Aktual.: 2.04.2025 18:12
Praha – Vláda jako výkonný orgán nechce vstupovat do debaty o podobě jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K novele čtveřice poslankyň, která má vést ke zvýšení efektivity a věcnosti jednání Sněmovny zejména omezením řečnické doby, se tak dnes kabinet postavil neutrálně. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům řekl, že osobně je pro změnu, vláda ale nemá říkat poslancům, k jakým úpravám přistoupit.
Předkladatelky Lucie Potůčková (STAN), Marie Jílková (KDU-ČSL), Martina Ochodnická (TOP 09) a Klára Kocmanová (Piráti) nenavrhly, aby poslanci schválili úpravu pravidel svých jednání zrychleně v úvodním kole. „Je prakticky vyloučeno, aby došlo ke schválení navrhovaných změn ještě v tomto volebním období Poslanecké sněmovny,“ stojí ve stanovisku vládních legislativců, které po dnešním vyjádření vlády dostanou zákonodárci.
Diskuse o neefektivním fungování Sněmovny vyvolávají dlouhodobě obstrukce opozičních stran, rozsáhlé projevy při debatě o změnách programu schůzí, časté mimořádné schůze, které na rozdíl od minulých volebních období nechává většinou svolávat vládní tábor, i jednání dlouho do pozdního večera. Potůčková, Jílková a Ochodnická sepsaly v září 2022 iniciativu k úpravám chodu dolní komory tak, aby bylo možné lépe sladit pracovní a rodinný život. V podzimních sněmovních volbách z nich hodlá obhajovat mandát jen Potůčková.
Poslankyně o předloze uvádějí, že by každý poslanec mohl s návrhy na změnu nebo doplnění programu řádné schůze vystoupit nejvýše jednou v rozsahu pěti minut. Zákonodárci s právem přednostního vystoupení by mohli mluvit až půl hodiny. V současnosti pro debatu k návrhu programu v první den schůze žádné omezení neexistuje. V dalších dnech, když je program schůze schválený, mohou poslanci odůvodňovat každou navrhovanou změnu nejvýše pět minut, řečníci s přednostním právem mohou mluvit jakkoli dlouho a o čemkoli.
Novela pojednává o omezeních řečnické doby „při projednávání návrhu pořadu“ schůze. Škrtá nynější omezení při navrhování změn již schváleného programu. Vládní legislativci k tomu poznamenali, že by bylo vhodné vyjasnit, na které fáze projednávání programu schůze se mají navrhovaná omezení vztahovat. Při projednávání jednotlivých předloh či jiných bodů chce čtveřice poslankyň omezit vystoupení zpravodaje a první vystoupení poslance se stanoviskem klubu a řečníka s přednostním právem na nejvýše 30 minut, což by ale neplatilo pro členy vlády a pro prezidenta republiky. Obecně by byla podle novely možná nejvýše dvě až desetiminutová vystoupení ke každému bodu. Sněmovna by mohla omezení zmírnit.
Nyní jednací řád počet a délku vystoupení k předlohám neupravuje. Sněmovna může podle pravidel jednání rozhodnout o omezení vystoupení nejméně na dvě po deseti minutách. Výjimku mají řečníci s přednostním právem a poslanci přednášející stanoviska klubů.
V současnosti se omezení řečnické doby využívá zřídka, upozorňují vládní legislativci. Novela je podle nich sepsána tak, že by vedla ve Sněmovně k debatám, zda je omezení vystoupení k projednávanému bodu a k téže věci totéž, nebo ne. Předloha se podle právníků vlády navíc nezabývá krátkými, nejvýše dvouminutovými poznámkami. „Vzhledem k tomu, že faktická poznámka může být vznesena kdykoli, může hrozit, že poslanci budou tento institut využívat jako náhradu za standardní vystoupení,“ podotkli.