Fantom s bruskou dosáhl svého. Itálie změní pravidla pro umisťování radarů

Kdo to vlastn je Flexman? Jeho totonost zstv zatm stle jet neznm. Podle zznam z bezpenostnch kamer jde o mue stednho vku, dobr fyzick konstituce a praktickch technickch znalost. Vten zachz s hlovou bruskou, j se italsky k flessibile, esky flexa.

Pouv ji k tomu, aby u dopravnch komunikac kcel kovov sloupky radar mcch rychlost. Takovch tu maj uinn les.

Vypovdaj o tom daje z Celosvtov databze rychlostnch radar (SCBD). Se zapotanmi 11 133 rychlostnmi radary jsou italsk silnice ty nejkontrolovanj v cel Evrop. Jen pro srovnn: v esku funguje dohromady 1 362 radar, ve Francii 3 763 a v Nmecku 4 711.

Itlie je v tomto porovnn extrmem a Italov sami maj z tohoto rekordu radost pramalou. Elektronick zazen nevtaj jako prvek dopravn bezpenosti, ale sp svvoln instalovan pasti slouc k vybrn penz na pokutch. Pevldajc zpsob osazen a umstn radar, kter asto neslou k ochran chodc, takovmu vkladu docela nahrv.

Kdy ale pijde na hodnocen tajemnho Flexmana, zstvaj Italov nzorov rozdlen.

Vandal, nebo hrdina?

st z nich jeho ponn odsuzuje, st ho naopak vnm jako lidovho hrdinu. Modernho Robina Hooda, psance, kter se staten postavil hrabivm vbrm.

Italt dopravn policist a jim sekundujc kriminalist to proto, e u dvno nejde o pestupek, ale o trestn in k probhajcmu vyetovn sdluj informace jen velmi neochotn.

Neznm pachatel, kter si vyslouil pezdvku Flexman, toti za poslednch jedenct msc podezal na severu Itlie kolem edestky elektronickch micch zazen.

Nejastji to mezi jednou a druhou hodinou non, pon si velmi zrun, asto i kombinuje nstroje. Svou prci dokon v du destek sekund, aby znovu zmizel v nonch tmch. Beze stopy. Nebo aspo tm beze stopy.

Policist potvrzuj, e jejich ptrn se zatm velkou mrou opr o analzy zznam z tisc bezpenostnch kamer a shromaovn informac o registranch znakch voz, kter se pobl mst in vyskytovaly.

Prci jim nikterak neusnaduje fakt, e Flexman si vydobyl nejen znanou porci zvrcen popularity, ale tak to, e inspiroval adu nsledovatel. Vznik nekoordinovanho vandalskho hnut, kter u nyn psob v mnoha italskch regionech.

Tito napodobitel na rychlostn radary to stelnmi zbranmi, improvizovanmi vbuninami i zemdlskou technikou. st z nich sice napodobuje postup Flexmana, ale zdaleka si neponaj tak obratn.

Osazen zazen pro men rychlosti je asto dost bizarn.

Ten jedin a prav Flexman o sob dal vdt poprv v kvtnu 2023, kdy pokcel radar na silnici pobl msteka Bosaro, v italskm regionu Rovigo. Jen za dal msc zniil sedm dalch v regionu Rovigo a osm na Bentsku (Veneto).Tm to ale neskonilo.

Jeho typick rukopis lze rovn vyst z polmanch radar v Asti, Druognu, Verbanu, Cusiu a Ossole. Pln vet jeho in se pokou vst v patrnosti italsk motoristick magazn Quattroruote. Patrn z nich je, e se svou innost nepestal ani letos.

Za mln noci na konci ledna rozezal na dva kusy oprn sloup radaru u kruhovho objezdu ve Faenza, prvn norov tden zatoil na rychlostn kameru na Via Mandriole v SantAlberto.

Tady mu lid zatleskali, protoe dky tomuto konkrtnmu radaru osazenmu teprve v z roku 2022 bylo na pokutch vybrno pes milion eur.

Rozdlen spolenost i policie

O naven Flexmanovy reputace se vydatn zasadil mstn tisk. A by skuten motiv jeho ponn zstv nejasn, teni mu pesto v mnoha ohledech dvaj nekriticky za pravdu.

Podle nich dala ada italskch mst a provinnch oblast podl silnic vyrst celmu hout radar. asto je mstn sprvy umsuj na ty nejbizarnj lokace a ne zrovna tam, kde by to skuten bylo zapoteb aby se msto pedchzen dopravnch nehod staraly jen o doplovn vlastnch pokladen.

Policie kontruje tm, e Flexman nen rozhodn dn hrdina, ale sprost vandal. Psob kody v du desetitisc eur a k vy bezpenosti silnic rozhodn nepispv. Kad den je v Itlii zaznamenno okolo esti stovek nehod, jejich pinou byla nepimen rychlost. A kad den na silnicch v zahyne prmrn osm idi.

Ze strany policie ale nezaznvaj jen kritick hlasy. Mirco Gennari, provinn koordintor mstnho odborovho svazu policejnch pracovnk sice oznail Flexmana za zloince, ale vyjdil nadji, e jeho popularita u motorist pimje nkter sprvn orgny zamyslet se nad pouvnm a zneuvnm uritch nstroj.

Mstt policist jsou kvli peme rychlostnch radar vyten vybrnm pokut.

Podle nj je v ad italskch mst mstn policie skuten deklasovna do role stedovkch vbrch dan, respektive vbrch pokut za rychlou jzdu.

V noci 19. nora njac napodobitel Flexmana zlikvidovali tveici zazen Velobox u milnskho Buccinasco. Kurizn na tom je, e tu byly instalovny tho dne rno. Navc lo o zazen, kter rychlost nedetekovala, slouila jen jako odstraujc prostedek.

S tm, jak pibv napodobitel Flexmana, se tak debatuje o zven postihu za pokozovn rychlostnch radar. V souasnosti lnek 635 italskho trestnho zkonku zmiuje trest odnt svobody na est msc a ti roky pro kadho, kdo zni, pokod nebo uin takov obecn majetek nepouitelnm.

Soust obvinn bude i odpovdnost za tk ublen na zdrav a dost mon i ohroen nrodn bezpenosti.

Prozatm policie dopadla pltuctu napodobitel, kte dostali penit tresty a tresty odnt svobody v ni sazb. Na Flexmana zatm spravedlnost nedoshla. Pedpokld se, e naposledy zatoil v noci 15. nora, kdy shodil radar na silnici vedouc k Russi, pobl Ravenny.

Pravidla se zmn

Flexmanovy toky maj ohlas i u vldy. Hlavnm kritikem aktulnho stavu je vicepremir a ministr dopravy Matteo Salvini, kter si chce dolpnout na obce, je si z rychlostnch radar udlaly dojnou krvu. Akce nonho fantoma s bruskou byly posledn kapkou ve sporu s Matteem Leporem, starostou Boloni, kter zaala postihovat pekroen ticetikilometrovho rychlostnho limitu plon zavedenho na zem msta. V pprav je tedy meziresortn vyhlka ministerstev vnitra a infrastruktury, kter m bt vydna bhem nkolika tdn. Zavede psnj a podrobnj pravidla pro detektory, aby se zabrnilo zneuvn nktermi obcemi, kter vydlvaj na pokutch, popisuj Quattroruote. Vyhlka m podle neoficilnch informac lpe regulovat zpsoby umstn a pouit zazen vhradn na zklad kritria ochrany bezpenosti silninho provozu. Zejmna budou zakzny radary na men rychlosti v mstskch oblastech, kde je rychlostn limit ni ne 50 km/h (jako napklad prv v tictkov zn v Boloni).

Mimo centra mst budou detektory povoleny pouze v ppad, e limit stanoven sprvcem nebude snen o vce ne 20 km/h ve srovnn s limitem stanovenm zkonem o silninm provozu na tomto typu komunikace: tedy na hlavnch mimomstskch komunikacch, kde je limit 110 km/h, lze pstroj pout pouze v ppad, e je limit aspo 90 km/h, popisuje magazn Quattroruote.

Podle novch pravidel ur seky silnic, na kterch budou radary, prefekt. A mezi znakou upozorujc na men rychlosti a radarem bude muset bt pesn dan vzdlenost. Poprv bude stanovena minimln vzdlenost mezi jednou rychlostn kamerou a druhou, v zvislosti na typu komunikace.

Zmnit se maj i pravidla pouit radar v policejnch autech. Zazen na palub jedoucho vozidla lze pouvat bez okamitho zastaven idie pouze v ppad, e nen mon umstit pevn nebo mobiln stanice. A v kadm ppad mus bt tyto radary rozpoznateln, nikoli neviditeln, uvd Quattroruote.

Italsk parlament navc aktuln projednv nvrh zkona tkajc se homologace a schvalovn zazen k men rychlosti.