Aktualizace: 19.02.2024 09:13
Tel Aviv – Izrael zahájí ofenzivu v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, pokud hnutí Hamás nepropustí rukojmí, která zadržuje od 7. října, do začátku muslimského postního měsíce ramadánu. Uvedl to člen izraelského válečného kabinetu a opoziční lídr Benny Ganc. Ramadán začne letos zřejmě 10. března. Izraelská vláda také v neděli projednávala omezení přístupu pro muslimy na Chrámovou horu v Jeruzalémě během postního měsíce, což by podle místních médií mohlo zvýšit napětí v Izraeli a na okupovaném Západním břehu. Spojené státy, Katar a Egypt, které se snaží zprostředkovat dohodu mezi Izraelem a Hamásem, se podle deníku Haarec snaží dojednat příměří před začátkem ramadánu.
„Svět i Hamás musí vědět, že pokud rukojmí nebudou do ramadánu doma, budeme pokračovat v bojích všude, včetně oblasti Rafáhu,“ řekl v neděli Ganc. „Těm, kteří tvrdí, že cena (ofenzivy) je příliš vysoká, říkám, že Hamás má na výběr – vzdát se, propustit rukojmí a obyvatelé Gazy budou moci slavit ramadán,“ dodal s odkazem na sílící hlasy mezinárodního společenství, které varují před ofenzivou v Rafáhu, kam před boji uteklo od října přes milion Palestinců.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli zopakoval, že válka proti Hamásu, který USA či EU považují za teroristickou organizaci, bude pokračovat do jeho úplného zničení, což mnozí považují za nereálné. Podle izraelské armády je Rafáh posledním místem v Pásmu Gazy, kde jsou operující jednotky Hamásu. „Ti, kdo nám chtějí zabránit v operaci v Rafáhu, nám říkají: prohrajte válku,“ řekl Netanjahu podle serveru The Times of Israel (ToI).
Izraelská média také informovala, že izraelská vláda chystá přísná omezení vstupu muslimů na Chrámovou horu během ramadánu. Podle ToI se Netanjahu přiklonil na stranu krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, který opatření navrhl. Podle stanice 12 a deníku Haarec a dalších médií ale před tím varovala tajná služba Šin Bet, podle níž je během citlivého období ramadánu nutné se vyhnout zostření napětí mezi muslimy a židy v Izraeli a na Západním břehu.
Ben Gvir chce podle deníku The Jerusalem Post během ramadánu zakázat vstup na Chrámovou horu všem muslimům ze Západního břehu a v případě izraelských Arabů ho povolit jen starším 70 let. Šin Bet navrhuje mírnější omezení, a to umožnit vstup všem izraelským Arabům a věkové omezení zavést pro Palestince ze Západního břehu. Omezení vstupu muslimů k modlitbám na Chrámovou horu platí už od října během jejich velkých pátečních modliteb a Izrael ho zavedl po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, při němž palestinští ozbrojenci povraždili na 1200 lidí v izraelském pohraničí a asi 250 dalších osob unesli.
Chrámová hora, kterou muslimové nazývají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), je posvátné místo pro muslimy, kteří se tam chodí modlit k mešitě Al-Aksá a svatyni Skalní dóm, ale i pro židy, kteří tam v minulosti měli dva chrámy. Pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků pod pahorkem. Pahorek Chrámová hora, který spravuje arabská nadace, je častým místem izraelsko-palestinských střetů.
