KOMENTÁŘ: Co letos rekordně zdraží a kdo je nejvíc ohrožený

0
53

Je to až k nevíře, ale potraviny a nealkoholické nápoje zdražily loni jen o 0,8 procenta. Tedy takřka neznatelně. Ze základních položek typu bydlení, energií, oblečení a obuvi, dopravy, zdraví, stravování a ubytování, rekreace a kultury, bytového vybavení a dalších takřka všechno loni zdražovalo výrazněji než právě potraviny. 

Jakákoli radost je však předčasná. Loňské stojaté ceny potravin, výrazně se vymykající obecné rapidně zrychlující inflaci v ekonomice jako celku, představují příslovečné „ticho před bouří“. Před letošní cenovou bouří v oblasti cen potravin.

V období od roku 2000 rostly zatím ceny potravin v České republice nejvýrazněji v roce 2008, a to o 8,1 procenta. Při tehdejší celkové inflaci 6,3 procenta. Letošní celková inflace se přiblíží celoročně průměrně úrovni sedmi procent. Potraviny přitom budou muset „dohánět“ to, že loni prakticky nezdražily, zatímco ve zbytku ekonomiky ceny často velmi výrazně rostly. 

Letos se například do cen potravin v České republice „propíší“ už loni zdražující energie nebo plasty a další materiály na výrobu potravinářských obalů. Ale také problémy ve světové přepravě nebo loňská špatná úroda třeba takové kávy.

Zdražující energie v čele se zemním plynem znamenají, že třeba výroba hnojiv je stále nákladnější. Dražší hnojiva nutně prodražují zemědělskou produkci, zvedají tak třeba ceny obilovin, tedy i mouky a nakonec pečiva. Pekárenské výrobky poměrně citelně zdražovaly už v prosinci a letos bude růst cen pečiva pokračovat. Pečivo tak může letos zdražit o deset až patnáct procent, někteří pekaři varují až před třetinovým růstem cen pečiva.

V podobném rozsahu, o minimálně deset až patnáct procent, zdražují či ještě podraží mléčné výrobky. Řada výrobců mění své ceny až nyní v lednu.

Lukáš Kovanda

  • Je hlavním ekonomem Trinity Bank.
  • Současně je členem Národní ekonomické rady vlády, která se nyní zaměřuje především na boj s ekonomickými důsledky šíření onemocnění COVID-19.
  • Působí jako seniorní socio-ekonomický analytik při OSN.
  • Přednáší Vysoké školy ekonomické v Praze a je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Do cen potravin se také letos promítne výrazné zdražování cen základních potravin ve světě, k němuž docházelo již loni. Prodejci budou muset jít letos s cenami nahoru i proto, že doprodají zásoby nakoupené ještě poměrně levně, což může být třeba případ zmíněné kávy.

Máloco loni na burzách ve světě zdražovalo tolik jako právě káva. Růst její ceny způsobuje kromě problémů v mezinárodní přepravě zejména špatná úroda v Brazílii, způsobená nebývalými výkyvy počasí.

Sečteno, podtrženo, nelze vyloučit, že potraviny letos podraží nejvýrazněji v tomto miléniu, tedy za celou dobu od roku 2000. Jejich zdražení může činit celoročně až deset procent, což by byla obrovská rána zejména pro hospodaření sociálně zranitelných domácností, jako jsou ty seniorů či samoživitelek.

V roce 2008, kdy potraviny zažily v Česku své zmíněné rekordní zdražování tohoto milénia, ve světě také jako nyní vrcholil nebývalý růst cen energií, tehdy v čele s ropou. Letos se situace může v mnohém opakovat, zejména právě v dopadu rostoucích cen energií a surovin do cen potravin.

Polovina Čechů, zhruba 4,5 milionu lidí, přitom nemá dostatečné úspory. Jde o nebezpečně vysoký počet. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Ipsos Mori pro Provident Fiancial. Během rekordní inflace letošního roku tak mohou domácnosti velmi trpět. Pokud by Češi přišli o svůj hlavní zdroj příjmu, vystačili by s úsporami pouze tři měsíce a méně. Což je nedostačující.

Například hledání nového zaměstnání může zabrat i tři čtvrtě roku, a to i v současných podmínkách poměrně nízké míry nezaměstnanosti. Volná místa v nabídce jsou totiž často relativně neatraktivní, navíc se nehodí pro každého. Koho propustí v 50 letech z kancelářské práce, těžko půjde na stavbu přidávat cihly.

Lidé by měli mít úspory, jež jim po přičtení podpory v nezaměstnanosti pokryjí výdaje na 12 měsíců, aniž by se výrazněji zhoršila jejich životní úroveň. Podstatnou část z nich ovšem tvoří důchodci. Ti se nemusí obávat, že o svůj hlavní zdroj příjmu přijdou. Pro drtivou většinu z nich jsou totiž tímto příjmem státem pravidelně vyplácené starobní penze.

Ač důchodci tedy zpravidla nečelí riziku ztráty zaměstnání, jsou vystaveni obecné inflaci. Ta letos může nabýt „generační“ povahy, a být tak nejvýraznější od 90. let – celoročně až sedmiprocentní, v lednu více než desetiprocentní. 

Zatímco loni se inflace týkala často věcí, které si lze „odpustit“ a jejichž nákup ostatně důchodce ani samoživitelky příliš nezajímá, jako jsou auta nebo stavební materiály, letos budou daleko výrazněji zdražovat nezbytnosti typu základních potravin nebo bydlení.

Důchodci, ale i další sociální zranitelné skupiny obyvatelstva, například nízkopříjmoví manuální pracovníci nebo matky samoživitelky, tak mohou doplatit na nízké úspory nejen v případě ztráty zaměstnání, ale právě i v případě vysoké inflace. A to zejména inflace, které se nelze „vyhnout“, jako je právě inflace cen bydlení, energií nebo potravin.

Nedostatečné úspory milionů lidí v České republice tak mohou statisícům z nich přivodit vážnou finanční tíseň, jež se promítá do zhoršení zdraví, psychických problémů, alkoholismu, ba i vzestupu kriminality a dalších sociálně krajně nežádoucích jevů.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno