Banka šetřila na žadateli o refinancování. A tak ho poškodila

0
235

Některým klientům bank se zdlouhavý proces posuzování a vyhodnocování žádostí navzdory jejich plánům o výhodnější úrokové sazbě nejenže prodloužil, ale v konečném důsledku také pěkně prodražil. Své o tom ví pan Jaroslav z Děčína, který podniká a zároveň je zaměstnanec na klasický pracovní poměr na dobu neurčitou.

„Na svém úvěru jsem měl sjednaný úrok ve výši 2,89 procenta. Zhruba v polovině loňského roku jsem jej chtěl stihnout, ještě před růstem sazeb, refinancovat k jiné bance,“ vzpomíná pan Jaroslav.

Hodnota zástavy dosahovala přibližně 8,5 milionu korun, refinancovaná část úvěru 4,2 milionu korun. Poměr výše úvěru k hodnotě zastavované nemovitosti neboli LTV tak bylo nižší než 50 procent.

Výhodné refinancování zhatila sama banka

V době, kdy o refinancování žádal, pro něj vycházela nejvýhodněji nabídka jedné nejmenované, nikoli však nevýznamné tuzemské banky. Úrokovou sazbu by si převedením hypotéky k této bance snížil o 0,51 procenta, nově na 2,38 procenta. Tím by uspořil na každé splátce zhruba 1 100 Kč měsíčně.

„A tak jsem podal žádost o převedení úvěru. Jelikož jsem nikdy neměl potíže se splácením, stejně jako jsem nevykazoval žádné nedoplatky vůči státním institucím, očekával jsem bezproblémové vyřízení žádosti,“ popisuje Jaroslav.

To se ale spletl. První zádrhel přišel již po několika dnech od odeslání žádosti. Banka pana Jaroslava požádala, aby s ohledem na úspěšné vyřízení žádosti pro jistotu zrušil kontokorent, stejně jako svou kreditní kartu.

KVÍZ: Ušetřit se dá i na půjčkách. Víte, jak na to?

„Napsali mi, že finanční bonita je u mě na hranici, nicméně i dodali, že na to nespěchají. Půjde prý až o podmínku čerpání úvěru,“ vzpomíná Jaroslav, jehož zpráva z banky už tehdy překvapila.

Jeho příjmy z podnikání byly dostatečně vysoké, kredit navíc zvyšoval doložitelný pravidelný příjem ze závislé činnosti, jež každoročně uvádí tak, jak to má být, i ve svém daňovém přiznání. Ten navíc banka ani nepotřebovala doložit výpisem z účtu nebo potvrzením od zaměstnavatele.

Nicméně pan Jaroslav přistoupil na požadavky banky a zrušil jak kontokorent, tak i svou kreditní kartu. Avšak poté nastalo období dlouhého ticha, jak sám říká. Občas se na banku obrátil s dotazem, v jakém stadiu schvalování je jeho žádost. „Přišlo mi to tajemné, co tam s tak poměrně jasným úvěrem vlastně vymýšlejí,“ vzpomíná.

Konečného rozhodnutí banky se ale přece jen dočkal. Byť s velkým překvapením – hypotéka zamítnuta. Nic bližšího se pan Jaroslav k odmítnutí žádosti nedozvěděl. Jen to, že jde o interní stanovisko banky a o zamítnutí hypotéky rozhodlo její nejužší vedení.

Finanční poradce kroutí hlavou

Pan Jaroslav se proto obrátil o pomoc na finančního poradce skupiny Partners Davida Kučeru. A i toho průběh refinancování překvapil. Už kvůli tomu, že pan Jaroslav měl dostatečně vysoké příjmy a žádný negativní záznam v bankovním (BRKI) a nebankovním (NRKI) registru klientských informací.

„Nebylo mi jasné, kde se stala chyba. Refinancování je zpravidla nejjednodušší hypotékou s nejméně riziky pro poskytovatele úvěru, tedy banku,“ říká Kučera. Podle jeho názoru vše hovořilo pro rychlé kladné vyřízení žádosti o převedení úvěru pana Jaroslava, a to především s ohledem na vysokou hodnotu LTV.

„Co bylo ale ještě podivnější, že banka neukázala vůbec dobrou vůli věc řešit a klientovi zkomplikovala život. Pokud by se totiž vyjádřila rychleji nebo úvěr rovnou zamítla, mohl si sjednat úvěr u jiné banky,“ dodává finanční poradce.

Výsledkem bylo, že pan Jaroslav po průtazích nenašel už tak výhodnou sazbu a zůstal u původní hypotéky. Sen o uspořené více jak tisícovce měsíčně, resp. 13 tisíc za rok, se proměnil v mlžnou páru. Pan Jaroslav měl navíc jednání s bankovními úředníky dost a refinancování vzdal.

„Kvůli průtahům v bance a současně rychle rostoucím úrokům na trhu jsem nakonec úvěr nerefinancoval. Nyní tak zbytečně platím o 1 100 korun měsíčně více,“ říká.

Zbytečné náklady i záznam v registru

Tím ale potíže spojené s liknavým projednáváním žádosti neskončily. Banka nechala pana Jaroslava hned na začátku provést u svého smluvního partnera odhad zastavované nemovitosti, který ho vyšel na pět tisíc korun. A do budoucna ho poškodila i negativním záznamem v bankovním registru dlužníků, který se do něj zapíše vždy při zamítnutí žádosti o úvěr.

„Nesetkávám se u našich smluvních partnerů s tím, že by nám nesdělili důvod zamítnutí úvěru. Úvěr navíc častokrát pomůžeme vyřídit i lidem, kteří spadli do takzvané černé zóny kvůli drobným negativním záznamům v registrech,“ podivuje se nad postupem finanční instituce Kučera.

„Postup banky zahalený tajemstvím se jeví, jako by jednala se zájemcem, který se pokouší o úvěrový podvod, což je v případě pana Jaroslava podle doložených dokumentů absurdní,“ doplňuje rozhořčeně.

„To je v mém případě naprosto vyloučené,“ upozorňuje pan Jaroslav s tím, že banka u něj mohla bonitu řádně posoudit již na samém začátku a obratem ho informovat o zamítavém stanovisku, aniž by marnila jeho čas a nechala jej uhradit odhad.

Jedním z vysvětlení podle Kučery může být i to, že banku zkrátka překvapil tehdejší růst REPO sazby vyhlášený Českou národní bankou. A banka proto neměla alokované dostatečné zdroje na hypotéky, které původně veřejně avizovala.

„Musela se pak rozhodnout, komu ji dá a komu nikoli,“ říká David Kučera ze skupiny Partners, avšak s jízlivým dovětkem, že banka, která takovýmto způsobem poškodí klienta, by možná měla raději zavřít a věnovat se jinému oboru podnikání.

„Podali jsme stížnost u ČNB a Finančního arbitra, aby byly prošetřeny důvody zamítnutí úvěru, které vedlo k finančnímu poškození klienta a zároveň k jeho znedůvěryhodnění před ostatními finančními institucemi,“ uzavírá poradce s tím, že banka poskytováním podle jeho názoru takto nekvalitních služeb může poškozovat i jiné klienty. Tomu je třeba učinit přítrž.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno