Aktual.: 21.03.2025 09:10
Berlín – Faktické uzavření německé hranice pro migranty, jak ho navrhuje pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz, není realistické. V rozhovoru s ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně to uvedly výzkumnice Centra pro migraci při Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP) Victoria Rietigová a Isabelle Schäferová. Německo podle nich na rozsáhlé odmítání migrantů na hranicích nemá dostatečný počet policistů, kteří by byli schopni opatření prosazovat. Úspěch migrační politiky příští německé vlády, kterou chtějí složit Merzova konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), bude navíc podle vědkyň záviset i na spolupráci se sousedy včetně Česka.
„Německá hranice je tak dlouhá, že není možné kontrolovat ji vždy a všude,“ uvedla Schäferová. Faktické uzavření hranice je proto podle ní nerealistické. Migranti, kteří se chtějí dostat do Německa, totiž zkouší často překonat hranici vícekrát na různých místech, než se jim to podaří. Podle Rietigové je slabinou navrhovaných opatření nedostatek spolkových policistů, jejichž hlavním úkolem je právě ostraha téměř 4000 kilometrů dlouhé německé hranice. Do jejich působnosti patří navíc i ostraha letišť a nádraží.
Migrace je jedním z hlavních sporných témat v aktuálních koaličních jednáních CDU/CSU a SPD. Konzervativci šli do únorových předčasných parlamentních voleb se slibem výrazného zpřísnění migrační a azylové politiky. Jejich předák a pravděpodobný příští kancléř Merz přišel s pětibodovým plánem, jak nově přistupovat k migraci, v reakci na několik tragických útoků, při kterých zabíjeli migranti.
Výzkumnice DGAP očekávají, že se německá migrační a azylová politika za příští vlády změní, nelze ale podle nich ještě odhadnout jak moc. Řada požadavků CDU/CSU už totiž padla za oběť jednání se sociálními demokraty. Jisté je už například to, že nebude zrušena možnost mít dvojí občanství, kterou zavedla vláda pod vedením SPD a konzervativci ji odmítají.
Podle dohody dosažené v sondážních rozhovorech CDU/CSU a SPD by měli být napříště na německých hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí požádat o azyl. Postup musí být ale podle dohody koordinován se sousedními zeměmi včetně Česka. Podle německých médií se však v uplynulých dnech v koaličních jednáních strany přou o to, zda je třeba sousední země o odmítnutí migrantů jen informovat, nebo je třeba mít i jejich souhlas.
Podle Rietigové a Schäferové bude nakonec v tomto bodě skutečně záležet na tom, jak se k věci postaví evropští sousedé. „Pravděpodobné ale je, že na německých hranicích nebude panovat jednotná praxe, pohraniční spolupráce bude záviset na tom, jak se Německo domluví s jednotlivými sousedy. Bude to tedy taková mozaika,“ řekla Schäferová.
Například Rakousko už avizovalo, že vítá snahu Německa o důslednější boj s nelegální migrací, migranty odmítnuté na německých hranicích nehodlá ale Vídeň přebírat. Český ministr vnitra Vít Rakušan při návštěvě Berlína minulý týden řekl, že považuje dohodu s Německem ohledně jeho plánu na odmítání migrantů na hranicích za možnou. Nevyloučil přitom, že by německé opatření mohlo vyvolat v Evropě dominový efekt.
Podle výzkumnic DGAP není realistické odmítat všechny migranty na hranicích, včetně těch, kteří chtějí v Německu požádat o azyl, nejen proto, že na to nemá spolková policie kapacitu, ale i proto, že by se jednalo o porušení práva Evropské unie. Na to dlouhodobě upozorňují i sociální demokraté.
Německo kvůli nelegální migraci kontroluje už od roku 2015 hranice s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září se spolková policie navíc na základě rozhodnutí ministryně vnitra Nancy Faeserové objevila také na hranicích s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem, a kontroluje tak více či méně intenzivně celou německou pozemní hranici. Německo je přitom členem schengenského prostoru, v němž by se podle pravidel nemělo na vnitřních hranicích vůbec kontrolovat.