Fiala pokládá za nejpodstatnější, že ČR plní závazek dávat na obranu 2 pct HDP

Končící vládě se podle Fialy podařilo v oblasti obrany výrazně posunout Česko a modernizovat armádu. Bezpečnostní realita se přitom za čtyři roky zhoršila, řekl s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu, teroristické útoky Hamásu, nestabilitu na Blízkém východě či určitý odklon USA od výrazné podpory obrany Evropy. „To je řada věcí, které jsme museli zohledňovat,“ podotkl.

Za klíčové Fiala označil, že se daří plnit závazky z NATO. „Nastavili jsme postupné a odpovědné navyšování výdajů na obranu a doufám, že v tom naši nástupci budou pokračovat,“ uvedl. Stejně tak apeloval na to, aby pokračovala česká muniční iniciativa, ve které Česko pomáhá zajišťovat Ukrajině velkorážovou munici ze třetích zemí. „Je to zásadní věc z hlediska podpory Ukrajiny i toho, že to přináší ČR obrovskou prestiž a respekt v zahraničí,“ uvedl.

Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 splnilo závazek vydávat dvě procenta HDP, na obranné výdaje se podařilo vyčerpat 166,8 miliardy korun. Cíl podle Fialy není ohrožený ani letos. „Není to úplně jednoduchý úkol z několika důvodů. Metodika NATO je poměrně přísná a musíte se přesně trefovat do těch věcí tak, aby vám byly uznány. A hlavní důvod je taky, že vývoj HDP je lepší, než se čekalo,“ uvedl.

Vyloučil však, že by nakonec letošní výdaje mohly činit třeba 1,4 nebo 1,7 procenta HDP. „Bavíme se o prostoru 1,95 nebo 2,01 procenta a do poslední chvíle děláme vše proto, abychom ta dvě procenta trefili,“ uvedl premiér v demisi. Úřady se podle něj poučily a na příští rok naplánovaly výdaje na zhruba 2,35 procenta HDP tak, aby jistě vyšlo plánovaných 2,2 procenta.

Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) věří, že se dvou procent letos podaří dosáhnout. „To, že je to v současné rozpočtové situaci obtížná a náročná ambice, tak to je. Co jsem slyšel na jednáních, tak je možnost dvou procent do konce roku dosáhnout, závěr roku vždy bývá stěžejní,“ řekl po jednání odborného týmu STAN. Nutná bude i podpora nové vlády, míní. „Ale nevím, jestli jsou s touto ambicí vnitřně smířeni,“ řekl.

Členské země NATO se na červnovém summitu v Haagu dohodly na zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývající 1,5 procenta HDP na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a odolnosti společnosti. Končící vláda v březnu přijala usnesení, podle kterého porostou obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta.

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické. ANO, SPD a Motoristé v programovém prohlášení uvádějí, že výše rozpočtu na obranu má zohledňovat aktuální potřeby státu a bezpečnostní situaci. „Pokud to bude nezbytné, přehodnotíme investiční plány a priority tak, aby odpovídaly aktuálním bezpečnostním potřebám a ekonomickým možnostem ČR,“ stojí v dokumentu. Budoucí ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) minulý týden řekl, že ČR by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty.

Černochová: Armáda potřebuje stabilní rozpočet a pokračování modernizace

Armáda potřebuje stabilní rozpočet a pokračování v nákupech a modernizaci, uvedla dnes na bilanční tiskové konferenci Černochová jako doporučení pro svého nástupce. Resort obrany by měl v pondělí převzít kandidát za hnutí SPD Jaromír Zůna. Černochová se s ním sešla na začátku týdne. Věří, že bude stejně jako ona bojovat za peníze na obranu a bezpečnost.

„Budeme doufat v kontinuitu,“ řekla dnes Černochová. Zůnovi chce v pondělí předat dokument obsahující práci všech sekcí ministerstva s fázemi rozpracovanosti projektů. „V roce 2026 z něj bude moct čerpat a já budu pevně věřit, že na ty zmíněné věci naváže,“ podotkla.

S budoucím hodnocením Zůny chce Černochová počkat až na dobu, kdy bude zřejmé, jakým způsobem bude přistupovat k modernizačním projektům. „Věřím a chci věřit, že člověk, který tady dlouhé roky seděl ve vojenské uniformě, dosáhl jedné z nejvyšší pozic, a to funkce prvního zástupce náčelníka generálního štábu, že tento člověk si opravdu nedovolí zastavovat modernizaci armády a projekt muniční iniciativy,“ dodala.

Mezi doporučeními končící ministryně zmínila udržení stabilního rozpočtu a plánování. Výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) považuje Černochová za naprosté minimum. Členské státy NATO letos na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice.

„Pokud nastavený trend nebude pokračovat, nastane tady nějaká stagnace a pak se opět destabilizuje naše obrana. Armáda by musela škrtat v projektech, které jsou v plánech, a to právě díky tomuto politicky přislíbenému růstu. Což bych považovala za velkou chybu,“ řekla Černochová.

Dvě procenta obranných výdajů podle ní vystačí k zaplacení již zasmluvněných základních projektů. „Ale určitě to nebude stačit k nastartování dalších projektů, jako je tolik skloňovaný rozvoj protivzdušné obrany,“ podotkla. Právě protivzdušná obrana patří mezi jednu z hlavních priorit nastupující vlády ANO, SPD a Motoristů.

V programovém prohlášení budoucí vlády je také slib nástupního platu vojáka po absolvování základní přípravy 50.000 korun. Platy vojáků řešila i Černochová, nyní končící vláda odsouhlasila v červnu navýšení ve dvou fázích, od letošního července a od ledna 2026. „Plat svobodníka po absolvování základního kurzu ve Vyškově a při zahrnutí všech platových složek přesáhne díky rozhodnutí vlády pana premiéra Petra Fialy a mojí umíněnosti od 1. ledna 50.000 korun,“ řekla dnes Černochová.

Podle platové kalkulačky pro vojáky bude od ledna hrubý plat svobodníka, který nemusí dojíždět a nemá děti, 43.590 korun. Po započtení příspěvku na bydlení bude mít příjem před zdaněním činit 49.590 korun, k tomu armáda nabízí další speciální příplatky a bonusy. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku přitom ve druhém čtvrtletí letošního roku činila 49.402 korun.

Černochová dnes také zopakovala, že za jejího vedení obrana uzavřela zhruba 50.000 smluv za více než 590 miliard korun, většinou s českým obranným průmyslem. Během mandátu jejího předchůdce Lubomíra Metnara (ANO) bylo uzavřeno 43.320 smluv za 169 miliard korun, sdělilo dnes na dotaz ČTK tiskové oddělení ministerstva.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}