Komerční prezentace Aktual.: 12.12.2024 14:42
Brusel – Evropští členové NATO jednají o navýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta hrubého domácí produktu (HDP). Dnes to s odvoláním na své zdroje napsal list Financial Times (FT) s tím, že dohodu by chtěli uzavřít příští rok v červnu na výročním summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku.
Evropané po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 navyšují investice do armády, činí tak i s ohledem na návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, který jim v minulosti nedostatečné obranné výdaje opakovaně vytýkal.
Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty o navýšení výdajů na obranu. Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje navýší na nejméně dvě procenta HDP. Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko v letošním roce cíle dosáhne poprvé.
Šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer nedávno prohlásil, že státy Severoatlantické aliance budou muset na obranu vydávat více, částka by se podle něj mohla blížit spíše ke třem procentům.
Podle Financial Times začaly před týdnem na jednání aliančních ministrů zahraničí důvěrné rozhovory o tom, že by se spojenci v krátkodobém výhledu zavázali k ročním obranným výdajům ve výši 2,5 procenta výkonu ekonomiky a že do roku 2030 by dosáhli tři procenta.
FT rovněž napsal, že Evropané jednají s ohledem na nastupující Trumpovu administrativu, zároveň si ale uvědomují, že současná úroveň zbrojních výdajů nestačí na podporu Ukrajiny a na odstrašení Ruska. Více peněz na zbrojení ale bude znamenat větší zátěž pro napjaté evropské rozpočty, což v některých zemích vyvolává obavy.
