Nesobstanost a zt blzkch vetn financ je na pici obav ech

Dnen stedn generace dobe vnm pklady ve svm okol a to, jak obtn je nesobstanm lidem ze star generace zajistit dostupnou a dstojnou pi. Podle vzkum o sv blzk peuje a ptina dosplch. Zrove tito lid vd, e demografick vvoj hraje proti nim a stt se o n v budoucnu nedoke postarat, vysvtluje Jan Matouek, vkonn editel esk asociace pojioven.

Neprosn demografie

Demografick pedpovdi v tomto smru pli nadje nedvaj. Vlivem strnut populace se v nsledujcch 15 a 20 letech pi zachovn souasnch podmnek zdvojnsob poet lid, kte se dostanou do situace nesobstanosti, do 40 let se dokonce ztrojnsob. Vsledkem bude 1,1 milionu lid pobrajcch pspvek na pi v roce 2060 namsto dnench piblin 360 000 lid.

Je tak pirozen, e se ei obvaj zte, kterou mohou pinst svmu okol. Tato obava se pitom prohlubuje, dopluje Jan Matouek. Loni toti obavy z nesobstanosti byly na druhm mst sledovanho ebku obav. Jako riziko ji loni vnmalo 59 % ech. Letos m tyto obavy 73 % lid.

Ji nyn jde o vn problm

e je pe o blzk, kte se ji nedokou o sebe postarat, velmi vn problm, potvrzuje i projekt Neviditeln. O sv blzk podle leton sondy nyn peuje a jeden milion ech, z toho 200 000 z nich zrove pat mezi tzv. Neviditeln neformln peujc.

Nejastji se jedn o eny ve vku 36 a 64 let. Kvli pi o blzk polovina peujcch nezvld pracovat na pln vazek. To bohuel vede k vznamnmu propadu pjm, kter lid asto e tm, e postupn erpaj spory na penzi nebo teba penze odloen stranou na rekonstrukci domova. Kdy tyto prostedky dojdou, jsou neformln peujc ohroeni pjmovou chudobou, k Ale Rod, editel CETA Centra ekonomickch a trnch analz.

Podle jeho nzoru se d pedpokldat, e aktuln rst cen situaci jet zhor. Bn lovk m monost se inflaci brnit placenou prac pesas. To nebudou moci udlat neformln peujc, kte jednodue dn voln as nemaj, dodv Rod.

Stt spolh na neformln peujc

Podle odbornk nen ze strany sttu dobe nastaven systmov podpora. Legislativa pojem neformln peujc ani vbec nezn. Lid, kte se obtuj p o nkoho blzkho tak nemaj nrok na dnou finann pomoc. Pjemcem pspvk je toti vdy lovk, o kterho je peovno. Z naich zkuenost ale vme, e ne vichni senioi o tuto pomoc daj. asto o n ani nevd. Celou finann ti pe pak nesou sami, nebo se svmi pbuznmi, k Jaroslav Lorman editel ivota 90.

Kalkulaka

Pe o blzk je pitom bh na pomrn dlouhou tra. Prmrn dlka takov pe dosahuje podle aktulnho zjitn projektu Neviditeln 10,4 let. eenm tto patov situace nen masivn vstavba pobytovch zazen, by i tam m stt v porovnn se zbytkem Evropy znan rezervy, ale vznamn podpora odlehovacch slueb, o kter by mli mt monost dat sami peujc, k Ale Rod.

Rostoucho pnut mezi kapacitou a poptvkou po dlouhodob pi me podle odbornk esk asociace pojioven spovat i v rozvoji dobrovolnho soukromho pojitn pro ppad dlouhodob pe, kter by existovalo vedle veejn financovanch schmat a een.

Pe o nesobstan nen levn

Ternn a pobytov pe o seniory v esku pitom nedoke pokrt poptvku. Domovy peujc o seniory jsou ron nuceny odmtnout 45 tisc pihlek, protoe nemaj dostatenou kapacitu. Do roku 2050 m pitom podle prognz strnut populace a prodluujc se dlky ivota v esku pibt milion dchodc k nynjm dvma milionm.

Podle przkumu NN ivotn pojiovny si 70 % ech uvdomuje, e se o sebe budou v ppad poteby muset postarat sami. Vtina lid si ale nepipout, jak nkladn me bt pe o lovka kvli jeho nesobstanosti.

V mrnj variant, kdy lovk zstv v domcm prosted, ale potebuje asistenci, me jt asi o 10 a 20 tisc msn. Pokud je nezbytn celodenn pe ve specializovanm zazen, me to snadno vyjt na dvojnsobek, pibliuje Michal Korejs, editel produktovho vvoje NN ivotn pojiovny. Pspvek od sttu odstupovan podle mry nesobstanosti, tedy od 880 korun do 19 200 korun, tak ideln potebnou pi asto nedoke pokrt.

12 dalch obav ech

Przkum esk asociace pojioven (AP) zmapoval i dal obavy ech. Na druhm mst udlost, z nich maj lid aktuln obavu, jsou razy. Toto mon riziko vnm 71 % dotazovanch. Tet nejastj obavou ech je, e zpsob dopravn nehodu a dojde pi n k jm na zdrav a majetku nkoho jinho. Tto situace se obv 65 % lid.

Ani tyto obavy nejsou pln lich. Vlivem ekonomick situace rstem odkodnn i nklad na opravu vozidel se prmrn ve kody na zdrav i na majetku dlouhodob navyuje. Napklad za poslednch 12 let se v obou segmentech prmrn ve kody prakticky zdvojnsobila, konkrtn u kod na zdrav z 206 tisc korun na 405 tisc korun a u majetkov kody z 26 tisc na 55 tisc korun, dodv Petr Jedlika, pojistn matematik AP.

ei se tak boj vpadku pjm kvli vnmu onemocnn, ale i krtkodob pracovn neschopnosti. Nap eskem vak rostou i obavy z nedostupnosti kvalitn zdravotn pe. Vnmn tohoto rizika oproti loskmu roku vzrostlo, zde jde patrn o dozvuky koronavirov pandemii a informac o tom, e dochz potebn lebn prostedky, uzavr Jana Hamanov z vzkumn agentury SC&C, kter przkum realizovala.

Riziko Obava lid
1. Neschopnost sebeobslunosti ve st s finannmi a asovmi nroky pro pbuzn na zajitn trval pe. 73 %
2. raz bez trvalch nsledk. 71 %
3. Zpsoben dopravn nehody a jmy na majetku/na zdrav nkomu jinmu. 65 %
4. Vpadek pjmu v ppad zvanho dlouhodobho onemocnn nebo invalidity. 56 %
5. Krtkodob pracovn neschopnost. 56 %
6. Zpsoben kody jinmu lovku v bnm ivot (nehoda na kole, pi sportu, pokozen ciz vci). 53 %
7. mrt a souvisejc vpadek pjmu pro blzk leny rodiny (dti, manel/manelka). 52 %
8. Nedostupnost kvalitn zdravotn pe, a ji budu potebovat. 52 %
9. Por domu/bytu, kde iji. 49 %
10. Vytopen soused nebo vlastn domcnosti pi havrii vody v mst mho bydlit. 48 %
11. Krde mho vlastnho vozidla. 46 %
12. Pokozen, znien domu/bytu, kde iji v dsledku ivelnch kod (povode, vichice, krupobit, tha snhu). 45 %
13. Zdravotn indispozice (raz, nemoc) bhem zahranin dovolen. 45 %
Zdroj: Przkum vzkumn agentury SC&C pro AP, kvten 2022

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts