Aktual.: 23.10.2025 09:31
Brusel – Premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že ČR nesouhlasí s unijním klimatickým cílem snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Na nadcházející Evropské radě se o tom ale podle Fialy rozhodovat nebude. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit. Zopakoval také, že Česko bude usilovat o odložení systému emisních povolenek ETS2.
„Je to ambice nerealistická, která nezohledňuje ekonomické a sociální dopady na občany a průmysl. Nicméně na této Evropské radě se o tomto cíli rozhodovat nebude, protože tyto věci se řeší na úrovni ministrů pro životní prostředí,“ řekl ke klimatickým cílům končící premiér. Připomněl, že se zatím podařilo zablokovat schválení tohoto návrhu a získat čas na další jednání. „Prosazujeme podpůrná opatření, ze kterých bude ČR těžit a která umožní modernizaci naší ekonomiky,“ uvedl.
Zmínil například umožnění revize klimatických cílů či pokračování modernizačního fondu. Česko podle Fialy požaduje také to, aby Evropská komise vypracovala dopadové studie, které by popsaly, jaký bude dopad klimatických cílů na jednotlivé sektory a země.
Belgický premiér před summitem pohrozil blokací reparační půjčky Ukrajině
Belgický premiér Bart De Wever dnes ráno při příchodu na summit EU vyjádřil opětovně výhrady Belgie ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině. Jestliže nebudou splněny belgické požadavky, jeho země půjčku zablokuje, řekl De Wever novinářům. Belgie chce nejprve vidět právní základ pro použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro půjčku Kyjevu. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
„Zatím jsem ani neviděl právní základ pro toto rozhodnutí,“ řekl De Wever. Zmínil, že jeho země má několik požadavků. Patří mezi ně například, aby státy EU veškerá případná rizika sdílela společně. „Rizika jsou velmi velká, jestliže chceme jít dál, musíme jít společně,“ dodal belgický premiér.
Evropská komise před několika dny představila plán, který podle ní umožní na takzvanou reparační půjčku Ukrajině využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu. Předseda Evropské rady António Costa doufá, že by summit některé obavy mohl rozptýlit.
Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, uváděla na počátku měsíce na neformálním summitu v Kodani předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise tehdy šéfům států a vlád plán představila.
Princip věci je přitom podle zástupců komise v zásadě jednoduchý. Na počátku ruské války na Ukrajině držel Euroclear dluhopisy Ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvízla v Euroclearu kvůli sankcím EU spuštěným vůči Moskvě po začátku její agrese vůči Ukrajině. Euroclear přitom nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky. Výnosy z majetku jsou k
Záměr EK spočívá v tom, že by Euroclear namísto toho investoval do bezkupónových dluhopisů vydaných Evropskou komisí se zárukami od vlád EU či později z unijního rozpočtu. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí takzvané reparační půjčky Ukrajině. Ukrajina by ji splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska zajištěných v rámci budoucí mírové dohody. Ukrajině by to umožnilo prostředky utratit již nyní, aniž by musela čekat, až Moskva zaplatí.