Leton zatek kolnho roku mus rodiny s dtmi i pes pokraujc zdraovn zvldnout bez ptitiscovho pspvku sttu, kter jim ml loni pomoci vybavit dt do novho kolnho roku. Vzhledem k rostoucm cenm teba i obd a potravin nepat z u rodi zrovna k oblbenm mscm v roce.
Z pro m zna podstatn vy vdaje ne vnon svtky, kdy dtem omezm vbr drku teba na dva tisce korun, tak pro kolu nic takovho stanovit nejde. Nstup do koly ns vyjde na vce ne deset tisc, odpovd na otzku, zda je zatek kolnho roku pro rodie dt nronm obdobm, ptaticetilet Helena z Prahy.
Letos vypravuje spolen s desetiletou dcerou do koly poprv i svho sedmiletho syna. koln batoh pro nj zakoupila za bezmla dva tisce korun. Dle dva sky na pezvky, svainovou krabiku a lhev na pit podila za zhruba pt set korun a pezvky do tdy ji vyly na 400 korun. K tomu penenka na krk, tenisky do tlocviny a nov boty do koly vyly na dalch skoro 1 500 korun.
Tdn uitelka dle vybr na koln pomcky a koln akce dva tisce korun a druina stoj 800 korun na pololet. Obdy od z i pro prvky zdraily na 35 korun, msn tak vyjdou na 700 korun, vypotv vdaje spojen s nstupem dtte do koly pan Helena.
Vdaje rodi na kolu kad rok rostou
Pi seten zmnnch poloek dosahuj prvotn vdaje na prvka bez stokoruny osm tisc korun. stka pitom nezahrnuje ppadnou dopravu do koly a zpt dom, kapesn a svainy do koly, kter v poslednch letech, pokud maj bt alespo trochu zdrav, rovn zdraily. A zijov vdaje nejsou o moc ni ani u dt, kter postupuj do vych ronk.
Druh z dt, desetilet dcera Julie, jde do pt tdy. Tdn uitelka nm napsala, aby dti na pracovn seity a dal pomcky pinesly 3 tisce korun, obdy pro ni na msc stoj skoro 800 korun, k k vdaj na star dt pan Helena.
Kad rodi podle n dobe v, e pes przdniny dti rychle vyrostou a v z se jim tak dokupuje obleen na tlocvik, bn noen do koly i nov obuv. Jeliko pes przdniny obvykle vechno obleen i obuv takzvan dotahaj.
Zijov finann ok spojen s nvratem dt do kolnch lavic vtina rodin zvld bez nahodilch rychlch pjek a spotebitelskch vr. I kdy s ohledem na losk rst cen energi a potravin se rezervy domcnost nkdy i pln vyerpaly, hodnot situaci finann poradce skupiny Partners Vladimr Weiss.
Finann rezervu doporuuje domcnostem trvale dret ideln ve vi estinsobku msnch vdaj. O nco ni objem penz na spoicm i bnm tu si mohou podle nj dovolit tvoit napklad zamstnanci firem se stabiln postavenm na trhu. Naopak rodinm, kde je hlavnm ivitelem ivnostnk i sezonn pracovnk, pak doporuuje dvat stranou o nco vce penz.
Prv dostupn rezerva na tu kdykoli pomh rodinm zvldat i vdaje spojen s pozenm kolnho vybaven pro dt, i kdy tlak na rodinn rozpoty je letos kvli vysok inflaci opravdu vysok, uznv finann poradce.
Upozoruje, e po oderpn penz z krtkodob finann rezervy by nemla rodina zapomenout na et dan penze zase vrtit. Nikoli nutn jednorzov, ale teba i postupn v nkolika mscch. Dobe jim k tomu pome omezen zbytnch vdaj. Napklad na kulturu, vlety, obleen, dra drky i nvtvy restaurac.
Pomoc s hradou pomcek nabz i stt
Na hradu kolnho vybaven, vzdlvacch kurz nebo kolnho pobytu v prod pispje v nkterch ppadech i stt pomoc dvky hmotn nouze zvan mimodn okamit pomoc (MOP). Nejde o plonou ale clenou dvku vyplcenou ady prce potebnm rodinm. ady ped jej vplatou testuj adatele stejn jako ostatn leny domcnosti, ve kter dan dt ije, na vi jejich pjm a majetku.
Potebnm umme pomoci a zajistme z tto dvky i pomcky, uvedl ped zatkem kolnho roku k dvce mimodn okamit pomoci ministr prce a socilnch vc Marian Jureka (KDU-SL).
Podle jeho odhadu se i letos nav poet vyplacench dvky MOP v souvislosti s nstupem dt do kol. Za leton prvn pololet ady prce vyplatily 1 578 dvek mimodn okamit pomoci v souvislosti s podporou dt a nkupem vybaven a pomcek pro n. To v soutu za 3,7 milionu korun, dodal ministr.
Mimodnou pomoc ady vyplcej nejen na nkup kolnch pomcek, ale teba i na nkup zkladnho vybaven domcnosti, jako je bojler, praka nebo spork na vaen. Dle i na hradu sprvnch poplatk, noclehu nebo pi ivelnch pohromch.
Nicmn co se te vyplacen dvky na nkup poteb pro dt, z n mohou rodie po prokzn potebnosti nakoupit batoh do koly, penl, vtvarn poteby i obuv. To nejen na zatku kolnho roku, ale po cel kalendn rok.
Pspvek na koln obdy
Dal sttem nabzenou pomoc je pspvek na koln obdy. I letos pokrauje financovn obd pro potebn dti z evropskho programu Zamstnanost plus. V pedchozm kolnm roce dky projektu dostalo penze na obdy bezmla deset tisc dt z vce ne 1 200 kol.
My potme, e tato forma podpory bude poskytovna z evropskch penz nadle, potvrdil pokraovn programu ministr prce Marian Jureka.
Za zsadn pro sprvn nasmrovn tto pomoci k dtem povauje aktivitu veden kol. A dle aby uitel ve tdch dokzali vytipovat dti, kter nechod na obdy, protoe na n jejich rodie nemaj penze. V samotnm erpn financ z programu sehrv roli pedevm spoluprce kraj, kol a ad prce v regionu.
