Komerční prezentace Aktual.: 12.09.2024 09:05
Praha – Extremistická scéna loni v ČR podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) nepředstavovala významné bezpečnostní riziko. Počet osob inklinujících k násilným projevům byl zanedbatelný, uvedla BIS. Teroristický či extremistický motiv neměla loňská střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK), podle BIS šlo o kriminální čin jednotlivce.
Extremisté v Česku podle BIS loni neznamenali významné riziko. „Počet osob inklinujících k násilným projevům byl marginální. Potenciálně nebezpeční zůstávali sociálně neukotvení jedinci, u nichž hlavním motivem nenávistných projevů není ideologie, ale spíše fascinace násilím,“ stojí ve výroční zprávě.
Česká domobranecká a paramilitární scéna zůstává personálně vyprázdněná, počet jejích členů se dál snižuje. „Přetrvávající a nejnebezpečnější aktivitou spojenou s činností domobranců byla snaha o výrobu nelegálních palných zbraní a výbušnin,“ píše BIS.
Kontrarozvědka se vrátila i ke střelbě v budově FF UK v centru Prahy, při které loni před Vánocemi přišlo o život 14 studentů a pedagogů a 25 lidí bylo zraněno. „Dle získaných poznatků šlo o individuální útok osamělého střelce. Skutek nebyl teroristicky či extremisticky motivovaný, ale jednalo se o kriminální čin jednotlivce,“ uvedla. Fakt, že vrah nebyl napojený na žádnou extremistickou či teroristickou skupinu, velmi komplikoval jeho včasnou identifikaci, poznamenala BIS.
Tragédie na FF UK podle kontrarozvědky ukázala, že ani Česku se podobné trestné činy nevyhýbají. „Přestože je nelze zcela eliminovat, lze alespoň minimalizovat jejich důsledky systémovými opatřeními – ochranou měkkých cílů, nácvikem chování potenciálních obětí, systémem včasného varování, adekvátní zbraňovou legislativou atp.,“ píše BIS. Za nezbytnou považuje i úzkou spolupráci orgánů státní správy a bezpečnostních složek.
Dezinformační narativy šířené v Česku se loni soustředily na válku na Ukrajině a související ekonomická a sociální témata. „Stejně jako v předchozích letech byly jedním z hlavních kanálů šíření dezinformací webové stránky a sociální sítě. Za výrazný trend lze však označit nárůst popularity sdílení obsahu ve formě videí,“ píše BIS.
Aktivity české dezinformační scény zůstávaly podle BIS většinou autonomní, dezinformátoři nejsou koordinovaní či řízení ze zahraničí. „BIS nicméně zachytila několik případů zneužití tuzemských alternativních médií či dezinformačních aktivistů k šíření proruských narativů v českém informačním prostoru,“ uvedla. Zpráva připomíná informace o ruském agentovi, který v Česku zajistil šíření ruské propagandy. Informační kampaň zpochybňovala smysluplnost poskytování pomoci Ukrajině nebo sankcí EU a zapojily se do ní veřejně známé osobnosti.
