Aktual.: 8.09.2025 12:43
Paříž – Pád vlády francouzského premiéra Françoise Bayroua, který dnes odpoledne požádá parlament o důvěru, se podle dopoledních vyjádření opozičních politiků zdá nevyhnutelný. Podporu kabinetu podle agentur znovu odmítli zástupci levice i krajní pravice, kteří nesouhlasí s rozpočtovými škrty a bez jejichž hlasů vláda důvěru nezíská. Prezident Emmanuel Macron se již schází s politiky a hledá Bayrouova nástupce, jeho jméno by mohl oznámit už v úterý, píší dnes francouzská média.
Francouzské Národní shromáždění se k mimořádné schůzi během stále trvající letní přestávky sejde v 15:00. Po Bayrouově vystoupení a projevech zástupců parlamentních stran dojde na hlasování, které se očekává v podvečer. Levice a krajní pravice disponuje v dolní parlamentní komoře 320 hlasy z celkových 577 a pokud budou opoziční politici hlasovat tak, jak avizovali, menšinový kabinet potřebnou nadpoloviční většinu hlasů nezíská.
„Cirkus skončil. Odevzdejte klíče. Francouzi mají dost,“ dal dnes ve francouzské televizi jednoznačně najevo úmysl poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) jeho místopředseda Sébastien Chenu. Podobně jasně se vyjádřili i zástupci krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI), kteří stejně jako RN vyzývají k novým volbám či přímo rezignaci prezidenta Macrona.
Tyto varianty však podle médií nejsou pravděpodobné a Macron se nejspíš rozhodne vybrat dalšího premiéra, již třetího od předčasných voleb, v nichž loni posílily krajní strany a prezident se musí opírat o menšinové vlády. Za favority jsou považováni ministr obrany Sébastien Lecornu, ministr spravedlnosti Gérald Darmanin a ministr vnitra Bruno Retailleau.
Nejaktivněji působil podle francouzského tisku v posledních dnech Lecornu, rozhodnuto však ještě není. Macron se chystá jednat rychle, oznámit své plány by měl ještě tento týden, možná už v úterý, napsala s odvoláním na své zdroje agentura AFP. Web Politico poznamenal, že prezident chce mít nového premiéra před celonárodní stávkou plánovanou na čtvrtek 18. září, u níž se očekává větší dopad než u protestů svolaných po internetu na tuto středu.
Pokud skutečně dojde na očekávanou obměnu premiéra a vlády, její nový šéf bude muset řešit stejný problém, kvůli kterému dnes předstoupí před poslance Bayrou a který v prosinci stejným způsobem připravil o premiérské křeslo jeho předchůdce Michela Barniera. Rostoucí francouzský veřejný dluh i kvůli mimořádným výdajům z doby covidové pandemie loni přesáhl 114 procent hrubého domácího produktu (HDP), ačkoli pravidla Evropské unie povolují nejvýše 60 procent. Rozpočtový deficit se navíc loni nepodařilo zkrotit a dosáhl 5,8 procenta HDP místo maximálně povolených tří procent.
Bayrou navrhl úsporný plán za asi 44 miliard eur (1,1 bilionu Kč), který počítá mimo jiné se snížením počtu svátků a zmrazením růstu výdajů. Opatření jsou však velmi nepopulární a sám Bayrou je vůbec nejméně oblíbeným předsedou vlády od roku 1958, když má podle posledních průzkumů důvěru 12 procent Francouzů. Někteří ekonomové či levicový politici se shodují, že místo rozpočtových škrtů bude příští vláda muset zvýšit daně, což však může být problém pro pravicovou část poslanců.
