Zranil ji tk regl. Msto odkodnn mla platit za znien materil

Pan Veronika pracovala jako skladnice. Do doby, ne se na ni pod thou tkch plechovek s barvou ztil regl a tce ji zranil. Jene proces odkodnn, kter by j piznal kompenzaci za pokozen zdrav, nensledoval. Zamstnavatel naopak tvrdil, e je na vin prv ena, dal j vpov a donutil ji, aby zaplatila tisce za rozlit barvy.

Teprve kdy se obrtila na odbornky, dolo v jejm ppad ke zmn. Vpov musel vzt zamstnavatel zptky, tvrzen o hrub poruen pracovn kzn neobstlo.

Zaplacench 18 tisc korun za barvy j musela spolenost vrtit, protoe se zjistilo, e firma nemla dnou smrnici o zaten reglu, kam mli pracovnci skldat nov a nov plechovky. Vzhledem k tomu, e pracovnice musela podstoupit nkolik operac, zaala ve odkodnn plhat. Zatm ena zskala vce ne 400 tisc korun, ale jet se jedn o odstupnm a nhrad za zten spoleenskho uplatnn.

I v ppad chyby zamstnance je nrok na odkodn

Pbh pan Veroniky dokonale ilustruje nzk povdom o razech, kter v esk veejnosti panuje. Takto problematick je tm kad tet kauza, se kterou se na ns lid obrt. Zamstnavatel se u pracovnch raz sna shazovat plnou vinu na zamstnance. Ten je zrann, vystresovan a asto m pocit, e pokud skuten udlal chybu, nem na nic nrok, k Tom Beck, expert na odkodnn spolenosti Vindicia.

Tak to ale nen. Zrann pracovnci ztrc prvo na kompenzaci jen v ppad, e se chovali extrmn rizikov a zcela hrub poruili pedpisy. Napklad dili auto na sluebn cest pod vlivem alkoholu, nebo raz vznikl v dsledku ignorovn jasnho zkazu. Takov ppady ale podle zkuenost z praxe pli ast nejsou.

Daleko astji jde o pochyben, kter sice mohou bt zavinna pracovnkem, napklad kdy uklouzne a neastn upadne, nebo si pi ezn materilu kvli neikovnosti poran ruku, nicmn odkodnn se i na tyto situace vztahuje, dodv Tom Beck.

Nejastj mty, kter kolem odkodnn pracovnch raz panuj, uvd na pravou mru odbornci ze spolenosti Vindicia.

Mtus 1.Odkodnn plat zamstnavatel

Mnoho lid si stle mysl, e odkodnn hrad zamstnavatel z vlastn kapsy. Ten je ale pro tyto ppady ze zkona pojitn, kompenzaci tak zaplat pojiovna.

Mtus 2.Byla to moje chyba, odkodnn nedostanu

Velk st raz je samozejm zavinna pochybenm zamstnance, a u jde o podcenn noen ochrannch pomcek, nebo nepozornost. Lid se tak domnvaj, e na odkodnn nemaj nrok. Ani to nen pravda. V naprost vtin ppad maj prvo bu na celou stku, nebo je jim odkodnn krceno podle mry jejich zavinn. Stle vak mohou zskat kompenzaci ve vi stovek tisc korun.

Mtus 3.Bod za raz v prci m vdy hodnotu 250 korun

Ve odkodnn je zvisl na nsledcch razu a jeho zvanost vyjaduj body. Zatmco u dopravnch nehod hodnota jednoho bodu neustle roste v zvislosti na prmrn mzd, u pracovnch raz je pevn stanovena na stku 250 korun, co je tm o 125 korun mn ne prv u bouraek. Na zjevnou nespravedlnost poukzal i Nejvy soud. Nedvno vydal judikt, v nm uruje, e pokud pokozen lovk trv na tom, e je pro nj vhodnj vyslit odkodnn metodou, kter realistitji odr nsledky razu, m na tento postup i stku prvo.

Mtus 4.Zrann zamstnanec me oekvat vpov

Nsledky nkterch pracovnch raz bvaj velmi vn a zamstnanec se ani po uzdraven nedoke vrtit k pvodn prci. V takovm ppad by nemla nsledovat vpov. Sprvnm postupem je nabdnout zamstnanci prci, na kterou i se svm omezenm sta, ovem mzda je mu dorovnna na pedchoz rove. Pokud vbec nen schopen vykonvat prci, nle mu doivotn renta.

Mtus 5.Agenturn zamstnanci a brigdnci nemaj nrok na odkodnn

Bnm omylem je i domnnka, e agenturn pracovnci a brigdnci pracujc na dohodu nemaj v ppad razu nrok na kompenzaci. Zkon ale samozejm chrn i je.

Pracovn razy

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts