Jak rozpoznat argumentan fauly i triky a jak z nich umt vybruslit

0
106

Argumentan fauly jsou logick i enick triky, jejich clem je pesvdit druhou stranu o nem, co s pravdou nem nic spolenho. Jejich podstatou bv zmrn, by asto nenpadn poruen logickch pravidel i poloen uritch rtorickch past. Jsou oblbenm nstrojem manipultor a lze se s nimi setkat v bn komunikaci, ale i v komunikaci obchodn a v politice.

Trik slamnho panka

Oznaen tohoto argumentanho triku (tzv. Strawman argument) se opr o vrok M. Luthera, kter pouil vi katolick crkvi. Prohlsil, e jej vtky na jeho adresu neuto na nj, ale na slabho slamnho panka, jeho nzory i argumenty jsou ve srovnn s jeho uenm nejen podstatn odlin, ale i daleko snadnji vyvratiteln.

Jan Urban (1953)

  • Je autoremady publikac, z lnk, kter nkolik let publikoval na iDNES.cz, vznikla jeho nejnovj knihaVezmte ivot do svch rukou.
  • Vnuje se personlnmu a manaerskmu poradenstv a firemnmu vzdlvn.
  • Je absolventem VE Praha a Filozofick fakulty UK, obor psychologie prce a zen.

Argumentace pomoc slamnho panka se sna vytvoit dojem, e nzory druh strany vyvrac. Je vak klamn, protoe to, co vyvrac, je nzor jin, vtinou zkreslen, vrazn zjednoduen, vytren z kontextu i zjevn nepravdiv. Tedy nikoli ten, kter druh strana skuten zastv.

lovk, kter trik pouv, tak bojuje s nzorem, je si sm zvol, a se kterm se doke i snadno vypodat. Pokud naraz na spznn a mon i mn kritick posluchae, me se mu podait vytvoit iluzi, e nzor protivnka skuten vyvrtil, a nen tak teba se jm dle zabvat.

Trik slamnho panka se uplatuje pedevm ve veejnch i politickch diskusch. Vyskytnout se vak me i v obchod i marketingu, a to s clem oslabit konkurenci. Spov v kritice vlastnost uritch produkt i slueb konkurence, kter vak dan vlastnosti ve skutenosti nemaj. Druh strana jim tyto vlastnosti jen sama vdom pipisuje.

Reakce na trik slamnho panka je v zsad dvoj. Jednodu spov v tom, e tuto argumentaci ignorujeme, druh v tom, e na trik protistrany jasn upozornme. Nejlpe tak, e se ohradme, e interpretuje nae argumenty zcela zkreslen a e tok na nae argumenty s nmi nem nic spolenho.

Klam ervenho herinka

Jde o argumentan klam sten podobn pedchozmu. Nzev je odvozen od anglick stedovk loveck praxe, pouvajc ervench herink k odveden pozornosti loveckch ps.

Trik oznauje situaci, kdy se urit osoba sna odvst v diskusi pozornost od vznamn otzky, se kterou si nev rady a kter by ji mohla ohrozit. Ve snaze pevst pozornost na tma, je je pro ni bezpenj, tak pronese otzku jinou, nebo zmn informaci, kter pozornost odklon jinam. Souasn me konstatovat, e jde o tma, kter je v dan chvli dleitj.

Obranou proti tomuto argumentanmu klamu je, e si jeho podstatu i nebezpe uvdomme a zamyslme se nad tm, zda poloen otzka i vyputn informace je skuten vznamn. Pokud dojdeme k zvru, e nen, sname se zjistit, co protistranu k pouit ervenho herinka vedlo. Pot se diskusi sname vrtit do pvodnch kolej.

Chybn logika

Argumentanch faul, zaloench na chybn logice (tedy logice zmrn chybn, nikoli jen myln), je tm nepebern mnostv. ada z nich byla znma ji v antice a o jejich prv utdn se pokusil u Aristoteles. Vtina z nich je vak spn pouvna dosud. K nejjednodum pat nsledujc ti:

1.Klam falenho dilematu

Klame tm, e jako nvrh een uritho problmu pedkld jen dv, vtinou krajn monosti. Nut tak k rozhodnut v podob ano nebo ne, pesto, e monost, jak problm eit, a vtinou i podstatn lepch, je mnohem vc.

Pkladem jsou tvrzen: Bu jsi s nmi, nebo proti nm nebo Bu tento obchodn nvrh pijmeme, nebo ns ek krach.

2.Vyuit i zneuit neplnch znalost

Podstatou argumentanho faulu je logicky chybn konstatovn, e tvrzen, kter nebylo dnmi dkazy vyvrceno, je pravdiv. Nebo naopak, e tvrzen, kter nebylo nijak dokzno, bt pravdiv neme.

Fakt, e urit tvrzen nebylo vyvrceno (nebo naopak dokzno), vak o jeho pravdivosti i nepravdivosti ve skutenosti nic nek. Pkladem je dkaz existence telepatie zaloen na tom, e jej existence nebyla nijak vyvrcena. Nebo naopak dkaz, e telepatie neexistuje, protoe jej existence nebyla dokzna.

