Prva na Cambrigde, anglick literatura na Yale, psychologie na Stanford Univerzity, ale pro ne teba i veterina v Perugii, technika v Berln nebo medicna v Krakov Vbr obor a mst je tak velk, a se z toho zjemci to hlava. Vtinou nejdv e, kde me studovat vysnn obor, jestli m dostaten jazykov znalosti, zda zsk stipendium nebo jak se na kole uiv.
Otaznk je hodn, ovem je tak dost dvod, kter vedou mlad lidi do ciziny. Nestyte se, pokud vs to z domova thne i kvli nemu jinmu, ne je touha po uritm oboru. Jeden z nmi oslovench student pipustil, e na zahranin univerzitu odeel proto, aby unikl vlivu opi lsky sv mmy, kter se po rozvodu jet vce upnula na nj, na jedinka. Chtl jt pvodn ze severnch ech studovat do Olomouce, ale nakonec zjistil, e by to nestailo. Te je spokojen v jedn evropsk zemi a studuje s vbornm prospchem.
Absolventka ekonomie v USA kdysi utkala ped neastnou lskou. Tvrd, e kdyby neodjela za velkou loui, trauma z toho, e ji opustil kluk, by zpracovvala mnohem dle. Regulrn jsou ovem i dal pohnutky…
Cestovatelsk touhy
Profesor Ji Friml je jednm z naich nejspnjch genetik a bunnch biolog, kter mimo jin objasnil, jak funguje v rostlinch hormon auxin. Zskal za to mnoh prestin ocenn a u jedenct let psob v Rakousku, konkrtn ve vyhlenm Institute of Science and Technology Austria (ISTA). Kvli nmu se do malho Klosterneuburgu kousek od Vdn vydvaj studenti z celho svta. Pitom stailo mlo a Jiho profesn drha by vypadala jinak.
Vystudoval Prodovdeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brn a byl rozhodnut odjet na doktorsk studium do Brazlie. U ml v Sao Paulu vechno dojednan, a to vetn tmatu disertan prce, kter se mla tkat biosenzor vitaminu C v pomeranch. Asi byste oekvali, e takhle pikov vdec ml na pamti hlavn svou prci a kariru, ale Ji piznv, e do Jin Ameriky ho thla touha po cestovn a poznvn.
Prost m lkala Brazlie a mon i trochu Brazilky v bikinch na plch, dodv s humorem. Nevid jako nic patnho, kdy si student vybere nejdve zemi, se kterou se chce dobe seznmit, a pak teprve vol obor. Profesor Friml studia v cizin toti nevnm jen jako monost zskat zajmavou poloku do ivotopisu a dobr uplatnn na trhu prce, ale zejmna jako velkou ivotn zkuenost. A k t samozejm hodn pispje, kdy zjistte, jak se ije jinde.
zen osudu
Jene s Jim to nakonec dopadlo jinak. Jet ne jsem odjel, provdl jsem v laboratoi njak men a piotrvil se rtut, vyprv. Bylo nemysliteln, aby se s podlomenm zdravm vydal do takov dlky. Zrove jsem se nechtl nechat vykrmovat maminkou. Nhodou jsem zskal desetimsn stipendium v Nmecku, a tak jsem ho vzal, abych njak peklenul rok, ne se uzdravm.
V Institutu Maxe Plancka v Koln nad Rnem se dostal ke zkoumn rostlin a doktort udlal na tamn univerzit.
Pokud vm tedy nevyjde vysok, po n toute a jedno, zda tuzemsk nebo zahranin nevte hlavu, teba se dky tomu dostanete k nemu daleko asnjmu.
Presti a vy plat
Jarmila, devatenctilet dcera Jiho Frimla, studuje druhm rokem fyziku na ETH Curych, vcarskm technickm institutu, kter figuruje mezi deseti nejprestinjmi vysokmi kolami svta. Je to tam stran nron a na studenty jsou hodn tvrd, spousta z nich neprojde pes prvn ronk, k profesor Friml.
Kdy se jeho dcera zajmala, pro tam nkte jej kolegov jsou, pro nejdou o pr set metr dl na mn nronou Curyskou univerzitu, dostala odpov, e je to kvli prestii a anci na lep plat. Tito studenti maj zjitno, e dky absolvovn ETH budou mt lep uplatnn a tak o zhruba dvacet procent vy mzdu ne z jinch univerzit.
Je to legitimn motivace, uznv Ji Friml a podporuje tm i nzor ady personalist. I kdy se pi vbrovch zench zohleduje mnoho jinch vc, ne je diplom z t kter vysok, teba osobnostn rysy, chu uit se a schopnost spolupracovat s ostatnmi, pece jen titul z prestin koly nejde jen tak pehldnout.
A u vs tedy do ciziny thne cokoli, vyuijte monost, kter mte. Profesor Friml dodv: Nevm o niem, co lovka vce osobnostn obohat, ne kdy zsk dlouhodobj zkuenost v jin zemi, vid, jak to jinde funguje, jak je tam systm, jak lid pemlej, a je nucen pekonat sv dosavadn limity.
