Aktual.: 9.07.2026 12:10
Brno – Ústavní soud odmítl stížnost Filipa Smoljaka ve sporu o ochranu osobnosti s vydavateli Respektu a Hospodářských novin. Dříve neúspěšně žádal omluvu a odškodnění za dva texty věnované sporu o práva na hry Divadla Járy Cimrmana, jejichž spoluautorem a režisérem byl jeho otec Ladislav Smoljak. Podle Ústavního soudu předchozí rozhodnutí soudů nijak neporušily Smoljakova práva, když upřednostnily svobodu projevu a jeho žalobu či dovolání zamítly. Usnesení je zpřístupněné v databázi soudu, upozornila na ně Česká televize. Reakci médií a Smoljaka se ČTK pokouší získat.
Žaloba mířila na společnosti Economia a Respekt Media. Jeden sporný text vyšel v roce 2018 v Respektu jako Filipika s podtitulkem „Jak vidím spor o autorská práva na Járu Cimrmana“. Jeho autorem byl Zdeněk Svěrák, další protagonista Divadla Járy Cimrmana. Druhý text publikoval web Hospodářských novin pod titulkem „Peníze podle Leoše Rouska: Vypukly dědické spory o Járu Cimrmana. Vydělat se ale dá stále i na ropě“. Smoljak požadoval stažení článků z webů, písemnou omluvu a finanční satisfakci 500.000 korun. Tvrdil, že texty byly dehonestující a negativně zasáhly do jeho soukromí i politické kariéry.
Obecné soudy i Nejvyšší soud, který o dovolání rozhodl v červenci 2025, mu nevyhověly. Stížnost, kterou Smoljak proti těmto verdiktům podal, Ústavní soud shledal za zjevně neopodstatněnou.
Podle ÚS justice správně vyhodnotila konflikt mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti. ÚS v odůvodnění zdůraznil, že Smoljaka nečiní veřejnou osobou pouhý fakt, že je dědicem slavného umělce, ale jeho vlastní soustavné a aktivní působení ve veřejném prostoru.
„Stěžovatel se ve věci dlouhodobě veřejně vyjadřuje, do veřejné debaty vstoupil jako první, a činí tak soustavně. Věc, k níž se vyjadřuje, je jako obecně známé a částečně zlidovělé umělecké dílo předmětem oprávněného veřejného zájmu. Takto široké vymezení osob, jež mohou být předmětem veřejného zájmu, přitom vychází z ustálené judikatury Ústavního soudu, dle které jsou věcí veřejnou i umění včetně showbyznysu a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost,“ konstatoval ÚS.
Podle soudu pak lidé, kteří vystupují na veřejnosti, musejí počítat s kritikou. Ústava ji bere jako automatické právo každého občana mluvit do veřejného dění, což je základ demokracie, uvedl ÚS.
Smoljak kvůli otcovu odkazu vedl řadu soudních sporů s různými výsledky. S divadlem uzavřel v roce 2021 před Městským soudem v Praze smír.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}