Pro finann odmny mnohdy ni motivaci lid i tm

0
230

Situaci, kdy finann odmna i pobdka vede k tomu, e motivaci vykonvat urit kol sniuje, nebo dokonce dlouhodob ni, oznauje psychologie jako efekt motivanho vytsnn.

Efekt byl opakovan prokzn experimentln, nejastji ve form pokus, kter zkoumaly vsledky tm a jednotlivc, kte mli vyeit zajmav koly, napklad hdanky. Kdy zadn eili jen na zklad svho zjmu, dosahovali lepch vsledk, ne pokud do jejich motivace vstoupila finann odmna. Pslib odmny za jejich spn vyeen pi opakovanm provdn kol jejich vsledky dokonce asto snil.

Tyto experimenty poukzaly na fakt, kterho jsme asto svdky v kadodenn praxi. A sice na to, e jsou situace, kdy finann pobdky pli nepsob nebo jsou dokonce kontraproduktivn.

Motivace vnitn a vnj

K pochopen, pro tomu tak je, je teba porozumt dvma odlinm motivanm silm, kter nae jednn ovlivuj. A to motivaci vnj a vnitn.

Vnj motivace je odmnou za provedenou innost, nejastji vykonanou prci. V praxi m vtinou podobu zven platu, vyplacen bonusu nebo poven. Vnitn motivace je odmnou, kterou nm pin innost jako takov, nejastji tm, e je zbavn i zajmav, umouje nm vidt, eho jsme doshli, a zvyuje tak nai pchu na sebe sama.

Jan Urban

  • Je autoremady publikac, z lnk, kter nkolik let publikoval na iDNES.cz, vznikla jeho nejnovj knihaVezmte ivot do svch rukou.
  • Vnuje se personlnmu a manaerskmu poradenstv a firemnmu vzdlvn.
  • Je absolventem VE Praha a Filozofick fakulty UK, obor psychologie prce a zen.

K provdn innost, kter jsou vnitn motivujc tak vtinou dnou vnj motivaci nepotebujeme. Plat to od dtstv a funguje po cel ivot. Dt, kter je v zajet hry, k n nemusme nijak motivovat (napklad tm, e bychom mu za to slibovali novou hraku), a dospl, kterho t jeho konek, napklad bhn v prod, se mu bude vnovat i tehdy, kdy mu za nj nevyplatme dn bonus.

Vhodn stanoven vnj odmna nai vkonnost nesporn v ad situac stimuluje, a je tak dleitm katalyztorem motivace. Plat to vak pedevm u innost, pracovnch i dalch, kter nm dn zvltn poten nepinej, a ji proto, e nejsou pli zajmav nebo jsou dokonce nepjemn.

Na pd organizac jde pitom asto o innosti, jejich zajmavost sniuje zcela zbyten fakt, e je nememe vykonvat s jistou mrou samostatnosti a nezvislosti, odpovdajc naim schopnostem. Pokud by k tomu nedochzelo, byla by nae motivace k jejich provdn asto vy, ne je tomu v ppad, kdy za n jsme odmovni finann.

Efekt motivanho vytsnn

Podstata tohoto efektu spov v tom, e u innost, je jsou pro ns zajmav, vede vnj motivace, tedy finann pobdka, paradoxn spe k tomu, e nai vnitn motivaci sniuje. Mnohdy tak sniuje i celkovou motivaci, se kterou danou innost i kol vykonvme.

Pklad je ada. Pedstavte si, e jdete po ulici a vimnete si slepho lovka, kter se ji sna pejt. Ve snaze pomoci k nmu pispchte, uchopte ho za ruku a pevedete ho na druhou stranu.

Co kdyby vak dan slepec, v okamiku, kdy se mu snate pomoci, otevel penenku a snail se vm za vae sil zaplatit? Ctili byste i tehdy stejnou motivaci mu pomoci? A pokud byste vdli, e v podobn situaci budou takto reagovat i jin handicapovan, kterm jste pipraveni podat pomocnou ruku, zstalo by vae odhodln pomoci jim beze zmny? Nebo byste se ctili spe doteni, mon dokonce uraeni, protoe to, co jste vykonali nebo vykonat chtli, jste provedli z dobr vle, bez oekvn odmny.

Efekt motivanho vytsnn nemus pitom psobit vdy okamit, tedy tak, jako v pedchozm ppad. Mnohdy funguje spe jako nenpadn a pomal motivan jed, kter mn nae pojet sebe sama, a nai vnitn motivaci tak bez naeho vdom postupn ni.

Pkladem je lovk, kter rd hraje na housle. Neiv se tm, je to jeho konek, hran ho bav, jeho motivace je ist vnitn. Ke sv smle vak zsk novho souseda, kter miluje hudbu, a rozhodne se jeho hran podpoit. Za kadou hodinu, kdy hraje, mu chce vyplatit uritou odmnu.

N lovk s odmnou souhlas, protoe mu pipad jako vborn pleitost zskat za to, co ho bav, i penze. Symbiza soused tak po uritou dobu trv. Soused si uv sladk tny hudby, zatmco n lovk si svm hranm slun pivydlv.

Po ase se vak soused odsthuje, a n hr svou odmnu ztrat. A kdy pt vezme housle do ruky, zjist, e svou pvodn lsku k nstroji ji tak siln nect. Pro u se mi hran na housle nezd bt pjemn?, div se. Jako by mu na nm najednou nco schzelo. Pinou byl efekt motivanho vytsnn, je jeho vnitn motivaci hrt oslabil a mon dokonce zniil.

Pro efekt psob

Kdy vykonvme innost, kter ns z nejrznjch dvod bav, a pin poten, zpravidla se na ni i pln soustedme. Je-li vak tat innost provzena odmnou, pak nae pozornost, vnovan innosti jako takov, kles. Nahrazuje ji pozornost vnovan odmn, tomu, abychom ji skuten zskali i tomu, aby tato odmna byla co nejvy. innost jako takov se pro ns stv vedlej, a na jejm proveden nm mon u dokonce ani tolik nezle.

asem se tak me stt, e zskvan odmna se ve srovnn se spokojenost z vlastn innosti stv dleitj. Namsto dvod, ze kterch jsme innost v minulosti vykonvali, se ji jen tme na pobdku, kterou za ni zskme. Vnitn motivace, se kterou jsme innost vykonvali, se zmnila v motivaci vnj.

Kdy po ase dojde k tomu, e se vnj odmna z nejrznjho dvodu vytrat nebo klesne, nae motivace provdt danou innost, kter je ji pedevm vnj, opadne. innost, kterou jsme mli rdi, u vykonvme tm bez chuti, jen jako monotnn rutinu, a co ns k n vede, je mon ji jen hrozba, e pokud bychom ji nevykonaly, mohli bychom mt problm.

Nejastj situace, kdy vnitn motivace trp

Vnitn motivace je tm vdy lep, ne motivace vnj. Je spojena s vym zjmem i s vt odpovdnost. Ty toti vnj motivace doke vytvoit jen zdka. Pklad bezdnho potlaen vnitn motivace, vedench snahou nahradit ji silnj motivac i pobdkou vnj, je vak cel ada.

astm pkladem potlaen vnitn motivace je kolstv. Dti, zejmna v ranm vku, jsou pirozen zvdav. Svtu kolem sebe se sna porozumt, a tm jakkoli pedmt, kter chtj pochopit, si dokou zmnit v hraku.

Jejich touhu vdt, tedy vnitn motivaci poznat svt, vak vzdlvac systm nahrazuje, a zpravidla i potlauje, motivac vnj, tedy snahou o lep znmky i dosaen co nejlepho vsledku ve zkoukch. Kvyuvn vnj motivace dochz pitom asto i proto, e vuka nen sama o sob pli zajmav, a to pesto, e by zajmav bt mohla.

K rozmlovn vnitn motivace me dochzet i ve sfe dobrovolnictv, motivovanho radost z monosti pomhat druhm. Platby za dobrovolnictv mohou toti tuto motivaci potlait. Tot plat i pro nkter formy umn. Platba za n ns me vst toti nutit k tomu, e provdme i innosti, kter vykonvat nechceme, protoe nm dn zvltn poten nepinej. Nai vnitn motivaci, ale i kvalitu innosti, tak me potlaovat.

V neposledn ad psob efekt motivanho vytsovn v organizacch. Dochz k tomu vude tam, kde vedouc nebo organizace vznam vnitn motivace podceuj nebo nechpou.

Jak se motivanmu vytsovn vyhnout

Vyuvn vnitn motivace, a snaha tuto motivaci neniit, neznamen, e by lid nemli za svou prci zskvat adekvtn finann odmnu. Znamen, e bychom vnj pobdky, podporujc jejich motivaci, mli vyuvat pedevm tam, kde vnitn motivace nepsob.

V praxi to znamen vyhnout se pobdkm za koly, kter zamstnance pirozen bav a vykonvaj rdi, a to i v situacch, kdy se jedn o koly sloit nebo odborn nron. Nron koly, vyadujc zven schopnosti, jsou toti asto prv ty, u kterch je vnitn motivace k jejich proveden nejvy.

Pobdky je teba zamit pedevm na koly, kter jsou svou povahou nepjemn, rutinn, nezajmav apod., kterch se nikdo nechce chopit nebo kter dokonce vtina lid nenvid. Odmovat je vak teba za dosaen vsledky, nikoli za innost.

kolem vedoucho je snait se i o to, aby kol a situac, kter zamstnance bav, a posiluj jeho vnitn motivaci, bylo co nejvce. Doshnout toho nemus bt pli sloit. Cestou k tomu bvaj vy rozhodovac pravomoci lid, vy samostatnost v provdn kol, vy dvra v jejich schopnosti, ni sklon vedoucho propadat mikromanagementu, ale i monost pracovat v prosted, ve kterm lid nenarej na zbyten organizan pekky a nejrznj byrokratick omezen.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno