Aktual.: 5.08.2026 12:31
Praha – Dlouhodobě přibývá lidí, kteří se obrací na Dětské krizové centrum kvůli fyzickému týrání dětí, ohrožení v kyberprostoru a kvůli sebepoškozování a sebevražedným pokusům. ČTK to dnes řekla klinická psycholožka a zástupkyně ředitele Dětského krizového centra Zora Dušková. Fyzického týrání dětí podle ní přibývá od pandemie covidu-19, nejde však jen o počet případů, ale i o míru uplatňované brutality. Na Dětské krizové centrum se podle ní obracejí i dospělí, například rodiče, pěstouni či opatrovníci dětí.
Letos za první pololetí poskytlo Dětské krizové centrum odbornou ambulantní péči 383 ohroženým dětem. Služby centra využilo 824 uživatelů, tedy i rodiče, pěstouni či další pečující osoby. Nejčastějším důvodem vstupu do péče zůstává sexuální zneužívání, které představuje 28 procent všech případů. Následuje ohrožující rodinné prostředí a fyzické týrání. Mezi klienty převažovaly dívky nad chlapci. Asi 14 procent všech klientů bylo mladších šesti let.
Službu Okamžité krizové pomoci využilo v prvním pololetí letošního roku 60 dětí. Linka důvěry přijala 2635 krizových kontaktů. Týrání, zneužívání či zanedbávání dětí se vyskytovalo jako hlavní téma v 505 hovorech, sebepoškozování či sebevražedné riziko v 680.
Sexuální násilí je nejčastějším problémem, se kterým se na Dětské krizové centrum děti obracejí, pracoviště se na tuto problematiku specializuje, uvedla Dušková. „Zároveň to je problematika, která se týká už dětí poměrně útlého věku, to znamená i dětí školkových,“ řekla.
Centrum se snaží poskytovat komplexní interdisciplinární péči, uvedla Dušková. Jako první řeší bezpečí dítěte a jeho ochranu, následně vyhodnocují psychický stav a míru traumatizace. Odborníci pracují i s pečujícími osobami, například rodiči. Nejdůležitější je pro ně podle Duškové zájem dítěte. Ve většině případů se pracovníci snaží navozovat změny v rodině a pracovat s ní tak, aby míra ohrožení klesla a dítě v ní mohlo zůstat. „Ale jsou i rodiny, kdy nezbývá než vyhodnotit situaci tak, že skutečně není v zájmu dítěte, aby v rodině setrvávalo,“ dodala.
„Cílem našich služeb je poskytovat komplexní péči, většina ohrožení dětí pramení z rodiny. Fyzické týrání se jednoznačně se děje ze strany nejbližších osob, sexuální násilí na dětech bohužel také,“ řekla Dušková.
Pro snížení počtu ohrožených dětí v rodinném prostředí je podle Duškové potřeba změnit postoj celé společnosti. Česká výchova podle ní byla poměrně trestající, rodiče méně využívají pozitivní metody, jako jsou například odměna, ocenění nebo pochvala. Společnost podle ní potřebuje ke změně přístupu čas. Důležité je i to, aby byl dostatek kapacity odborných služeb, což podle Duškové není.
Centrum se věnuje i problémům mezi dětmi, například sexuálnímu experimentování dětí, šikaně či kyberšikaně. Kvůli snadné dostupnosti pornografie podle Duškové klesá věk dětí, které se snaží opakovat to, co v ní viděly. V rámci sexuální výchovy i v rodině by se měly děti naučit rozlišit hranice intimity a měly by vědět, kde jsou hranice druhého dítěte, uvedla.
Problémem je podle ní i kyberšikana. V populaci podle ní klesá sociální kompetence a zdatnost dětí umět řešit neshody a konflikty. Pomoci by mohlo podle Duškové navrátit děti do osobních kontaktů, vztahy on-line jsou podle ní nastavené jinak. Problémy v kyberprostoru podle ní často zůstávají nedořešené. Zároveň se podle ní děti dostávají na internetu k nežádoucím obsahům, ve kterých mohou vidět brutalitu a agresi.
Kromě linky důvěry Dětského krizového centra se mohou mladí lidé obrátit i na Linku bezpečí. Pomoc dětem a rodinám nabízí také například Centrum Locika.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}