zásadně přispěje ke stabilizaci elektrizační soustavy a mnohem efektivnějšímu využívání obnovitelných zdrojů,“ uvedl Fousek.
Podle Macenauera jde o nejdůležitější novinky celé novely. „S ukotvením akumulace je Česká republika už téměř čtyři roky po termínu a je to důležitý prvek pro řešení části problémů s integrací především fotovoltaiky. Agregovaná malá flexibilita bude pomáhat podobně a může podstatně navýšit ekonomiku provozu samotných OZE,“ podotkl.
Podle ředitele Tedom energie Jakuba Odložilíka tyto novinky pozitivně ovlivní celou českou energetiku. „Opravdu skvělá zpráva pro firmy, kterým se velmi rychle otevřou možnosti, jak s energiemi lépe nakládat, a v mnoha případech tak výrazně zlepšit svoji energetickou ekonomiku. Příležitosti to nejsou malé, mohou se pohybovat v řádech až stovek milionů na úsporách i dodatečných ziscích z energií,“ řekl Odložilík. Upozornil ale na to, že se na novelu čekalo až příliš dlouho.
Tyleček také ocenil schválený index zajištění, který podle něj zákazníkům poskytne důležitý údaj pro lepší výběr dodavatele. „Je však otázkou, do jaké míry mu budou zákazníci rozumět,“ dodal.
Sněmovna schválila omezení státní podpory obnovitelných zdrojů
Státní podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se možná sníží. Zákon pravděpodobně zavede přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Jejich provozovatelé budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu. Počítají s tím vládní pozměňovací návrhy, které dnes Sněmovna vložila do novely energetického zákona. Musí je ještě schválit Senát a podepsat prezident. Novela měla původně hlavně zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny.
Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Se zkrácením státní podpory nesouhlasí nejen opoziční hnutí ANO, ale varují před ním i zástupci obnovitelných zdrojů. Někteří investoři už kvůli tomu chtějí zahájit se státem arbitráže.
Podpora měla klesnout ještě výrazněji, ale poslanci dnes naopak neschválili snížení maximálního vnitřního výnosového procenta, zjednodušeně výnosnosti investice, na 8,4 procenta. To je hranice, do níž je podpora zdrojů ještě přiměřená. Platný zákon stanoví hranici pro podporu vyšší, a to 8,4 až 10,6 procenta.
Další novinkou, kterou dnes poslanci vložili do zákona, naopak je, že výnosnost investice do obnovitelného zdroje se má nově odvíjet od celé životnosti zařízení, nikoli od doby práva trvání na podporu. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) pak stáhl svůj návrh, který vypracovalo ministerstvo průmyslu a který znamenal, že solární elektrárny uvedené do konce roku 2012 nebudou mít nárok na provozní podporu v době záporných cen energií. Podle Adamce byl špatně napsaný.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl již v říjnu, že obavy z případných arbitráží nemá. Všechna opatření jsou podle něj v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem. Dnes zdůraznil, že stát nechce měnit pravidla, ale chce zavést pouze důslednou kontrolu. „Maximálně vezmeme těm, kteří berou víc, než jsou česká a evropská pravidla,“ prohlásil. Stanjura upozorňoval, že pokud nyní některý solární zdroj dostává podporu za výnosnost nad 8,4 procenta, pak porušuje česká i evropská pravidla. Zdůrazňoval, že stát chce zavést pouze důslednou kontrolu.
Před vládním návrhem varoval někdejší vicepremiér Karel Havlíček (ANO). „Už je to dneska vůbec o zachování důvěryhodnosti investičního prostředí v České republice,“ uvedl. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již dříve, že pokud by se nepodařilo snížení podpory schválit, stát by ji během roku doplatil.