3.Klam ikm plochy

Argumentanm faulem je i tvrzen, kterm se druhou stranu sname odradit od uritho rozhodnut. A to sdlenm, e i mal krok, kter uritm smrem podnikne, povede k etzci udlost, jeho konen dsledek bude zcela nepijateln.

Jde o klam, kter je zkladem ady alarmistickch teori, varujcch ped nsledky rozhodnut, je dajn budou kvli nevyhnutelnm navazujcm udlostem zcela nutn fatln. K nastnn srii udlost vak ve skutenosti dojt vbec nemus. Tvrzen, e svm rozhodnutm protrhneme pehradu, a nad dalm vvojem ztratme kontrolu, je jen komunikan faul.

Jinmi slovy kdy dnes snme kousek dor e jako obzn, a pedasn zememe.

Zavdjc a nvodn otzky

K argumentanm trikm pat i zavdjc otzky, snac se pimt druhou stranu k tomu, aby reagovala na tvrzen, kter ji z neho, asto i nepmo a mimodk, nepravdiv obviuje. lovk, kter na danou otzku reaguje, toti bud dojem, e se nepravdivmu tvrzen mus brnit.

Pkladem jsou otzky: Jet stle podvdte zkaznky?, nebo U jste pestal bt svou enu? eenm je se nad tmito a podobnmi otzkami usmt, ale nijak na n nereagovat.

U sloitjch otzek tohoto typu spov trik v tom, e druhou stranu nepmo nut, aby s uritmi tvrzenmi souhlasila. Pkladem je otzka: Skuten se stavte za ty hrozn nvrhy mho protivnka? Kdy odpovte ano, protoe s nvrhy protivnka souhlasme, dte nepmo najevo, e souhlaste i s tm, e jsou hrozn, pestoe je za hrozn nepovaujete. Kdy odpovte, e ne, vyjadujete se proti svmu pesvden.

Podobn je otzka typu: Jste vn tak bezradn, e toto stanovisko podporujete? I zde je otzka dvousen: kladn odpov me bt chpna jako piznn k bezradnosti (i kdy nijak bezradn nejste), zporn jako odmtnut nzoru, se kterm souhlaste (jako bezradn vak vyhlet nechcete). eenm je, vyhnout se spontnn odpovdi a na trik poukzat.

Variantou zavdjcch otzek jsou otzky nvodn, bn i v obchod. Pkladem je otzka: Kter z barev tohoto auta k vm, podle vaeho nzoru, jde nejlpe?. Otzka mlky pedpokld, e zkaznk se o koupi auta ji rozhodl, a nenpadn ho pibliuje k jejmu dokonen. Podobn jsou otzky: Kdy byste si rd podil novou (prmiovou) verzi naeho produktu?, Mt dobr pojitn je dleit. Jak je v nzor?, Co si myslte o tomto vrobku? Mnoho lid je s nm velmi spokojeno apod.

V nkterch ppadech nm vak nvodn otzky mohou pomoci, napklad tehdy, kdy jsou kladeny pi pijmacch rozhovorech. Pkladem jsou otzky: Dodrujete pi sv prci bezpenostn poadavky?, Souhlaste s tm, e pi tto prci je dleit smysl pro detail? apod.

Jak na argumentaci cvalem i dal trik

Argumentace cvalem je rtorick technika, pi kter se mluv sna svho oponenta pemoci tm, e ho zahlt nepebernm mnostvm fakt a zdnlivch argument, je k tmatu, o kterm je e, nemaj tm dn vztah. Jejich soust mohou bt i polopravdy i argumenty zcela falen. Metodu s oblibou pouval napklad Donald Trump.

Oponent, kter na tuto techniku pistoup, jen pltv asem, a navc se v n me snadno ztratit. Ke vem argumentm se vtinou vyjdit neme, a i kdy se mu nkter vyvrtit poda, nic podstatnho tm nezsk. Vtinou jde toti o tvrzen, je nejsou nijak relevantn. Co pome, je snait se dt diskusi strukturu, a protivnkovi tak v zplav jeho nesouvislch tvrzen zabrnit.

Argumentan trik oznaovan jako argumentace kopnutm do kamene se sna pedstavit tvrzen protivnka tak, aby vyznla smn nebo se zdla bt s bnou zkuenost zcela v rozporu. Nzev pochz z vroku filozofa Johnsona, kter na nzor, e hmotn pedmty reln neexistuj, ekl: Vyvracm ho takhle, a kopl do kamene.

Kopnutm do kamene vak jeho existenci nedokeme. Argumentace spovajc v tom, e nepohodln tvrzen bez dkaz odmtneme (napklad jako absurdn i oividn nesmysln), je jen trikem, kter se vyvrcen tohoto tvrzen vyhb. Nejlep reakc na tuto argumentaci bv konstatovn: Chpu v nzor, mete mi vak vysvtlit, jak jste k tomu, e toto tvrzen je absurdn, doel?

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno