Osm problm, s nimi se nejastji potkaj inteligentn lid

0
45

Vznam inteligence spov pedevm v tom, e je dleitm pedpokladem spn adaptace. Tedy schopnosti pohybovat se bez velkch problm i ve zcela novch podmnkch i situacch. Vy inteligence umouje lpe eit problmy, rychleji se uit nov postupy, odhalovat nov pleitosti a vnmat i hrozby, kter nov situace pinej.

Jste inteligentn a hledte adekvtn prci? Najdte ji na internetovm portlu jobDNES.cz.

Inteligentn lid se proto novch situac neobvaj, nebo se jich obvaj mn, ne lid s inteligenc ni. Nesna se jim brnit, ale asto je dokonce vyhledvaj. Chpou je jako zajmavou pleitost a inspirujc vzvu.

Inteligentn lid bvaj dky tomu v prci i ivot spn. Nepat vak vtinou k tm pracovn i finann nejspnjm, a asto ani k tm, kte jsou v ivot nejastnj.

Jan Urban

  • Je autoremady publikac, z lnk, kter nkolik let publikoval na iDNES.cz, vznikla jeho nejnovj knihaVezmte ivot do svch rukou.
  • Vnuje se personlnmu a manaerskmu poradenstv a firemnmu vzdlvn.
  • Je absolventem VE Praha a Filozofick fakulty UK, obor psychologie prce a zen.

Jednm z dvod je, e ada prac i profes pli velkou inteligenci nevyaduje, a vy inteligence je pi jejich vykonvn spe hendikepem. Mark Twain k tmto profesm adil i profese politick. Nemus to vak souviset jen s povahou prac samotnch, ale i s tm, jak jsou zeny i organizovny, nebo nakolik jsou organizace schopny intelektov potencil svch pracovnk ve svm zjmu skuten vyut.

Druhm dvodem jsou asto urit mentln zvyklosti inteligentnch lid. Ty se projevuj v jejich jednn. Pro n samotn a nkdy i pro jejich okol se vak stvaj problmem. Nejastji proto, e jim pin vy stres a pocit zkosti, a nkdy i pote v jejich osobnch vztazch.

Zvyklosti, spadajcm do tto kategorie, se nemus vyskytnout u kadho, k tm nejastjm pat vak nsledujc osm.

1.Sklon k nadmrnmu analyzovn vc

Ve srovnn s mn i prmrn inteligentnmi lidmi maj vysoce inteligentn jedinci tendenci vci vce, a nkdy i nadmrn, rozebrat. Tento sklon se me projevovat jak ve vztahu k okolnmu svtu, tak ve vztahu k jednn inteligentnch lid samotnch.

Pkladem me bt zven tendence rozebrat, co lid v jejich okol kaj a dlaj. Hledaj v jejich jednn vznam i dokonce skryt souvislosti, kter ve skutenosti nemaj. Tm zbyten ztrcej as a nkdy je to me i paralyzovat, protoe maj pocit, e by uritm rozborm mli vnovat jet vce asu.

Podobn je i tendence zvaovat vechny mon scne dalho vvoje, kter v dan situaci mohou nastat vetn tch, kter nejsou pli pravdpodobn.

2.Sklon k mentlnmu perfekcionismu

Jde o sklon, jen souvis s pedchozm. Jeho podstatou je snaha vysoce pijmat jen volby, rozhodnut i een, kter jsou v och inteligentnch lid skuten dokonal.

Jak jednat s lidmi, kte ns zastrauj? Zkuste bt pevn, rad psycholog

Tento sklon, ve spojen s pedchozm, je me vst k tomu, e pijet uritch een i rozhodnut dlouho odkldaj a asto bezdvodn i tm nekonen dlouho zvauj. Pijmaj je teprve tehdy, kdy jsou pesvdeni, e na lep rozhodnut ji pijt nelze.

Nemus to bt vdy na zvadu, problmem se vak stv pedevm tehdy, kdy se perfekcionismus projevuje i pi een i rozhodnut velmi jednoduchch nebo nepli podstatnch, kter dlouh a komplikovan zvaovn nevyaduj.

3.Tendence nadhodnocovat sv nedostatky

Zven schopnost inteligentnch lid uvdomovat si vlastn nedostatky je, jako takov, spe pednost. Me se vak stt i problmem. Zvl᚝ kdy vedou k tendenci nedvovat si a podceovat se. Sebedvra, jak ped lety poznamenal Charles Darwin, se toti daleko astji opr o nevdomost, ne o znalosti.

Tento jev je dnes v psychologii oznaovn jako tzv. Dunnig-Krugerv efekt. Jeho podstatou je, e inteligentn i schopnj lid maj tendenci sv schopnosti spe podceovat, zatmco ti mn schopn je zpravidla spe nadhodnocuj.

Neastnm dsledkem tohoto efektu je, e vysoce schopn a inteligentn lid, kte sv schopnosti zpochybuj, se nkdy vyhbaj dleitm rozhodnutm.

4.Zven sklon ke stresu

Lid s vy inteligenc bvaj, statisticky vzato, zdravj, ne lid s prmrnou i ni inteligenc. Nejastji proto, e se o sv zdrav, zdrav ivotn styl i monosti ppadn lby vce zajmaj.

Sklon vysoce inteligentnch lid k nadmrnmu analyzovn, jejich snaha o naprostou dokonalost, uplatovan i v ppad rozhodnut zcela trivilnch, i tendence o sob a svch eench zven pochybovat, se vak pro n asto stv pinou zvenho i dletrvajcho stresu. Ten me nkdy vst i ke zdravotnm problmm. K nim pat napklad bolesti zad i kloub, ale i poruchy autoimunitn regulace (astma, alergie apod.), kter stres vyvolv.

5.Vy poadavky na sebe sam

Inteligentn lid na sebe vtinou kladou, ve srovnn s ostatnmi, vy, a nkdy a nemrn nroky. Vy poadavky pitom na n asto m i jejich okol. Tento sklon si asto pinej ji ze koly, kde vtinou dosahovali lepch vsledk ne ostatn, kde se vak tak asto dozvdali, e maj na vc.

Sklon klst na sebe vy poadavky a reagovat i na vy nroky, kladen na n jejich okolm, se pro vysoce inteligentn jedince me stt bemenem. Pokud toti neuspj tak, jak oekvaj i jak oekv jejich okol, nesou to vtinou citlivji ne ostatn. astji tak provaj, a to i pes to, eho doshli, pocity nespchu.

Vysok poadavky, kter na sebe sami kladou, mohou nkdy bt i kontraproduktivn, a vst k opaku toho, o co usiluj.

6.Zven tendence k rozptylovn

Sklon rozptylovat se i nechat se rozptylovat svm okolm pat k vlastnostem vtiny lid, a asto je i jednm z hlavnch dvod snen vkonnosti.

U velmi inteligentnch lid je vak tento sklon asto posilovn tm, e jejich zjmy jsou ir a e je tak rozptyluje i ir okruh okolnost, napklad monost a pleitost, kter kolem sebe vid. Ve zven me je mohou asto rozptylovat i obavy, e se nerozhodnou sprvn, nebo e nevezmou v vahu vechny monosti, kter se ped nimi otevraj.

7.Sklon ctit se nepohodln

ada velmi inteligentnch lid se ve vtch skupinch nect pli dobe, a do konverzace se zapojuje mn, ne ostatn. Bud proto dojem, e jsou svou povahou spe introverty.

Tato osobn vlastnost nemus znamenat nic patnho. Dojmem introvert mohou vak inteligentn lid asto jen psobit. Pokud se jev jako uzaven, me to bt i proto, e maj dojem, e si s ostatnmi nemaj moc co ci.

Pinou je pocit, e sv nvrhy i pohledy na vc nedokou ostatnm jasn sdlit nebo podat tak, aby byly i pro n zajmav. Tato skutenost je pro n asto frustrujc, a me je od konverzace s druhmi odrazovat. Nkdy je vak tato konverzace i nud.

V rozhovoru s druhmi si navc asto vmaj vc, kter jinm unikaj, napklad rozpor v tom, co druh strana k. asto jim neujdou ani strojen gesta i nepirozen mimika, napklad falen smv, svdc o tom, e druh strana nek to, emu skuten v.

Men zapojen do spoleenskch vztah vak inteligentn lid nemus vdy chpat jako problm. Dv jim toti vce asu vnovat se svm zjmm.

8.Vy sklon k obavm

Inteligentn lid maj, ve srovnn s prmrn inteligentnmi, vy sklon pociovat v nejrznjch situacch obavy. Jejich zdrojem je vy pedstavivost, zahrnujc i vy schopnost pedstavit si, co ve me selhat, i vy pozornost vi detailm, a tm i irmu okruhu skutenost, kter nemusej dopadnout dobe.

Mn inteligentn lid tyto okolnosti asto nevid, a na rozdl od velmi inteligentnch lid nect k obavm dn dvod.

I tento sklon inteligentnch lid je svou povahou dvousen. Schopnost vnmat a registrovat vt mnostv detail a doprovodnch okolnost je bezesporu prospn. Pokud vak vede k tendenci vnmat pli irok okruh skutenost, kter ns mohou ohrozit, me to vst k obavm, je jsou nadmrn a zbyten.

Problmy, kter si inteligentn lid v dsledku svch mentlnch zvyklost obas vytvej, mohou pak sten oderpvat jejich energii. Na druh stran maj vak tito lid vtinou i vy schopnosti sv problmy eit. Pokud se jim to da, zskvaj i vy sebevdom, je k jejich een potebuj. Pomoci jim vak me i to, pokud je ostatn na jejich zbyten problmy taktn upozorn.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno