Aktual.: 16.09.2025 14:17
Praha – Odhadované náklady na obnovu území po loňských zářijových povodních v ČR jsou 70 miliard korun. Na dnešní pražské konferenci s názvem Povodeň v září 2024 to řekla Pavla Štěpánková z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Podotkla, že získané údaje nezahrnují skutečný rozsah škod, ale představují pouze prvotní odhad nákladů, které jsou nezbytné pro obnovu základních funkcí. Nejvíce byla podle ní zasažena města Jeseník, Opava a Krnov. Centrální evidence ekonomických dopadů významných povodní stále neexistuje.
Ve středu bude na vládě představena závěrečná zpráva z projektu s názvem Vyhodnocení povodně v září 2024. Záplavy podle odborníků prověřily připravenost obcí, krizových složek i infrastruktury. Největší dopady byly podle odborníků na dopravní infrastrukturu a vodohospodářské objekty. Ohroženo bylo 89 vodovodů a 85 procent studní.
Při loňských povodních se podle Pavla Nepovíma z Hasičského záchranného sboru ČR prověřily kapacity nasazení, rušily se dovolené a podobně, aby byli hasiči připraveni v plné síle zasáhnout. Celkem bylo nasazeno 91.000 hasičů a vydáno 230.000 protipovodňových pytlů. Podle něj výrazně pomohla přesná predikce Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), díky které byl systém aktivován s dostatečným předstihem. Vyzdvihl mimo jiné spolupráci s Armádou ČR.
Podle Miloslava Müllera z ČHMÚ spočívala extrémnost události v kombinaci plošného rozsahu a opakování srážek. Hydrologický vývoj povodně podle Petra Šercla ze stejného ústavu významně ovlivnila nasycenost půdy. Průtoky byly měřeny v terénu od 9. do 23. září 2024, což umožnilo přesnější vyhodnocení povodně. Poslední epizoda srážek zasáhla už nasycená povodí, což zvyšovalo intenzitu události. Bez ní by se podle Šercla jednalo o událost nižší intenzity, odpovídající přibližně padesátileté vodě.
K ochraně životního prostředí přispěly podle Štěpánkové včasná varování, preventivní odstavení komunálních čistíren vod a důsledná činnost oblastních inspektorátů České inspekce životního prostředí. Povodně rovněž výrazně změnily geomorfologii řek a potoků, zejména v Jeseníkách, kde nastaly razantní úpravy koryt, dodala.
Magdaléna Koudelková z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) prezentovala výsledky jejich průzkumu připravenosti obcí. Respondenti z řad starostů a krizových referentů hodnotili ČHMÚ a Hasičský záchranný sbor jako klíčové a důvěryhodné aktéry, zatímco menší důvěru měli v politické aktéry.
Připravenost místních komunit byla podle Koudelkové nerovnoměrná a závisela na historické zkušenosti a schopnosti improvizace. Starostové často museli koordinovat akce sami, improvizovat a řešit přetížení telefonní komunikace i nedostatek personálu. Z průzkumu vyplynulo doporučení k posílení kompetence starostů v improvizaci, rozhodování pod tlakem a práci s krizovými scénáři.
