Aktualizace: 23.01.2024 11:27
Praha – Česká republika se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, řekl na dnešní konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). V případě dodávek plynu je podle něj téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to očekává rovněž u dodávek ruské ropy a také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Podle Fialy ČR může být v budoucnu centrem nových jaderných technologií a stát by se měl podílet na jejich vývoji a profitovat z nich.
Podle Fialy byla závislost na surovinách z Ruska v Česku dlouhodobě podceňovaná, což se ukázalo zejména po zahájení ruské invaze na Ukrajině. Omezování dodávek z Ruska se podle premiéra i přesto daří velmi rychle.
„U plynu je fakticky téměř hotovo,“ uvedl Fiala. V této souvislosti připomněl zajištění kapacity v terminálu v Eemshavenu a v budoucnu také kapacity dalšího terminálu v německém Stade a nákup provozovatele plynové přenosové soustavy Net4Gas a plynových zásobníků. „Máme zajištěn dostatek plynu a kontrolu na plynovou infrastrukturou,“ řekl premiér. Plyn podle něj bude hrát v příštích letech v tuzemské energetice zásadní roli.
Stát podle Fialy pracuje na omezení dodávek dalších surovin z Ruska. Upozornil, že v příštím roce by měly být dokončeny práce na rozšíření italského ropovodu TAL. Postupně se také v českých jaderných elektrárnách nahrazuje ruské palivo novým zdrojem z USA a Francie.
Ruský plyn v minulosti tvořil téměř 97 procent dodávek do Česka. Stát je začal omezovat po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, po většinu loňského roku tak z Ruska nečerpal žádný plyn. Od října však do země začal ruský plyn přes Slovensko opět proudit. Podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) měl ruský plyn od ledna do konce listopadu podíl na tuzemských dodávkách 3,8 procenta. Výrazně vyšší podíl zatím stále mají dodávky ruské ropy. Podle statistik za loňské první pololetí činil podíl ropy dovezené prostřednictvím ruského ropovodu Družba kolem 65 procent.
Fiala: Česko se může stát centrem nových jaderných technologií
Česko se v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií, řekl na konferenci premiér Fiala. Jaderná energie podle něj bude základem tuzemské energetiky a ČR v ní má dlouhodobou tradici. Tu chce využít nejen při stavbě nových bloků, ale také při vývoji malých modulárních reaktorů. ČR nyní připravuje stavbu zatím jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech, podle Fialy pokračuje tendr úspěšně. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše bude v Česku nutné do roku 2050 do energetiky investovat až čtyři biliony korun.
„Máme ambici stát se jedním z center nových jaderných technologií ve světě,“ řekl premiér. Česko by podle něj mělo využít své dlouholeté zkušeností a know-how s fungováním jaderné energie a nebýt jen zákazníkem dodavatelů ze zahraničí. Tuzemské instituce a firmy by se tak podle Fialy mohly v budoucnu podílet například na vývoji malých a středních modulárních reaktorů a dalších technologií.
Fiala zdůraznil, že jádro bude základem tuzemské energetiky. „Má podporu většiny expertů i veřejnosti, což není v zahraničí obvyklé,“ připomněl. Jaderná energetika bude mít podle vládních plánů v roce 2050 až poloviční podíl na tuzemské výrobě elektřiny.
Přístup k jaderné energetice se podle premiéra mění v celé Evropě. Upozornil na fungování tzv. Jaderné aliance, v níž je 14 evropských států včetně Česka.
Význam jádra pro tuzemskou energetiku zdůraznil i generální ředitel energetické skupiny ČEZ Beneš. Upozornil, že spotřeba elektřiny bude v Česku i v Evropě postupně růst, a proto je nutné zajistit nové zdroje. Jejich výstavba navíc bude o to nutnější vzhledem k odklonu od uhlí. Podle šéfa ČEZ bude z dlouhodobého hlediska hlavním smysluplným zdrojem energie kombinace jádra a obnovitelných zdrojů. Kvůli tomu bude podle něj do roku 2050 v Česku nutné postavit až čtyři nové jaderné bloky, dalších sedm až deset modulárních reaktorů a navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Investice do tohoto roku budou podle Beneše dosahovat až čtyř bilionů korun.
Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček varoval, že rozvoj jaderné energetiky v Česku může narazit na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nyní je na trhu práce nemáme, protože celá generace odborníků odchází do důchodu a nemáme relevantní náhradu,“ řekl. Zájem o energetické obory na vysokých školách podle něj není takový, aby z nich vyšlo dost odborníků schopných stavět a obsluhovat nové jaderné zdroje. Problém se podle Zajíčka týká nejen velkých jaderných elektráren, ale i malých modulárních reaktorů.
Česko v současné době připravuje stavbu jaderného bloku v Dukovanech. Do tendru, který pořádá energetická skupina ČEZ, se loni přihlásili společnosti EDF, Westinghouse a KHNP. Všichni uchazeči zároveň podali nezávazné nabídky na další tři reaktory. ČEZ nyní jednotlivé nabídky vyhodnocuje, vláda by je měla dostat na konci února. Nový blok by měl být dokončen v roce 2036.
Vedle klasických reaktorů stát zvažuje také využití nové technologie malých a středních modulárních reaktorů. První reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v širším areálu temelínské jaderné elektrárny. Kromě nových reaktorů stát také chystá stavbu hlubinného úložiště radioktivních odpadů.