Aktual.: 27.03.2025 06:45
Praha – Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.
Český premiér očekává, že na schůzce se bude jednat o okamžité pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, i o dlouhodobé pomoci napadené zemi. Hodlá také informovat o průběhu české muniční iniciativy, díky které by se podle dřívějšího Fialova vyjádření mělo letos na Ukrajinu dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520.000.
Účastníci se také budou bavit o tom, jak dlouhodobě zajistit silnou ukrajinskou armádu. „Protože se všichni shodujeme v takzvané koalici ochotných, že nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda, která může představovat odstrašující sílu vůči jakékoliv další ruské agresi,“ uvedl Fiala. S tím podle něj souvisí i to, jak do budoucna garantovat evropskou bezpečnost.
Jako koalici ochotných popsal před časem britský premiér Keir Starmer skupinu zemí připravených ve spolupráci s dalšími „podpořit Ukrajinu vojáky na místě a letadly ve vzduchu“ za účelem dodržení možné mírové dohody.
Podle Elysejského paláce se dnešního jednání v Paříži zúčastní zástupci 31 zemí, včetně řady členských států Evropské unie a dále Kanady, Británie a Norska. Dorazí také generální tajemník NATO Mark Rutte, zatímco EU bude zastupovat šéf Evropské rady António Costa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Paříže přiletěl již ve středu večer, kdy jednal s Macronem. Francouzský prezident mu přislíbil další zbrojní pomoc ve výši dvou miliard eur (50 miliard Kč).
Hlavním cílem dnešního summitu je podle serveru Euronews finalizace bezpečnostních záruk, které jsou evropské země ochotny poskytnout Kyjevu; k tomu patří i zvážení možnosti vyslat mírové síly na Ukrajinu, která se přes tři roky brání ruské agresi. Francie, Spojené království a Ukrajina podle serveru rovněž pracují na předložení mírové dohody Spojeným státům, o které by se mělo na dnešní schůzce diskutovat.
Macron pořádá jednání o Ukrajině, Česko bude zastupovat Fiala
V Paříži se dnes uskuteční schůzka věnovaná možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Elysejského paláce se jednání zúčastní zástupci 31 zemí, včetně řady členských států Evropské unie a dále Kanady, Británie a Norska. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala. Dorazí také generální tajemník NATO Mark Rutte, zatímco EU bude zastupovat šéf Evropské rady António Costa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Paříže přiletěl již ve středu večer, kdy jednal s Macronem.
Dnešní schůzka se podle sdělení úřadu české vlády zaměří „zejména na okamžitou podporu Ukrajině, možnosti příměří a zajištění míru“. Summit přitom naváže na předchozí jednání lídrů v Paříži a Londýně.
Macron ve středu slíbil Zelenskému další zbrojní pomoc ve výši dvou miliard eur (50 miliard Kč). Dnešní schůzky chce využít k tomu, aby ostatní spojence vyzval rovněž ke zvýšení vojenské pomoci.
Hlavním cílem dnešního summitu je podle serveru Euronews finalizace bezpečnostních záruk, které jsou evropské země ochotny poskytnout Kyjevu; k tomu patří i zvážení možnosti vyslat mírové síly na Ukrajinu, která se přes tři roky brání ruské agresi. Francie, Spojené království a Ukrajina podle serveru rovněž pracují na předložení mírové dohody Spojeným státům, o které by se mělo na dnešní schůzce diskutovat. Země, které na tuto dohodu přistoupí, budou tvořit takzvanou „koalici ochotných“. Tu britský premiér Keir Starmer dříve popsal jako skupinu zemí připravených ve spolupráci s dalšími „podpořit Ukrajinu vojáky na místě a letadly ve vzduchu“ za účelem dodržení možné mírové dohody.
Západní spojenci Kyjeva podle zdrojů německé agentury DPA uvažují o tom, že by monitorovali případnou demilitarizovanou zónu mezi Ruskem a Ukrajinou. Toto monitorování by přitom bylo primárně ze vzduchu a s pomocí technologií, jako jsou satelity či drony. Rusko opakovaně uvedlo, že nepřistoupí na vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, a Washington nedal najevo, že by byl ochoten poskytnout bezpečnostní záruky pro nasazení pozemních jednotek, připomněl deník Le Monde.
