Aktual.: 12.08.2026 09:00
Praha – Negativní události astronomickým jevům, jako je zatmění Slunce, Měsíce či průlet komety, připisovali lidé v historii spíše až následně. ČTK to řekla Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd. Dnes večer bude v Česku viditelné částečné zatmění Slunce, hvězdárny a další místa pořádají komentovaná pozorování, často spojená se sledováním meteorického roje Perseidy.
„Osobních svědectví, když půjdeme hlouběji do historie, je velmi málo. A ta, která máme k dispozici, jsou ještě mírně zkreslená tím, že se často jednalo o nějakou pozdější aluzi nebo připsání některých mladších historických událostí právě zatmění Slunce nebo zatmění Měsíce nebo pohybu komety,“ řekla Doležalová.
Například první středověký římský císař Karel Veliký podle ní mohl zažít v jednom roce, tedy v roce 810, dokonce dvě zatmění Slunce. Po tom prvním zemřel jeho syn Pipin řečený Italský. Při druhém zatmění se císař Karel Veliký obrátil na benediktinského mnicha a astronoma Dungala, zda to byl děj přirozený či nadpřirozený, uvedla Doležalová. „Dungal ovšem zatmění interpretoval jako přirozenou událost. Bohužel nevíme, jestli to pro císaře bylo uspokojivé vysvětlení konkrétní situace,“ řekla.
„V Čechách byla historicky v této opravdu dávné době tři úplná zatmění Slunce, o kterých víme, která jsou prokazatelná, že je i někdo tady pozoroval,“ řekla historička. Zmínila rok 878, který je známý z franských pramenů, rok 1415 a rok 1706.
Zatímco východofranské prameny psaly o zatmění Slunce v roce 878 spíše racionálně, v těch západofranských se objevují zprávy o tom, že vyvolalo paniku. Autory těchto zpráv byli většinou mniši nebo duchovní, uvedla Doležalová. Nelze ale podle ní říci, zda zápis odpovídal jejich osobnímu prožitku, nebo jestli odrážel vnímání zatmění celou společností.
Například zatmění Slunce v roce 1415 podle Doležalové bylo předpovězené dopředu a nebylo bráno jako děsivá událost. „Pozorovali ho také účastníci kostnického koncilu. Proto je to pro nás důležité v souvislosti s Janem Husem, protože k němu došlo 7. června, v den, kdy měl Jan Hus druhé slyšení před kostnickým koncilem,“ řekla.
V Kostnici byl i Petr z Mladoňovic, který o Husově procesu napsal rozsáhlou zprávu. „A Petr z Mladoňovic zaznamenal, že právě 7. června došlo před druhým Husovým slyšením k zatmění Slunce. Ale víc tu záležitost nerozvádí,“ řekla Doležalová. Nicméně v polovině 15. století se už učenec Kříž z Telče snaží vyvrátit lidovou tradici, podle které zatmění Slunce předznamenávalo Husovu smrt.
V dnešní době jsou podle Doležalové lidé zahlcení informacemi a vědí i o zatmění na druhém konci světa. „Řekněme do počátku 20. století, toto bylo fakticky nemožné,“ řekla. Navíc při zatměních nemuselo být jasné počasí a v tu chvíli lidé nepozorovali nic nebo si zatmění prostě nemuseli všimnout.
Co tehdy lidé cítili a viděli, je podle ní diskutabilní. „Přeci jenom to byly krátkodobé jevy, takže pokud někdo vedle sledujících osob nevyvolal paniku, že se blíží konec světa, tak většinou události jako například zatmění Slunce prošly jenom jako pozoruhodná událost,“ řekla. To, že mohly tyto jevy něco předznamenávat, jim bylo připisováno až následně, spíše historickou tradicí, dodala.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}