Přes dva miliony korun přijal v letech 2015 až 2018 Šulc coby úplatky od podnikatele Jiřího Vařila, který sice ne oficiálně, ale podle státního zastupitelství fakticky ovládal dopravní holding BusLine a různé firmy na něj napojené.
Za to si u Pavla Šulce, jenž v té době zastával post předsedy představenstva Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ), kupoval loajalitu, vyjádřenou třeba tím, že jeho společnostem měl šéf podniku přihrávat různé zakázky nebo je ovlivňovat.
Ve čtvrtek krajský soud v Liberci schválil dohodu o vině a trestu, kterou pětačtyřicetiletý bývalý zastupitel krajského města za hnutí ANO uzavřel se žalobcem. Za trestné činy přijetí úplatku a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů Evropské unie ve stadiu pokusu si odnesl trest v podobě tříleté podmínky s tříletou zkušební dobou. K tomu navrch musí uhradit peněžitý trest ve výší 2,21 milionu korun.
Odsouzená byla také Šulcova firma Smartkonstrukt a trestem jí je za to sankce sto tisíc korun. I v tomto případě soud posvětil dohodu o vině a trestu.
Ve prospěch BusLinu
Státní zástupce Martin Feřt upozornil, že úplatky nemířily v podstatě k žádnému konkrétnímu Šulcovu jednání. „Věc je specifická tím, že je odsouzený přijímal a nebylo přesně stanoveno, co má za konkrétní úplatek provést nebo naopak nemá. Spíše se jednalo o takovou dlouhodobou loajalitu k uplácejícímu a očekávalo se jednání v jeho zájmu,“ uvedl žalobce.
Uplácejícím byl již zmíněný Jiří Vařil, který přitom papírově v BusLine nefiguroval. „Jednalo se ale o faktické ovládání společnosti, které vyplývá ze shromážděných důkazů,“ dodal Feřt.
Při soudním jednáním popsal jeden z úplatkářských „penězovodů“. V říjnu roku 2015 Vařil převedl 750 tisíc korupčních korun na účet stavební společnosti ABR Praha, ta posléze částku přeposlala společnosti Smartkonstrukt, jejímž jednatelem a jediným společníkem byl odsouzený Šulc.
„Úplatek pak zastřely fiktivním právním jednáním — smlouvou o zprostředkování prodeje souboru nemovitostí hotelu v Harrachově. Mělo dojít k propadnutí zálohy ve výši právě těchto 750 tisíc pro nesplnění závazků kupujícího, firmy ABR. Náhrada za to šla tedy Smartkonstruktu,“ vysvětlil státní zástupce.
Dalším příkladem korupce popsané před soudním senátem je třeba měsíční vyplácení 33 tisíc korun od jedné z Vařilových firem na Šulcův účet, které dotčení vykazovali jako fiktivní odměnu za poradenské služby. To se dělo od dubna 2016 do března roku 2018.
Státní zástupce byl přesvědčen, že bývalý městský zastupitel jednal ve prospěch BusLinu a na něj napojených společností u sporů, které měl s DPMJL. Třeba pomohl zajistit, aby dopravní podnik nadále odebíral stlačený zemní plynu CNG z plničky v Jablonci nad Nisou, i když to pro libereckého dopravce bylo nevýhodné.
Pavel Šulc se ke svému odsouzení odmítl vyjádřit. Jeho obhájce Jiří Schüller sdělil, že schválení dohody není úplné Šulcovo doznání viny: „Často se děje, že se zaměňují dva právní instituty, a to dohoda o vině a trestu a úplné doznání. Tohle byla dohoda o vině a trestu, nikoliv úplné doznání. Slyšeli jste, z čeho byl můj klient odsouzen a za co to je. Podstatou dohody je, že k tomuto, co je v ní uvedeno, se doznal a nad tím projevil lítost, ale není to úplné doznání.“
Rozsáhlé korupční kauzy kolem BusLinu a DPMLJ budou pokračovat dalšími soudními líčeními. Tohle byla jejich první „odříznutá větev“. Podle Martina Fořta by se šetření s dalšími obviněnými měla uzavřít do konce tohoto roku.