Aktualizace: 27.02.2024 18:43
Paříž/Washington/Kyjev/Vilnius – Francie by podle ministra zahraničí Stéphana Séjourného své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat s ruskými invazními silami. Francouzské jednotky by podle něj v případě vyslání plnily specifické úkoly jako odminování, zajištění ukrajinské kyberbezpečnosti nebo výpomoc s výrobou zbraní na místě, píše agentura Reuters. Séjourné dnes v projevu k zákonodárcům v Paříži upřesňoval výrok prezidenta Emmanuela Macrona, který v pondělí v odpovědi na dotaz ohledně případného vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu řekl, že nic nelze vyloučit. Myšlenku vyslání západních vojáků na Ukrajinu dnes přivítal poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak, uvedla agentura AFP.
„Musíme zvážit nové postupy na podporu Ukrajiny, které budou reagovat na její specifické potřeby… některé formy naší podpory by mohly vyžadovat přítomnost vojáků na ukrajinském území, aniž by se zapojovali do boje,“ uvedl Séjourné.
Na Macronovo vyjádření dnes pozitivně zareagoval Kyjev. „Je to dobré znamení,“ sdělil agentuře AFP Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře. Dodal, že Macronův výrok posouvá debatu na novou úroveň, i když jde zatím jen o podnět k diskuzi.
Své stanovisko dnes v reakci na veřejnou debatu v Evropě zopakovaly také Spojené státy a vyjádřila se také Litva. Prezident Joe Biden americké vojáky bojovat na Ukrajinu nepošle, uvedla mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová podle Reuters.
Naopak litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas podle serveru Delfi nevyloučil, že by na Ukrajinu mohli být vysláni litevští vojáci. Zároveň ale zdůraznil, že by se neúčastnili bojových operací.
Slovenský premiér Robert Fico před cestou na pondělní summit v Paříži o podpoře Ukrajiny prohlásil, že některé členské země NATO a Evropské unie zvažují, že vyšlou své vojáky na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto východoevropskou zemí. Fico zároveň prohlásil, že Slovensko se do takového projektu nezapojí. Že by měly v úmyslu vyslat k obraně Ukrajiny své bojové jednotky, popřely i zbývající členské země Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko a Polsko) a rovněž nastávající člen NATO Švédsko. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga to vojenský blok neplánuje ani na úrovni celé aliance.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na toto téma dnes reagoval prohlášením, že pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu, konflikt mezi Ruskem a aliancí by byl nevyhnutelný.
Polský prezident Andrzej Duda po skončení pařížského summitu novinářům řekl, že ohledně vyslání vojáků západních armád na Ukrajinu se vedla bouřlivá debata, ve věci však nenastala shoda a sama otázka nevyvolala žádné nadšení.
Kvůli obavám z eskalace napětí mezi Západem a Ruskem například Německo podle kancléře Olafa Scholze prozatím Ukrajině neposkytne střely s plochou dráhou letu Taurus. Jejich předání by podle něj vyžadovalo na Ukrajinu vyslat německý personál.
Střely Taurus mohou zasahovat cíle vzdálené až 500 kilometrů a někteří němečtí představitelé vyjadřují obavy, že by je Ukrajina mohla použít k útokům v hloubi ruského území. Podle Macrona nicméně po pondělním summitu vznikne koalice států, která se bude zabývat dodávkami raket středního a dlouhého doletu Kyjevu.
