Aktual.: 9.04.2025 16:46
Praha – Přijímací zkoušky jsou pro žáky devátých tříd základních škol velkou příčinou stresu, obzvlášť v posledních letech, kdy se na střední školy hlásí silné populační ročníky. To, jak moc zkoušky děti stresují, do značné míry ovlivňuje přístup rodičů. ČTK to řekla předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová. Některé děti podle ní mohou cítit velký tlak a obavu ze selhání a z nenaplnění očekávání rodičů. Jednotnou přijímací zkoušku budou uchazeči o čtyřleté maturitní obory a nástavby skládat 11. a 14. dubna, uchazeči o víceletá gymnázia pak 15. a 16. dubna. Konat ji letos bude celkem asi 124.650 žáků, zhruba o 3300 více než loni.
Podle Felcmanové je důležité podporovat důvěru dětí v sebe sama. „Vhodné je děti povzbuzovat způsobem, který v nich nebude zvyšovat úzkost. Je rozdíl mezi tím, když řekneme „Určitě se tam dostaneš“ a „Věřím, že to napíšeš, jak nejlépe dokážeš“. „Dětem také můžeme pomoci najít a nacvičit funkční techniku regulace stresu, kterou mohou při zkoušce využít,“ uvedla.
Dětem můžou podle ní se stresem pomoci například dechová cvičení, některým pomáhá představovat si dobrý výsledek. Užitečné je mít také strategii postupu řešení úloh. Tipy, jak se vyrovnat se stresem s přijímacích zkoušek, nabízí zájemcům například i centrum Locika. To například doporučuje neučit se pár dní před zkouškami nic nového, jen opakovat a pořádně se vyspat. Svá doporučení zveřejnilo i ministerstvo školství. Připomíná žákům, že se jim ze dvou termínů zkoušky počítá vždy lepší výsledek. Rodiče by pak podle resortu neměli porovnávat své děti s ostatními.
V minulých letech se řešila nedostatečná kapacita některých žádaných oborů, například gymnázií či lyceí, v některých regionech. Děti ve velkých městech můžou podle Felcmanové cítit větší tlak kvůli vyšší konkurenci. V menších městech nebo na vesnicích zase může hrát větší roli nabídka oborů či dojezdová vzdálenost do jednotlivých škol.
„Přihlášení na víceleté gymnázium, zejména to osmileté, je častěji vůlí rodičů než samotných dětí. Někdy může děti k přihlášení ke zkoušce motivovat i obava ze ztráty kamarádů, kteří se na víceleté gymnázium hlásí,“ řekla Felcmanová.
U mladších dětí podle ní míra stresu závisí velmi na tom, jak přijímací zkoušky vnímají jejich rodiče. Na osmiletá gymnázia se letos hlásí asi 19.400 dětí, podobně jako loni, nabízená kapacita je 9314 míst. O ta šestiletá se uchází více než 7100 žáků, zhruba o 650 méně než loni, nabízených míst je letos 2491.
To, jak se děti umí vyrovnat s neúspěchem podle Felcmanové hodně souvisí s jejich celkovým sebepojetím a sebehodnocením. „Díky sociálním sítím mají možnost se srovnávat s mnohem větším množstvím lidí, než měly předchozí generace. Úspěchy a mnohdy předstíraná dokonalost jiných v nich může vyvolávat pocity vlastní nedostatečnosti a přesvědčení, že oni sami něčeho takového nikdy nedosáhnou,“ uvedla. Vyrůst v odolného a přiměřeně sebevědomého člověka je podle ní nyní rozhodně těžší, než bývalo dříve.
