Komerční prezentace Aktual.: 3.04.2025 15:34
Praha – Před volbami premiér a předseda ODS Petr Fiala plánuje uspořádat sérii konferencí o tématech dlouhodobě zatěžujících ČR. Jde podle něj o témata, která vyžadují promyšlenou debatu, odborné zázemí a také dlouhodobý politický závazek. Dnes cyklus zahájil debatou o bezpečnosti, téma považuje za stěžejní pro budoucnost v souvislosti s rozpínavostí a ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina a současnou proměnou bezpečnostního systému v Evropě a v Severoatlantické alianci. Česko si podle něj bude muset vybrat, na kterou stranu se postaví. Za důležité považuje stát na straně NATO, udržet transatlantickou vazbu, postupovat odpovědně a „mentálně si uvědomit, že na to máme“.
Na konferenci v holešovickém centru La Fabrika v Praze se sešly desítky bývalých i současných občanských demokratů a příznivců strany, mezi nimi byli i bývalý premiér Petr Nečas či bývalý ministr vnitra Ivan Langer. Místo v první řadě zaujal i někdejší předseda lidovců a TOP 09, nyní bezpartijní strategický poradce pro zbrojní společnost STV Group Miroslav Kalousek. V části věnované dotazům vyzval vládu k otevření dialogu se zbrojaři a včasné informace tak, aby mohli lépe plánovat výrobu i vývoj.
Účastníci konference vyslechli také vstup filozofky Terezy Matějčkové o historii a současném šíření desinformací, které označila za plod válečných dob a jejich současnou sílu za infodemii, či komentář poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.
„Věřím, že když ukážeme rozhodnost a odpovědnost, transatlantické spojenectví přetrvá a všichni z této krize vyjdeme silnější. Za Českou republiku mohu prokázat, že děláme, co je třeba – zvyšujeme výdaje na obranu, uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci se Spojenými státy o obraně, aktivně přispíváme k obraně východního křídla NATO,“ uvedl premiér. Rusko si podle něj uvědomuje společnou sílu Evropské unie, ale stejně tak dobře zná její slabé stránky. „Snaží se, abychom pochybovali, rozděluje nás tam, kde jsme zranitelní. I proto jsme dlouho prohrávali psychologicky, i když jsme téměř ve všem silnější,“ míní.
Fiala připomenul vznik koalice zemí k podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Iniciativy podle něj logicky koordinují nejsilnější evropské země, což je v současnosti Francie a Velká Británie. Očekává, že se mezi centra evropské obranné architektury brzy přidá i Německo.
Zopakoval, že klíčem k bezpečnosti v Evropě zůstává mír na Ukrajině, přičemž nejdůležitějším prvkem bude síla dobře vyzbrojené ukrajinské armády. Vyžádá si to velké investice a o tom je třeba přesvědčit veřejnost, uvedl Fiala později. Politolog Vlastimil Bříza tuto pomoc Ukrajině označil za pro Evropu výhodnou, přirovnal ji k někdejšímu americkému Marshallovu plánu pro hospodářskou rekonstrukci západní Evropy. Bezpečnou budoucnost zajistí hlavně zvýšení financování obrany uvedl Fiala v souvislosti s rozhodnutím vlády navýšit do roku 2030 výdaje na armádu ze dvou na tři procenta HDP. „Vyšší bezpečnost si bohužel vyžádá pomalejší snižování dluhu veřejných financí. Tyto peníze bychom nicméně neměli vnímat čistě jako výdaje, které budou jinde chybět. Jsou to také příležitosti pro ekonomiku, pro české firmy a univerzity. Investice do vyspělých obranných systémů se ekonomice vrátí,“ uvedl.
Evropu premiér přirovnal k mytickému obru, který se konečně probudil, rozhlíží se kolem sebe a pomalu se učí využívat svoji sílu. „Evropa si uvědomuje, že s ní přichází odpovědnost. Jsme silnější než naši nepřátelé, podle toho musíme jednat,“ uvedl. Paradoxně se podle něj nyní hledá shoda lépe na evropské půdě než domácí. Odkázal na spory s opozičním hnutím ANO, když uvedl, že někteří mají překvapivou toleranci k hazardování s kritickými bezpečnostními otázkami. To na dopolední tiskové konferenci hnutí odmítl stranický expert ANO na bezpečnost poslanec Robert Králíček. Uvedl, že i jeho strana má zájem na bezpečí občanů, současně ale podle něj nechce dělat vládní koalici stafáž, když straší voliče. Dnešní diskusi, kterou Fiala pořádal, označil za předvolební.
Na dnešní diskusi o bezpečnosti navážou setkání na téma bydlení či změn ve školství.
Pojar: Evropa musí dávat víc na obranu, pokud chce žít v bezpečí
Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí. Na dnešní konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS) to uvedl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Růst výdajů na obranu podle něj skýtá příležitost zvýšit českou konkurenceschopnost, vybídl k rozvoji širší spolupráce mezi armádou, byznysem, průmyslem a vysokými školami.
Aktuální doba je podle Pojara přelomová a až v budoucnu se ukáže, jestli hlavním zlomem byl ruský útok na Ukrajinu před třemi lety, nebo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. „Nástupem Trumpa skutečně dochází k rekalibraci transatlantického prostoru, byť je to proces, který byl možná započat zvolením Baracka Obamy,“ uvedl. Už za Obamy se podle Pojara těžiště americké politiky začalo od Evropy přesouvat jinam.
Česká vláda plánuje do roku 2030 postupně zvyšovat výdaje na obranu ze současných dvou na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Bez zbrojení nebude možné jakéhokoliv budoucího amerického prezidenta přesvědčit, že má smysl, aby Spojené státy postupovaly společně s Evropou při obraně Evropy a společných zájmů, míní Pojar. „Máme-li uchovat transatlantickou vazbu a žít v následujících desetiletích v bezpečí, jakém žijeme dodnes, musíme dávat více peněz na svou obranu, zjednodušeně více zbrojit,“ dodal.
Bez společného postupu nebude mít Evropa dostatečnou sílu k odstrašení všech predátorů, míní Pojar. „A je jen otázkou času, kdy predátoři naše odhodlání a schopnosti otestují a zaútočí,“ uvedl. Novému světu je podle něj potřeba se postavit čelem a realisticky. „Musíme vzít současnou situaci jako příležitost, což nám Čechům většinou nejde,“ uvedl.
Investice do obrany podle něj znamenají příležitosti pro vědu, výzkum. „Obranný průmysl je historicky velmi inovativní zejména v dobách konfliktu,“ uvedl. Pokud Česko nevyužije výdaje na obranu pro zlepšení své konkurenceschopnosti, promarní šanci. „Musíme otevřít armádu spolupráci s byznysem a průmyslem, průmysl se musí otevřít spolupráci s armádou a vysokými školami, vysoké školy spolupráci s průmyslem a armádou,“ řekl Pojar.
Potenciálně budou podle Pojara příležitosti za stovky miliard eur ročně. „Je to obrovská příležitost a doufám, že u ní budeme, že to zase nebudou německé, švédské, americké zbrojovky, které si z toho ukrojí,“ uvedl. Měli bychom se snažit, aby co nejvíc Čechů na této příležitost maximálně vydělalo, dodal. „Jako alternativu máme čekat, stěžovat si, vidět, jak opět vydělávají ostatní, nedávat víc na obranu, být odsunut na druhou kolej a ztratit bezpečnostní záruky evropské i americké. To pocítí celá ekonomika i průmysl,“ varoval.
