Za stejnou prci stejn odmna? Ovte si to na uniktn kalkulace

eny v esk republice sice nemaj problm se shnnm prce, i nadle jsou ale placeny vrazn he ne jejich mut kolegov na stejnch pozicch. Meziron se dokonce tento rozdl jet prohloubil, eny tak vydlvaj v prmru 20 procent mn. Mra nezamstnanosti eskch en pat pitom mezi nejni na svt.

Hledte spravedlivho zamstnavatele? Najdte ho na internetovm portlu jobDNES.cz.

Prce eskch en je nadle podhodnocen, vydlvaj v prmru o ptinu mn ne mui na stejnch pozicch. Za poslednch 20 let se tak tento rozdl tm nezmnil, v roce 2000 byl rozdl v platech 22 procent. esk republika pat v tomto smru mezi nejhor zem v rmci OECD. A esk trh zaostv i v potu en ve vedoucch pozicch firem, k expertka PwC na zen lidskch zdroj a rovnost odmovn Andrea Linhartov Palnov.

V ebku porovnvajcm rovn postaven en a mu na trhu prce v zemch OECD se tak esk republika dle propad, aktuln zaujm a 21. msto (index PwC = 63,3) z 33 zkoumanch zem.

ebek PwC porovnv postaven en v prci podle nkolika faktor, mezi kter pat dostupnost prce, ve odmny i poet en ve vedoucch pozicch. Nejlep podmnky podle tohoto ebku maj eny na Novm Zlandu a v Lucembursku.

A neplat pitom, e zem stedn a vchodn Evropy musej nutn zaostvat. Napklad Slovinsko je hned na 3. mst, Polsko je tsn pod prvn destkou. Naopak jet vc zaostvaj Maarsko i Slovensko, ale za eskou republikou jsou i zem jako Rakousko, Spojen stty i Francie, poznamenv Palnov.

Index PwC porovn

Naopak nezamstnanost nepedstavuje v tuto chvli pro esk trh dn zsadn problm. V tomto smru maj esk eny naopak jednu z nejlepch pozic na svt. esk trh se potk s nedostatkem lid. Pro eny to pedstavuje velkou vzvu a pleitost, kvalifikovan experti v esk republice chybj, otevr se tak obrovsk prostor pro karirn rst, vy plat i cesta do veden firem. A urit to pjde i bez rznch naizovanch kvt, k Palnov.

Uplatnn na trhu prce tak mohou zskat i ukrajinsk eny, kter uprchly ped vlkou do eska. Otzkou vak zstv, zda se rozdly v odmovn en a mu za prci stejn hodnoty nebude dle prohlubovat. Podle nejnovjch dat Eurostatu je v Evropsk unii je prmrn rozdl mezi hrubm hodinovm vdlkem mue a eny 13 procent. esk eny dokonce v prmru dostvaj o 16,4 procenta mn ne mui.

Zjistte si rozdl sami

Dvod, pro existuj rozdly v odmovn mu a en, je samozejm mnoho, stejn tak jako zpsob, jak s tm bojovat a jak doshnout vraznho posunu a piblit esk eny k tomu, aby za svou prci zskaly spravedliv a frov zaplaceno. V tto souvislosti dokonce vznik projekt Ministerstva prce a socilnch vc nazvan 22 % K ROVNOSTI.

Mzdov a platov kalkulaka

Ovte si sami na kalkulace, zda dostvte odpovdajc odmnu ve svm oboru.

Na webu MPSV si me kad zamstnanec ve veejnm i soukromm sektoru po zadn pr klovch na mzdov a platov kalkulace zjistit, jak je rozdl v odmovn prv v jeho oboru. A to jak u en, tak i u mu.

Podobn nstroj funguje i pro zamstnavatele. Dky analytickmu nstroji Logib si mohou zamstnavatel otestovat mru rovnosti a frovosti odmovn en a mu v rmci vlastn organizace. Velmi jednodue, bez nutnosti s kmkoliv sdlet citliv data, k Lenka Simersk, hlavn gestorka projektu 22 % K ROVNOSTI. Krok ke zlepen situace pinese Evropsk smrnice transparentnosti v odmovn, jej nvrh je momentln na rovni lenskch stt a platn by mohla bt zhruba za ti roky.

Nejastj dvody, pro maj eny ni pjmy

  • Vy koncentrace en v he placench zamstnnch (sociln sluby, kolstv, zdravotnictv).
  • Ni zastoupen en na vedoucch pozicch.
  • Nzk transparentnost v odmovn, kdy zamstnanci netu, v jakch hladinch se mzdy i platy v jejich oboru pohybuj.
  • Genderov stereotypy ve vnmn lohy mue a eny (ivitel rodiny vs. peovatelka)
  • Nerovnomrn dlen v pi o dti a o prce v domcnosti.
  • Nepm diskriminace v zamstnn.
  • Nzk sebevdom a asertivita en pi jednn o vi odmny.
  • patn zkuenost se enou ve vedouc pozici.

Ni pjmy se promtaj i do starobn penze

Rozdln odmovn en a mu m za nsledek ni pjmy domcnosti a v dsledku se nevyplc ani zamstnavatelm, ani ekonomice. Nejastji se rozdly v odmovn objevuj mezi 35. a 44. rokem, kdy mnoh eny peuj o dti a nsledn se po rodiovsk dovolen vracej na pracovn trh.

eny mohou a chtj pracovat, maj ty sprvn poadovan dovednosti. asto ale svj potencil nemohou realizovat, protoe fixn nastaven pracovn doby, ve vazku nebo nutn ptomnost na pracoviti jim zabrauje do prce nastoupit, poznamenv Jaroslava Rezlerov, generln editelka ManpowerGroup esk republika.

Ni vdlky en bhem aktivnho ivota se promtaj i do starobnch dchod. Potvrzuj to statistiky esk sprvy socilnho zabezpeen. Pro srovnn zatmco prmrn dchod u mu na konci roku 2021 dosahoval 16 900 korun, u en byla prmrn penze jen 14 060 korun, to je o 2 840 korun ni.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts