Aktualizace: 15.06.2024 11:00
Frankfurt – Evropská fotbalová unie (UEFA) počítá s tučnými zisky z fotbalového mistrovství Evropy, zatímco německý stát přebírá vysoké náklady, ale nevybírá skoro žádné daně, píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Snaží se přitom analyzovat příčiny „prohry“ německého daňového poplatníka.
Německo prohrálo ještě před začátkem mistrovství Evropy – tedy samozřejmě ne německé národní mužstvo, které má ještě šanci na titul, ale státní kasa, píše FAZ. Je to pořád stejná a extrémně jednostranná hra: pořadatel velké mezinárodní fotbalové akce vždy trvá na osvobození od daňových povinností. Díky monopolu má nejlepší pozici k prosazení svých zájmů. Pokud si nějaká vláda postaví hlavu a pokud nějaká země na takovou hru odmítne přistoupit, najde se spousta dalších zájemců, kteří jsou ochotni přistoupit na cokoliv.
Zkušenosti s tím má i Německý fotbalový svaz (DFB). Jak Mezinárodní fotbalová federace (FIFA), tak UEFA na šampionátech vydělávají velké peníze, zatímco národní daňové úřady odcházejí většinou s prázdnou. Svazy se snaží prodávat jako neziskové organizace, ale to jim podle FAZ nevěří ani ti největší důvěřivci. Naopak jsou se sdruženími sídlícími ve Švýcarsku spojována slova jako úplatkářství, korupce, domovní prohlídky nebo soudní řízení.
Veřejný obraz UEFA není tak špatný jako obraz FIFA, jejíž pověst dlouhodobě trpí i kvůli stále nedostatečně objasněným okolnostem konání německého mistrovství světa v roce 2006. Ani práce UEFA ale není transparentní.
I v roce 2024 může UEFA na fotbalovém Euru vydělat majlant, zatímco německý daňový poplatník zapláče. V číselném vyjádření: UEFA na mistrovství počítá s příjmy zhruba 2,4 miliardy eur (59 miliard Kč). Vydělat by tak nakonec mohla kolem jedné miliardy eur (24,7 miliardy Kč). Z toho ještě musí zaplatit prémie 331 milionů eur (8,2 miliardy Kč) zúčastněným národním svazům a kompenzace klubům zúčastněných hráčů. I tak organizaci zůstane částka ve vyšších stovkách milionů eur.
Argument UEFA je jasný: peníze se rozdělí mezi národní svazy, které je pošlou zpět na podporu fotbalu. Koneckonců tak argumentuje i FIFA při mistrovství světa nebo Mezinárodní olympijský výbor při olympijských hrách. Takhle funguje ekonomika sportovních svazů.
Daně má povinnost platit jen společnost Euro 2024 se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, kterou založil DFB za účelem organizace turnaje. Očekává se, že na daních odvede asi 65 milionů eur (1,6 miliardy Kč). Nedaní se hlavní miliardové příjmy UEFA z marketingu, mediálních a obchodních práv a sponzoringu. To je součástí dohody.
Právě díky této daňové výjimce DFB 27. září uspěl v hlasování výkonné komise UEFA o pořadateli letošního turnaje. Turecko vyšlo naprázdno, když získalo čtyři hlasy, zatímco 12 funkcionářů hlasovalo pro německou přihlášku. Jak na dotaz FAZ potvrdily zdroje z okolí kabinetu, výjimku schválil ještě ve funkci ministra financí Olaf Scholz, aby umožnil pořádání dalšího šampionátu v Německu. Sociální demokrat (SPD) se tak může nyní zúčastnit zápasů německého týmu jako spolkový kancléř.
Německá legislativa ministerstvu financí vydání takového rozhodnutí umožňuje, pokud je to v „mimořádném veřejném zájmu“. Podle zákona je přitom „mimořádný veřejný zájem“ na tuzemském pořádání „mezinárodně významných kulturních a sportovních akcí, při nichž se koná mezinárodní soutěž“.
Obtížně vyčíslitelné jsou náklady na bezpečnost a nasazení policejních sil ze strany spolkových zemí a obcí. Zcela jistě však pořádání turnaje vyjde daňového poplatníka na více než 500 milionů eur (12,4 miliardy Kč). Německý ekonomický institut ZEW dodává, že je k tomu nutné ještě přičíst náklady na vysílání jednotlivých zápasů ve veřejnoprávní televizi, které překračují 100 milionů eur.
Většina nákladů na organizaci vzniká v hostitelských městech, kde se zápasy konají. Je pravda, že německé fotbalové stadiony jsou moderní a nejde o stavby vybudované speciálně kvůli turnaji. Přesto UEFA požaduje modernizaci a další úpravy, nehledě na to, že na zápasech mohou být vidět pouze sponzoři mistrovství Evropy. Mnichovská Allianz Arena se tak dočasně přejmenuje na „Fotbalovou arénu Mnichov“ a výrazné logo bude po dobu trvání turnaje odstraněno.
Ve městech jsou více vidět oficiální fanouškovské zóny, které se zavázaly zřídit místní úřady a kde se budou zápasy vysílat. Jsou tam hojně zastoupeni sponzoři mistrovství Evropy, prezentují se tam i místní sdružení a na pódiích je připraven hudební program.
V Berlíně položili na ulici 17. června (Straße des 17. Juni) 24.000 metrů čtverečních umělého trávníku a před Braniborskou bránou město postavilo obrovskou fotbalovou branku. Ve Frankfurtu předešli dopadům fanzóny na dopravní situaci tím, že se nachází přímo na Mohanu, v úzkém pásu, který má na délku 1,4 kilometru. Stejně jako v případě mistrovství světa 2006 je největší obrazovka umístěna na plovoucím prvku na řece. Na zónu město vynaloží 14 až 15 milionů eur z celkových 32 milionů eur, které na pořádání turnaje vyčlenilo.
Spolková vláda v souvislosti s mistrovstvím Evropy vydala celkem 18 různých dobrozdání. Jedná se o prohlášení týkající se bezpečnosti, víz a pracovních povolení, deviz, cel, daní, lékařské péče, dopravy, telekomunikací a prodeje vstupenek, stejně jako příslib podpory ze strany spolkového kancléře. Nechybějí ani záruky týkající se duševního vlastnictví, právní ochrany, použití obrazových prvků a boje proti dopingu.
Ne všechny dokumenty jsou veřejné. Z toho, co je známo, však vyplývá, že mistrovství Evropy je drahý podnik pro spolkovou vládu, jednotlivé spolkové země i pro obce. Na druhé straně vkládají různá odvětví naděje do napínavého turnaje s co nejlepším výkonem domácího týmu a dobrým počasím. Poslední zmíněné je důležité zejména pro pivovary.
Maloobchodníci podle německé obchodní komory počítají s nárůstem obratu o 3,8 miliardy eur (94 miliard Kč) díky nákupu fanouškovských suvenýrů a potravin ke společnému sledování zápasů. V pozitivní impulz pro své podnikání podle svazu německých hotelů a restaurací doufají i jeho členové. Upozorňují však i na možné ztráty: některé kongresy se musejí zrušit nebo zkrátit a omezují se i služební cesty.
Poslední velký mezinárodní turnaj na německé půdě, mistrovství světa v roce 2006, nakonec neměl na ekonomiku zásadní vliv. I když si spotřebitelé koupili novou televizi nebo nejrůznější propriety k hromadnému sledování zápasů, snažili se jinde zase ušetřit, spočítal kolínský Institut německého hospodářství (IW): „Spotřebitelské výdaje nutně nestoupají, ale přesouvají se jinam.“ Podobně vyznívá také analýza ZEW.
I analýza institutu Ifo zdůrazňuje, že mistrovství Evropy ekonomiku v krátkodobém horizontu neposílí. Ekonomové analyzovali mistrovství světa v roce 2006 a všechna mistrovství Evropy v posledních 20 letech a došli k závěru, že nálada v ekonomice se v důsledku turnajů téměř nezlepšila, uzavírá FAZ.
