Aktual.: 24.10.2026 11:41
Praha/Brno – Překotné schvalování zrušení koncesionářských poplatků a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé a nemá věcný důvod. ČTK to dnes napsala mediální odbornice Marína Urbániková. Reagovala na noční vyhrocené jednání Sněmovny, kdy vládní poslanci nečekaně prosadili v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou médií na státní rozpočet. Krok koalice podle ní působí jako snaha překrýt neúspěch v nedávných komunálních a senátních volbách a představuje riziko pro politickou nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Koalice ANO, SPD a Motoristů se podle Urbánikové snaží návrh prosadit silově i za cenu porušování parlamentních zvyklostí. „Tak závažná změna, jakou je zrušení poplatků a převedení financování médií veřejné služby pod státní rozpočet, se neschvaluje narychlo, navíc v noci z pátku na sobotu,“ upozornila Urbániková, která působí na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Doplnila, že vzhledem k legislativním lhůtám se stejně nepodaří schválit zákon s účinností od nového roku a peníze na změnu chybí i v chystaném státním rozpočtu.
Urbániková zdůraznila, že financování je vedle volby mediálních rad nejvýznamnější pákou politiků na veřejnoprávní média. Přechod pod státní rozpočet podle ní z mezinárodních zkušeností přináší riziko poklesu financí o deset až 15 procent i oslabení nezávislosti.
Zatímco změny poplatků placených přímo lidmi jsou podle ní pro veřejnost citlivé a politicky nákladné, zásahy do rozpočtových kapitol považuje za méně viditelné.
„Pokud budou média veřejné služby financována ze státního rozpočtu, změny budou mnohem méně viditelné, a proto politicky snadnější. Kromě toho budou mít politici při financování ze státního rozpočtu mnohem větší motivaci médiím veřejné služby ubírat peníze, protože jim tak zůstane více prostředků na jejich vlastní rozpočtové priority. Média veřejné služby a jejich kritická žurnalistika jsou něčím, na čem velká část politiků vždy ráda ušetří,“ vysvětlila Urbániková.
Zároveň míní, že vláda reformu nedostatečně zdůvodnila. Argument, že jde o plnění volebních slibů, považuje za politický, nikoli věcný. „Navíc je třeba dodat, že tento slib dala pouze dvojice ze tří politických stran, které tvoří koalici, a nemají tedy pro tento krok ani mandát od většiny voličů. Nemluvě o tom, že ve volebních programech i v programovém prohlášení vlády sice byla zmíněna část týkající se zrušení poplatků, ale již nikoli podstatný, patnácti- až dvacetiprocentní pokles rozpočtu,“ uzavřela expertka.
Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat z rozpočtu v měsíčních platbách celkem 5,74 miliardy korun, o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Vedení ČT už varovalo, že návrh považuje do velké míry za likvidační. Český rozhlas by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy o zhruba 400 milionů méně.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}