Stanjura dnes před poslanci popsal, že z celkové podpory obnovitelných zdrojů, která pro příští rok bude představovat ze státního rozpočtu i z peněz odběratelů celkově 50 miliard korun, půjde zhruba 30 miliard Kč na fotovoltaiku, přičemž z těchto 30 miliard půjde 80 procent na solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010. Vyjádřil se i k připomínkám, které již dříve zazněly v hospodářském výboru, a to, že individuální kontroly dopadnou na obce a školy. Uvedl, že pouze deset obcí a tři školy mají solární elektrárnu uvedenou do provozu v uvedeném období.
Projednávaná novela měla v předloženém znění především zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle MPO nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice. Upravuje také flexibilitu. Flexibilita, jak popisuje důvodová zpráva, je schopnost v případě potřeby snížit, nebo naopak zvýšit spotřebu i výrobu elektřiny, která je jako služba využitelná na trhu s elektřinou.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) dnes novinářům řekl, že schválení novely považuje za důležitý okamžik pro českou energetiku. Do konce volebního období chce najít shodu nejen ve vládní koalici pro další novelu energetického zákona. „Jejíž obsahem bude zrychlený povolovací proces na větší zdroje energie, zhruba nad 100 megawattů. Bavíme se primárně o nových paroplynových elektrárnách,“ uvedl.
Některé další změny, které dnes poslanci při schvalování novely energetického zákona přijali:
| Srovnávač cen | Zákazníkům má novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami. Bude to informační systém veřejné správy a spravovat ho bude Energetický regulační úřad. Obchodníci s elektřinou a plynem mu budou poskytovat konkrétní adresy internetových stránek, na nichž jsou jejich nabídky veřejně přístupné. |
| Platnost EIA pro elektrické vedení | Do zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) vložili poslanci ustanovení, že platnost některých starších stanovisek EIA vydaných podle zákona účinného do roku 2015 lze prodloužit opakovaně. Týká se to stanovisek k vyjmenovaným stavbám vedení přenosové soustavy 400 kV. |
| Nové povinnosti držitelů licencí | Do zákona poslanci vložili i opatření, které by mělo státu pomoci zajistit energetickou bezpečnosti v případě, že se provozovatelé uhelných elektráren rozhodnou z ekonomických důvodů svá zařízení urychleně odstavit. Důvodem můžou být podle zdůvodnění třeba ceny elektřiny nebo emisních povolenek. Energetický regulační úřad bude moci distributorům elektřiny nebo plynu uložit povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence, pokud bude existovat naléhavá potřeba zajistit jejich distribuci a bude-li na tom veřejný zájem. |
| Prodloužení nároku na podporu | Sněmovna schválila prodloužení nároku na podporu u zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad pět MWe. Jde o zařízení uvedená do provozu do 31. prosince 2012. Podpora měla skončit na konci příštího roku, ale prodlouží se o čtyři roky do 31. prosince 2029. Poslanec ODS Ivan Adamec, který návrh předložil, poukazuje na to, že v letech 2023 a 2024 byla tato podpora stanovená jako nulová. Celkový objem podpory se podle něj dá odhadnout do 800 milionů korun. |
| Nouzové pálení plynu | Sněmovna schválila návrh, který umožní osvobodit od daně plyn spáleného v případě havárií v havarijním hořáku, takzvané fléře. Ministerstvo průmyslu mělo v hospodářském výboru neutrální postoj, ministerstvo financí naopak zaujalo negativní postoj, který zdůvodnilo tím, že osvobození je v rozporu s evropskými předpisy. Návrhu se ve výboru zastal zástupce provozovatelů bioplynových stanic, který argumentoval tím, že jde o událost, která se stane třeba jen jednou do roka. |
| Usnadnění stavebních činností pro armádu | Tento návrh umožní některým vojenským specialistům se ženijní nebo logistickou specializací ve vymezených prostorách vojenských újezdů uskutečňovat některé vybrané činnosti ve výstavbě. Uváděným důvodem je ochrana základních bezpečnostních zájmů ČR. „Například při výcviku výstavby staveb pro polní opevnění díky navrhovaným změnám nebude nutné, aby stavbu navrhovala a prováděla autorizovaná osoba,“ stojí ve zdůvodnění návrhu. |
