Komerční prezentace Aktual.: 20.12.2024 14:31
Praha – Zrušení německých poplatků za přepravu plynu sníží náklady na dovoz touto cestou zhruba o sedm procent. Výsledkem by tak mělo být opětovné navýšení dodávek ze západu, protože se západní trh s plynem stane pro obchodníky opět atraktivnějším. Ceny plynu v Česku to ale výrazněji nezmění. Vyplývá to z komentářů analytiků a Hospodářské komory, které oslovila ČTK. V posledních měsících prudce vzrostl podíl dovozu ruského plynu do Česka, podle analytiků především právě kvůli německým poplatkům.
Německý Spolkový sněm dnes schválil novelu zákona, jež ruší kontroverzní poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platilo také Česko. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Poplatek za tranzit plynu byl zaveden v roce 2022. V současnosti činí 2,5 eura za megawatthodinu.
Podle Hospodářské komory zrušení poplatku zvýší dodávky plynu přes Německo na úkor dovozu přes Slovensko. „Dopad na ceny a jejich snížení bude omezený, neboť vlivem poplatku za tranzit byly preferovány dodávky plynu přes Slovensko právě, aby se dodavatelé vyhnuli placení poplatku,“ uvedla Markéta Svobodová z Hospodářské komory ČR.
„Zrušení povinnosti platit poplatek bude znamenat automatické snížení nákladů na dovoz plynu přes Německo přibližně o sedm procent. Tím se obchodníkům zatraktivní nákup plynu na evropském trhu či přímý dovoz LNG či norského plynu oproti dodávkám ruského plynu, které aktuálně tvoří hlavní podíl na dodávkách do ČR,“ řekl řídící partner poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Německo se tímto krokem podle Kocůrka do určité míry poškodí, protože veškeré náklady na krytí finanční ztráty vzniklé rychlým řešením plynové krize v roce 2022 ponesou pouze tamní odběratelé plynu. „Pro německý průmysl je to samozřejmě další komplikací z pohledu konkurenceschopnosti,“ dodal. Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala bylo zrušení německého poplatku nutné, protože část zákona byla podle Evropské komise (EK) neslučitelná s unijním právem.
V posledních měsících v Česku výrazně vzrostl podíl plynu dováženého z východu, odkud teče převážně ruský plyn. Například v listopadu byl jeho podíl až 95 procent. Poměr dodávek během celého letošního roku pak činil 55 procent ze západu a 45 procent z východu.
Přes Německo do ČR teče především plyn z Norska a také z nizozemského terminálu Eemshaven. Energetická společnost ČEZ v něm má do roku 2027 pronajatou část plovoucího terminálu na LNG, kde má k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně. ČEZ zároveň opakovaně deklaruje, že z terminálu nečerpá žádný plyn z Ruska.
Spolkový sněm zrušil poplatek za plyn, jež se týkal i ČR
Německý Spolkový sněm dnes schválil novelu zákona, jež ruší kontroverzní poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platila také Česká republika. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Kvůli listopadovému rozpadu koaliční vlády kancléře Olafa Scholze ale dlouho nebylo jasné, zda se příslušnou normu podaří schválit do konce roku. Dnes ji kromě vládních sociálních demokratů a zelených podpořila i část opozice.
Poplatek za tranzit plynu byl zaveden v roce 2022. Původně měl sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek a týkal se společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.
Ve zdůvodnění k takzvané třetí novele energetického zákona vláda kancléře Scholze uvedla, že je změna nutná, protože Evropská komise dospěla k názoru, že část platného zákona není slučitelná s unijním právem. Na to upozorňovaly i země, kterých se poplatek 2,50 eura (63 Kč) za megawatthodinu (MWh) týkal. Kromě Česka proti němu protestovaly také Rakousko či Slovensko.
Podle německé vlády poplatky ztěžovaly středoevropským a východoevropských zemím diverzifikaci zdrojů plynu. „Tím je poplatek v rozporu se společnou snahou EU stát se nezávislou na ruském zemním plynu,“ stojí v popisu schváleného návrhu na stránkách německého Spolkového sněmu. Podle novely zákona se poplatek od 1. ledna 2025 bude vybírat nově jen vnitrostátně, a nikoli na přeshraničních bodech.
Návrh zákona předložila vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) do parlamentu ještě před tím, než se na počátku listopadu rozpadla. Při hlasování v parlamentu jej dnes podpořily obě strany nynější menšinové vlády – SPD a zelení – a navíc i poslanci konzervativní unie CDU/CSU, jejichž hlasy byly rozhodující. Předseda CDU Friedrich Merz, který je kandidátem na kancléře v nadcházejících parlamentních volbách, už v pondělí naznačil, že zákon o poplatcích za tranzit plynu by mohl být jednou z norem, kterou CDU/CSU pomůže vládě do voleb schválit.
„Samozřejmě, že je v německém zájmu mít dobrou spolupráci s našimi sousedy, z jejichž infrastruktury mimochodem i my často profitujeme,“ řekla v rozpravě před schválením novely poslankyně za stranu Zelených Ingrid Nestleová. Člen CDU Andreas Jung uvedl, že jeho frakce jednala se zástupci Česka a Rakouska, kteří jí vysvětlili, jaké negativní dopady na ně výběr poplatku má. Proto se CDU/CSU podle něj rozhodla zrušení poplatku podpořit.
Proti novele nakonec hlasovali členové stran Alternativa pro Německo (AfD), Levice a FDP. Poslanec donedávna vládní FDP Konrad Stockmeier v rozpravě označil zrušení poplatku za diskriminaci Němců, opatření podle něj zvýší cenu elektřiny v Německu. „Kdo infrastrukturu využívá, měl by se podílet také na nákladech,“ uvedl. Sociální demokrat Markus Hümpfer ale odmítl, že by se jednalo o diskriminaci. „Jen přijímáme evropské právo,“ dodal.
Dnešek je posledním zasedacím dnem Spolkového sněmu před koncem roku, a tedy posledním dnem, kdy bylo možné zákon ve sněmu přijmout, aby mohl začít platit k 1. lednu. Kdyby od Nového roku neplatil, hrozilo potenciálně nebezpečí, že by Česko dál poplatkům podléhalo. Ty se přitom podle nedávného oznámení společnosti Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem, od ledna zvýší z nynějších 2,50 na 2,99 eura (75 Kč) za MWh. Nově se ale toto zvýšení bude týkat jen vnitroněmeckého trhu.
Novela dnes úspěšně prošla legislativním procesem i ve Spolkové radě, druhé komoře německého parlamentu, která zastupuje zájmy spolkových zemí. Rada nemohla novelu odmítnout, mohla proti ní jen vznést námitku a vyvolat takzvané zprostředkovací řízení. Nikdo ale námitku nevznesl. Nic tak už nebrání vstupu novely v platnost k 1. lednu.
