Aktualizace: 4.07.2024 08:50
Paříž – Francii v neděli 7. července čeká rozhodující druhé kolo předčasných parlamentních voleb. Ty po neúspěchu vládního tábora ve volbách do Evropského parlamentu na začátku června nečekaně vyhlásil prezident Emmanuel Macron. V prvním kole zvítězila nacionalistická strana Národní sdružení (RN). Tradiční pravice, levice i centristé vyzvali ke společnému odporu vůči vzestupu krajně pravicového RN. Odhad celkových výsledků je kvůli složitému systému jednomandátových obvodů velmi nejistý.
Francie je pro parlamentní volby rozdělena do 577 jednomandátových obvodů. Celkem 76 poslanců si místo v Národním shromáždění, dolní komoře parlamentu, zajistilo už v prvním kole 30. června. Ve druhém kole se bude rozhodovat ve zbylých 501 obvodech, kandidáti RN postoupili ve 446 případech. Tři nebo čtyři kandidáti soupeří v 92 obvodech, zhruba ve 400 obvodech mají Francouzi na výběr ze dvou kandidátů. Vyhrává vždy ten, kdo získá více hlasů, bez ohledu na volební účast.
V prvním kole voleb získalo RN a jeho spojenci 33 procent hlasů, na druhém místě skončil s 28 procenty levicový blok Nová lidová fronta. Vládní tábor prezidenta Macrona Spolu skončil třetí s výrazným odstupem a ziskem 21 procent. Deset procent získali Republikáni, u nichž není jasné, na čí stranu se po druhém kole přidají. Jejich předseda Éric Ciotti avizoval spolupráci s RN, velká část straníků to ale vyloučila. První kolo provázela velmi vysoká účast 67 procent voličů.
Francouzský premiér Gabriel Attal a lídr krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon po prvním kole vyzvali k odstoupení ty kandidáty z jejich politických táborů, kteří se v prvním kole ocitli na třetích místech. Chtěli tak snížit šance kandidátů RN pro druhé kolo. Stejný pokyn svým spolustraníkům dal i šéf strany Horizonty Édouard Philippe. Jejich výzvu uposlechlo přes 200 kandidátů, více než polovina byla z levicového bloku, asi třetina zastupovala provládní tábor.
ODHADY VÝSLEDKŮ
Volební místnosti se v neděli otevřou v 8:00 a uzavřou v 18:00, ve velkých městech o dvě hodiny později. První odhady výsledků bývají k dispozici bezprostředně po skončení hlasování, oficiální výsledky pak během noci.
Ze středečního průzkumu a propočtů společnosti Harris Interactive vyplývá, že RN má šanci na zisk 190 až 220 křesel, což je výrazně méně než 289 mandátů nezbytných pro ovládnutí Národního shromáždění. Osmadvacetiletý šéf RN a kandidát na premiéra Jordan Bardella však během kampaně opakovaně uvedl, že hodlá vládnout pouze jako premiér většinové vlády. Menšinový kabinet by totiž podle Bardelly byl bezmocný. Jeho stranická kolegyně Marine Le Penová označila možnost menšinové vlády za nepřijatelnou zradu na voličích.
Zadavatel průzkumu, týdeník Challenges, který v minulosti podporoval Macrona, pokles očekávaných křesel pro RN ve srovnání se staršími průzkumy vysvětluje úspěchem takzvané republikánské fronty ostatních stran proti RN. Levicový blok by podle průzkumu mohl získat 159 až 183 křesel, provládní Spolu zhruba 110 až 135 mandátů.
Všechna tato čísla jsou ale pouhými odhady a případné povolební koalice ovlivní i přesvědčení stran, které jsou součástí bloků. Premiér Attal například vyloučil vládní spolupráci se členy Mélenchonovy krajně levicové LFI, která je hlavní silou levicového bloku. Nejasný je i postoj Republikánů, kteří se štěpí na možnosti spolupráce s RN. Republikáni by podle posledního průzkumu mohli obsadit až 50 křesel. Jazýčkem na vahách nakonec může být i zhruba 30 poslanců za další menší strany či uskupení.
V tisku se také spekuluje o možnosti, že by Macron jmenoval úřednický kabinet, pokud by v parlamentu nebyla žádná většina. To by bylo pro takzvanou pátou republiku, která vznikla v roce 1958, velmi neobvyklé řešení.
Macron, jehož koalice bude v Národním shromáždění zřejmě až třetí silou, po volbách pravděpodobně jmenuje nového premiéra. Nemusí se přitom ohlížet na rozdělení sil v parlamentu a může jmenovat i představitele menšiny. Vláda ani nemusí získat v novém parlamentu důvěru, většina poslanců jí však může vyjádřit nedůvěru.
Pokud budou premiér a prezident z politických táborů s odlišným názorem, nastane takzvaná kohabitace. Tím se výrazně oslabí pravomoci prezidenta, Macronovi přitom zbývají ještě téměř tři roky do konce mandátu.
VOLEBNÍ PROGRAMY
Celý volební program Národního sdružení (RN) klade důraz na omezení přistěhovalectví, všeobecné zpřísnění pravidel a revizi ústavy a evropských smluv, píše AFP. Strana slibuje klást Francii na první místo, vyhradit sociální dávky pro Francouze, kteří alespoň pět let pracovali v zemi, nebo zavedení přísnějších kontrol na vnějších hranicích schengenského prostoru. RN chce také omezit zdravotní péči pro přistěhovalce jen na případy ohrožení života. Strana by také ráda změnila pravidla pro udělování občanství, které by podle RN měly automaticky získat jen děti, které mají alespoň jednoho z rodičů Francouze.
Levicový blok v kampani slibuje například růst minimální mzdy o 200 euro na 1600 eur (o 5000 Kč na 40.000 Kč) čistého měsíčně. Levice chce také progresivnější zdanění příjmů, desetiprocentní nárůst příspěvků na bydlení nebo zastropování cen energií a základních potravin.
Vládní tábor klade důraz zejména na nutnost zastavit krajní pravici. Slibuje, že do roku 2027 nezvýší daně, další podporu Ukrajiny v boji proti ruskému agresorovi nebo navýšení obranného rozpočtu. Z ekologických témat vláda navrhuje výstavbu 14 nových jaderných reaktorů, snížení pesticidů o polovinu do roku 2030 nebo státem podporované dlouhodobé pronájmy elektromobilů, píše v analýze programu stanice BFM TV.
