Pro je nae vle dleit a jak ji meme poslit, rad psycholog

0
199

O slabosti sv vle lid vtinou vd. Dokldaj to etn przkumy, kter se astnk ptaj na jejich zjem a schopnost zmnit sv zvyklosti. Lid v nich zpravidla uvdj, e by svj ivot chtli v rznch ohledech zmnit. Co jim vak k tomu schz, je nedostaten vle.

Vtina lid se vak nevzdv, a je pesvdena, e se jim svou vli poda zvit. Psychologick vzkumy tuto monost nevyluuj. Nepotvrzuj vak obasnou pedstavu, e nezdar pi dosahovn naich cl je spojen s tm, e jsme na uplatnn sv vle nemli dost asu.

Nae vle bv toti nejen slab, ale navc se me i pomrn snadno vyerpat. Plat to tm spe, e ji vyaduje i ada pomrn bnch kadodennch innost, nkdy i tch, u nich si to pln neuvdomujeme. eenm proto nen uplatovat svou vli dle, ale vyuvat ji jinak.

Co je vle a pro je dleit?

Pro vli existuj rzn pojmenovn: odhodln, sebeovldn, sebekze, sebekontrola i vlastn disciplna. Psychologov ji vtinou definuj jako schopnost oddlit krtkodob pokuen vykonvat pjemn innosti i uspokojovat poteby, kter nejsou dleit nebo nm dokonce kod. Pkladem je schopnost odolat pokuen nalt si dal skleniku alkoholu, kdy vme, e nm ji zdravotn i jinak nesvd.

Jan Urban (1953)

  • Je autoremady publikac, z lnk, kter nkolik let publikoval na iDNES.cz, vznikla jeho nejnovj knihaVezmte ivot do svch rukou.
  • Vnuje se personlnmu a manaerskmu poradenstv a firemnmu vzdlvn.
  • Je absolventem VE Praha a Filozofick fakulty UK, obor psychologie prce a zen.

Vle vak neovlivuje jen nae chovn. Stejn dleit je i pro potlaen nejrznjch vnitnch i vnjch ruivch vliv, brncch na koncentraci. Nedokeme-li se na svou prci soustedit, napklad proto, e mme trvalou potebu brouzdat po internetu, pak v n vtinou nieho vznamnjho nedoshneme.

Psychologie m vak s vl i urit problmy. Zatmco star psychologick uebnice ji vtinou zaazovaly mezi lidsk schopnosti i pedpoklady, ty novj se j obas trochu obvaj. Nkdy i proto, aby si nezadali s pedstavou, e je projevem lidsk due, schopn poradit si s nstrahami tla. asto ji proto obchzej a vysvtluj spe jako nauenou schopnost motivovat sebe sama, nebo mnit sv zvyklosti.

Bez ohledu na to, jak vli chpeme, je navsost dleit. Vtinou jde o schopnost, kter je pomrn trval. Vzkumy ukzaly, e lid s vysokou vl, provz tato schopnost ji od dtstv. Mnohdy toti souvis s odpovdnost, kter bv vsledkem vchovy.

Osoby s vy vl ve kole lpe prospvaj (a to i ve srovnn s osobami s vym IQ) a v dosplosti se t lepmu fyzickmu i duevnmu zdravm. Trp menm sklonem propadat nejrznjm nezdravm nvykm, bvaj profesn spnj, finann lpe zajitn, sebevdomj a pizpsobivj, a mvaj i lep vztahy se svm okolm. asto se z nich stvaj pirozen vdci, co pochopiteln neznamen, e by sv okol vdy vedli tm sprvnm smrem.

Pokus s edkvikami

Vtina lidskch schopnost, duevnch i fyzickch, s jejich vyuvnm roste. Dochz k tomu vcemn automaticky, asto bez naeho vdom. Dvodem je, e innost, kterou provdme, podporuje i rozvj orgn, kter ji m v tle na starost. Pkladem je uvaovn. Pokud uvaujeme astji, vznikaj v naem mozku nov nervov spojen, kter nae dal uvaovn zlepuj.

Pro vli to vak neplat: samotnm pouvnm ji vtinou nijak nezvyujeme. Z krtkodobho hlediska si nae schopnost odolvat nejrznjm pokuenm, bez ohledu na to, jak silnou vl mme, navc vybr svou da. Vyjdeno jinak, nadmrnm pouvnm se nae vle me pomrn brzy unavit. Jde o problm oznaovan jako vyerpn vle i dokonce svho ega.

Ve studii, kter na tento problm upozornila, byly subjekty pivedeny do mstnosti pln erstv upeench suenek. Na stole ped nimi byla vak vedle suenek i miska s edkvikami. Nkte testovan byli vyzvni, aby suenky ochutnali, jin byli naopak podni o to, aby jet ped tm ochutnali edkviky. Pot dostaly ob skupiny za kol vyeit hdanku, kter nebyla pln jednoduch a jej een vyadovalo urit soustedn.

Pokus zjistil, e lid, kter vzkum nutil, aby lkavm suenkm uritou chvli odolvali, vzdali hdanku dve, ne ti, kte k tomu nuceni nebyli. Jejich vle, vyerpan snahou elit pokuen, jim ji k vyeen kolu nestaila.

Jak s vl hospodait

Na prvn pohled by se mohlo zdt, e ve uveden situace je svou povahou uml a v praxi se pli nevyskytuje. Pravdou je vak opak: situace podobn tto bvaj ast. Pat k nim ada opakovanch socilnch kol i situac, jejich spnost si vyaduje silnou sebekontrolu.

Pkladem je poteba diplomatickho jednn s rozhoenm kolegou i kol pesvdit urit neptelsk publikum. Ob situace vyaduj vli i sebekontrolu, a lid, kte jim jsou asto vystaveni, mohou svou vli pomrn snadno a rychle vyerpat.

Kdy vme, e tyto situace nastanou, nebo jsou dokonce pravidelnou soust naeho ivota, mli bychom se svou vl etit. Tedy vyuvat ji pedevm tam, kde je j zapoteb nejvc, a zbyten s n nepltvat, napklad tm, e se budeme zbyten pohybovat v prosted, kter si ji vyaduje. Nesvd-li nm sladk, pomeme sv vli tm, e se budeme vyhbat cukrrnm, a kdy vme, e n rozpoet je napjat a zsoby na vle tm na dn, nemli bychom se mon kolem uritch obchod pohybovat vbec.

Dvod, pro jsou nkte lid chud, nespov zpravidla (jen) v tom, e by sla jejich vle byla slab. Vz spe v tom, e tm kad jejich nkupn rozhodnut je zatkno vysokmi poadavky na sebekontrolu, a zsoby jejich vle se tak ve srovnn s bohatmi mohou vyerpat daleko rychleji.

Hospodaen s vlastn vl je o to dleitj, e lid, jejich vle je pod silnm tlakem, trp asto i snenou schopnost uvaovn. Ukzaly to experimenty, kter poukzaly i na fyziologick zklad tto skutenosti: lidsk mozky vyadujc stl psun krevnho cukru spotebovvaj toti na uplatnn siln vle i vysokho sebeovldn potebnou krevn glukzu rychleji, ne je mon ji doplnit.

Vznam osobnch postoj a pesvden

Sklon k rychlmu vyerpn sv vle meme v jist me potlait. Dleitou lohu pi jejm udren hraj toti nae postoje a pesvden.

Kdy vme, e nkter koly plnme jen s krajnm vynaloenm vle (vtinou proto, e jejich vznamu pli nevme), pome nm, pokud se s nimi alespo trochu ztotonme. Tedy nalezneme v nich nco, co je dleit, m nm mohou osobn pomoci a co se jejich vykonnm napklad naume. koly, kter si vezmeme za sv ve srovnn s tmi, ke kterm se musme nutit nai vli toti tolik nevyerpvaj.

Tot se tk situac, kdy jedinm dvodem, pro urit innosti vykonvme, je snaha se nkomu zalbit i zavdit. Dokeme-li svj postoj k tmto innostem zmnit, a chpat je jako innosti, vychzejc z naeho pesvden, stvajc se jejich nroky na nai vli ni.

K rychlejmu doplnn vyerpan vle nm pomh i dobr nlada. Ukzaly to pokusy s lidmi drcmi dietu ve snaze zhubnout. Jejich vle dodrovat jej pravidla byla toti v situaci, kdy mli lep nladu, vy, a nkdy jim k tomu stailo jen shldnout dobrou komedii. Svou nladu vak mme v jist me pod kontrolou. K jejmu zlepen asto posta jist mra autosugesce, spovajc napklad v tom, e si vybavme urit pjemn udlosti, uvdomme, co pjemnho ns v nejbli dob ek, nebo eho jsme ji doshli.

Jak svou vli poslit

Vle a motivace jsou dv rzn vci. Svou vl toti se svou motivac velmi asto bojujeme, a sname se j potlait. Motivace, zaloen na emocch, bv vak ve srovnn s rozumovou vl silnj.

Urit principy, na kterch motivace spov, meme vak pro poslen vle pout. Nae motivace, a zpravidla i vle, souvis toti se dvma okolnostmi.

Tou prvou jsou nae cle, pedevm to, jak konkrtn a pitaliv jsou. Jednou ze zvyklost, podporujcch nai vli, je tak zvyk si sv dleit cle pravideln a jasn stanovovat, a formulovat je tak, aby vyznvaly jako velmi douc. Vle, potebn k jejich dosaen, v dsledku toho klesne.
Druhou a stejn vznamnou okolnost je pak zvyk pevdt sv cle do konkrtnch, a asto i snadno dosaitelnch krok, a plnn tchto krok nejen sledovat, ale i s povdkem kvitovat.

Ani jedna z tchto zvyklost nm ale nezaru, e pi dosahovn svch cl budeme schopni vzdorovat podntm, kter ns od nich odpoutvaj. Nai vli nenahrad, jej potebu vak trochu sn.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno