Aktual.: 3.05.2025 09:11
Bukurešť – V Rumunsku se v neděli v atmosféře frustrace a znechucení velké části společnosti z vývoje v zemi v posledních letech uskuteční opakované prezidentské volby. Konají se poté, co ústavní soud loni v prosinci zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu. I nyní má nejlepší vyhlídky na volební vítězství kandidát označovaný jako ultranacionalista a populista. Případná výhra Georgeho Simiona by způsobila těžkou hlavu západním partnerům Rumunska, které má strategickou pozici na východním křídle NATO.
Ústavní soud první kolo prezidentských voleb zrušil, když vyšlo najevo, že Georgescu v nich mohl zvítězit díky ruské vlivové operaci spočívající v kyberútocích na počítačový systém pro organizaci voleb a zapojení tisíců účtů na sociálních sítích TikTok nebo Telegram do propagace tohoto politika. Rozhodnutí kritizovali zástupci krajně pravicových a populistických stran v Evropě i americký viceprezident J.D.Vance či miliardář a blízký spolupracovník amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk.
Z nově vyhlášeného volebního klání byl Georgescu volební komisí vyřazen, což následně potvrdil i ústavní soud, a prokuratura ho vyšetřuje pro podezření ze založení antisemitského sdružení, propagace válečných zločinců a fašistických organizací a šíření falešných informací.
Osmatřicetiletý Simion, šéf Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), druhé nejsilnější strany v parlamentu by mohl v nedělních volbách získat hlasy díky rozčilení značné části veřejnosti kvůli zrušení listopadových voleb. Rozhodnutí ústavního soudu označil za puč a pošlapání demokracie.
Simion, který je stoupencem Trumpova hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou), vystupuje proti poskytování vojenské pomoci Ruskem napadené Ukrajině a kritizuje vedení EU. Slibuje, že pokud bude zvolen, zveřejní, „kolik jsme přispěli na válečné úsilí na Ukrajině na úkor dávek pro rumunské děti a penzí pro naše seniory“. Rád by viděl Rumunsko v jeho hranicích z roku 1940, které zahrnovalo části dnešního Bulharska, Moldavska a Ukrajiny. Kišiněv a Kyjev tomuto politikovi zakázaly vstup na své území.
„Je velmi jasné, že vyrostl silný protizápadní trend a směřování Rumunska je v nebývalém ohrožení,“ citovala agentura Reuters politologa Cristiana Pirvuleska.
Podle analytika Valentina Naumeska, jehož citoval britský The Guardian, se ve volebních výsledcích s velkou pravděpodobností odrazí „frustrace, revolta a vztek vůči současnému systému“. Mediánový příjem domácností je oproti průměru EU třetinový, potraviny za posledních pět let zdražily o polovinu, skoro třetině z 19 milionů obyvatel hrozí chudoba a sociální vyloučení a významná část lidí v produktivním věku hledá lepší příležitosti v zahraničí.
Simiona podle průzkumů podporuje okolo 30 procent lidí. Má tak sice pohodlný náskok před dvěma středovými rivaly, ale zřejmě se mu nepodaří získat hned v prvním kolem nadpoloviční většinu hlasů a o příštím prezidentovi voliči rozhodnou až ve druhém kole 18. května.
Za hlavní Simionovy konkurenty jsou považováni Crin Antonescu, kandidát menšinové vládní koalice levého středu, a centristický politik Nicušor Dan, který je primátorem Bukurešti. Oba se vyslovují pro další pomoc Ukrajině. O prezidentský post se uchází také expremiér Victor Ponta, kterého v roce 2015 přiměly k rezignaci obrovské protesty proti korupci vyvolané tragickým požárem v bukurešťském hudebním klubu. Tento někdejší člen sociální demokracie se také přiklonil ke krajnímu nacionalismu, nezpochybňuje však závazky vyplývající z členství Rumunska v EU a NATO.
Prezident se v Rumunsku volí na pět let. Hlava státu má vliv především na zahraniční politiku, zastupuje Rumunsko na summitech EU a Severoatlantické aliance. Vede nejvyšší radu obrany, která odpovídá za obrannou strategii a národní bezpečnost Rumunska.
Představitelé EU a NATO vývoj v Rumunsku sledují s napětím, protože podle The Guardian po Maďarsku a Slovensku nechtějí mít v regionu dalšího odbojného politika, jehož postoje by mohly ohrozit pomoc Ukrajině. Západní spojenci Kyjeva si přejí, aby Rumunsko, na jehož území roste největší základna NATO v Evropě, zůstalo strategickým partnerem.
