KOMENTÁŘ: Nová hrozba pro Česko je stagflace

Stejný problém už západní svět zažil, a to v sedmdesátých letech minulého století. V té době začala recese způsobená ropnou krizí, kdy se rapidně zvedala cena ropy. V roce 1974 dosahovala inflace v USA dvojciferných hodnot a klesalo HDP. Nezaměstnanost dosahovala výše téměř deseti procent.

Jak stagflace vzniká

K stagflaci dochází v době, kdy společnost zažije nečekaný otřes a centrální banky se snaží pumpováním peněz do ekonomiky udržet nízkou nezaměstnanost. A to se teď právě dělo. Stagflace pak nastoupí ve chvíli, kdy peníze ztratily na hodnotě a centrální banky jsou donuceny omezit svou podporu. Končí doping v podobě nízkých úrokových sazeb.

Vyšší úrokové sazby sníží investice firem, a to bude mít dopad na růst ekonomiky. Dražší budou i úvěry na provozní financování. Tím se sníží zisky firem. Jak se sníží zisky firem, vybere stát méně na daních. Pokud stát vybere méně na daních, snaží se daně zvyšovat, a to opět dopadá na firmy i na občany.

Jak jsme na tom v Česku?

Inflační očekávání se blíží už k dvoucifernému číslu. Výkonnost ekonomiky je negativně ovlivněna pandemií a s tím související situací ve světe. Naše ekonomika je silně provázána hlavně s Německem. Nezaměstnanost držíme rekordně nízkou, alespoň zatím. Firmy v soukromém sektoru ale čelí vysokému tlaku na růst mezd státního sektoru a všude chybí lidi. Doba je pro firmy nejistá.

Zdražující se úvěry

Vyšší úrokové sazby postihnou dlužníky, kteří nemají zafixované úrokové sazby. To se neprojeví hned, ale postupně, jak budou lidem končit fixační období. 

Vladimír Brůna

  • Je uznávaný investiční odborník.
  • Vysokoškolský diplom získal na fakultě financí a účetnictví na VŠE v Praze. Vzdělání prohloubil jako člen Asociace certifikovaných účetních.
  • Profesní kariéru zahájil u firmy Ernst & Young Audit, následně zastával manažerské a vedoucí pozice v Česku i zahraničí.
  • V Londýně se setkával s úspěšnými investory. Zkušenosti zúročil jako zakladatel několika investičních společností.
  • Věnuje se rovněž osvětě a poradenství v oblasti financí a investování.

Pokud si vzal někdo hypotéku na dvouprocentní sazbu a nezvládl si s předstihem zafixovat nižší sazbu, může mít příští rok problém. Sazby můžou vzrůst nad pět procent. 

Pokud dlužník začal s hypotékou za dvě procenta a úroková sazba vzroste na pět procent, tak splátka třímilionové hypotéky na 25 let vzroste měsíčně z 12 700 korun na 17 500 korun. Vyšší výdaje způsobí navíc i rostoucí ceny energií a potravin.

Česká národní banka zvyšuje úrokové sazby, ale inflaci tím nesníží. Inflaci táhnou hlavně ceny ropy, plynu, elektřiny a surovin. Současná vysoká inflace je celosvětová a je nereálné, aby s tím zrovna Česká národní banka dokázala něco udělat. Globální ceny nezmění.

Celosvětově se ceny energií a komodit utrhly ze řetězu. Financování zatím není problém, zádrhel je ale ve výrobě. Čeká se na dodávky, jsou narušené dodavatelské řetězce.

Jak se má zachovat běžný občan?

Jak se v takové situaci chovat? Snažme se vyhnout zadlužování, nejen hypotékám, ale i spotřebitelským úvěrům. Nemá smysl kupovat to, na co nemám a doufat v lepší časy. 

O to více je lepší pečovat o své zdraví, investovat do vzdělání, nebát se rekvalifikace. A v investicích spíše než do dluhopisů investovat do reálných aktiv – pozemky a drahé kovy nikdy na rozdíl od dlužníků nebo firem nezkrachují.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts