Aktual.: 4.11.2025 14:00
Praha – Zesnulý kardinál Dominik Duka měl povahu bojovníka a někdy budil rozruch. Je ale dobře se umět za věci postavit i s rizikem, že někdy uděláme chybu, řekl dnes novinářům arcibiskup Jan Graubner. Krátce po poledni se pak jako první zapsal do kondolenční knihy, která je k dispozici v recepci Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí v Praze. Duka, kterého Graubner vystřídal v čele pražského arcibiskupství v červenci 2022, zemřel dnes ráno.
Duka za komunismu působil v ilegalitě a byl vězněn, pražským arcibiskupem byl víc než 12 let do roku 2022. V čele katolické církve vyjednal církevní restituce. Od prezidenta Miloše Zemana v roce 2016 obdržel Řád Bílého lva. Pohřební mše svatá bude v sobotu 15. listopadu v pražské katedrále svatého Víta, kde bude Duka uložen v hrobce arcibiskupů v kapli sv. Víta. Graubner předpokládá, že u té příležitosti se ve svatovítské katedrále rozezní zvon Zikmund.
Graubner podotkl, že Duka prožil významnou část života za komunismu, veřejně mohl působit jen velmi krátce a poté působil jako řeholník v podzemí. „Byl hodně aktivní v dominikánském řádu, ale i ve spolupráci s jinými představiteli jiných řeholí,“ uvedl. Po pádu komunismu se Duka podle něj soustředil mimo jiné na obnovení normálních podmínek řeholního života, což nebyl lehký úkol.
Jako biskup se podle Graubnera snažil budovat vztahy s veřejností na politické a státní úrovni. Dohodu o církevních restitucích je podle něj nutné chápat v širším smyslu. „Protože stát přestává financovat církve a ty mají daleko větší odpovědnost za své fungování,“ uvedl. Jde o impulz, se kterým budou muset církve pracovat hodně dlouho, pokud nenastane nějaký politický zvrat, dodal.
Duka měl povahu bojovníka a někdy vzbudil i rozruch, podotkl arcibiskup. „Myslím, že je to dobře, když se umíme za věci postavit i s rizikem, že někdy uděláme chybu, nevyjde to a netrefíme se,“ uvedl. Dodal, že je Bohu vděčný za to, co v této zemi skrze Duku udělal.
Duka podstoupil 6. října akutní operaci v Ústřední vojenské nemocnici, minulý týden byl propuštěn, ale v sobotu musel být znovu hospitalizován podle arcibiskupství ve vážném stavu. Podle Graubnera se potíže týkaly hlavně žaludku. „Bylo vidět, že některé věci nešly už zvládnout, došlo k vnitřnímu krvácení,“ uvedl. Nepomohly podle něj ani krevní transfuze.
S Dukou hovořil Graubner v sobotu telefonicky. „Byl doma a téměř v plné ráži, v nové chuti k životu. Domlouvali jsme se, co by se mělo dále připravit, měl představu o knihách, které je potřeba vydávat. Ale jeho stav se zhoršil,“ uvedl. Při následné návštěvě v nemocnici byl již Duka v umělém spánku. „Vnímal jsem, že byl klidný a pokojný,“ doplnil Graubner.
Duka si podle vedoucího svého sekretariátu Vojtěcha Mátla přál, aby místem jeho trvalého odpočinku byla katedrála svatého Víta na Pražském hradě, kde spočinuli někteří jeho předchůdci. „Zatím jsme nenašli jinou informaci,“ řekl ČTK Mátl.
Za významné Dukovy počiny Mátl považuje dohodu se státem na restitucích a odluce státu od církve za vlády Petra Nečase (ODS). „V současné politické a společenské situaci, si myslím, by to probíhalo jinak,“ řekl Mátl. Restituce Mátl označil za Dukův geniální tah.
Duka se také zasadil o dohodu se státem o katedrále sv. Víta, ukončilo to v roce 2010 dvě desetiletí sporů. „Pan kardinál opravdu katedrálu miloval, myslím, že je dobře, že bude pohřben právě v ní, měl vždy na srdci, aby byla v pořádku a krásná,“ doplnil Dukův osobní tajemník.
Olomoucký arcibiskup Nuzík: Kardinál Duka stál odvážně na straně pravdy
Dominik Duka po zkušenostech z pronásledování a věznění za komunismu stál odvážně na straně pravdy, Česko ztrácí významnou osobnost, uvedl dnes olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Duka byl na kněze vysvěcen v roce 1970 litoměřickým biskupem Štěpánem Trochtou v kapli svatého Vavřince v litoměřické biskupské rezidenci. A tam za něj dnes ráno sloužili mši, uvedl na facebooku biskup litoměřické diecéze Stanislav Přibyl.
„Pana kardinála Dominika jsem vnímal jako vzdělaného muže s nesmírně širokým pohledem na lidský život. Pod komunistickou diktaturou zakusil kvůli své víře pronásledování a věznění, a tato zkušenost z něj vytvořila duchovního horlivé až bojovné povahy, který stál odvážně na straně pravdy, přitom ale měl dobré a přátelské srdce,“ napsal na sociální síti k úmrtí svého předchůdce v čele sboru biskupů ČR současný předseda České biskupské konference, olomoucký arcibiskup Nuzík.
Biskup litoměřické diecéze Stanislav Přibyl připomněl v příspěvku na facebooku spojení kardinála Dominika Duky s litoměřickou diecézí. „Měl jsem tu možnost stát po jeho boku čtyři roky coby generální sekretář České biskupské konference, když on byl jejím předsedou,“ uvedl Přibyl. Litoměřickou diecézi řídil v letech 2004 až 2008 jako její apoštolský administrátor. „V diecézi bylo jeho srdci blízké především Jablonné v Podještědí se svatou Zdislavou a s jeho spolubratry dominikány, potom také Varnsdorf, odkud pocházela část jeho rodiny. Na kněze byl vysvěcen v roce 1970 litoměřickým biskupem Štěpánem Trochtou v kapli svatého Vavřince v litoměřické biskupské rezidenci. V rezidenci jsme za něj také obětovali mši svatou dnes ráno v šest hodin,“ uvedl biskup.
Kardinál Dominik Duka byl podle emeritního biskupa Václava Malého pastýřem, který usiloval o to, aby církev prezentovala jasně zásady důstojného života vyplývající z evangelia, neopomíjela žádnou sociální vrstvu společnosti. „Nepodléhal davovému smýšlení a neskrýval se za jiné. Šel s kůží na trh. S pozorností jsem naslouchal jeho znalostem z historie. Měli jsme dobrý vzájemný vztah, i když ne ve všem jsem s ním souhlasil,“ sdělil ČTK Malý.
Zemřelého kardinála Duku si v příštích dnech připomenou také věřící ve Zlínském kraji. „Na mnoha místech pana kardinála určitě vzpomenou při mši. Neorganizujeme to ale z arcibiskupství a je to na iniciativě jednotlivých farností,“ sdělil dnes ČTK mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Mluvčí ostravsko-opavského biskupství Ondřej Elbel řekl, že biskupství zatím žádnou kondolenční knihu nepřipravuje. „Nějaké pietní místo v tuto chvíli nemáme a není mi zatím známo, že by se chystala nějaká bohoslužba, což ovšem není vyloučeno,“ uvedl Elbel. Doplnil, že pro věřící z diecéze, kteří by se s kardinálem Dukou chtěli rozloučit, není Praha tak nedostupná.
„Děkuji za jeho pevnou víru, neúnavnou službu církvi a vlasti a za jeho svědectví odvahy v těžkých dobách. Prosím Pána, ať mu dá odměnu věrného služebníka v nebeském domově,“ uvedl na webu diecéze ostravsko-opavský biskup Martin David.
Dvaaosmdesátiletý kardinál Dominik Duka zemřel dnes časně ráno, oznámilo pražské arcibiskupství na facebooku. Duka za komunismu působil v ilegalitě a byl vězněn, pražským arcibiskupem byl víc než 12 let do roku 2022. V čele katolické církve vyjednal církevní restituce. Od prezidenta Miloše Zemana v roce 2016 obdržel Řád Bílého lva. Pohřební mše bude v sobotu 15. listopadu v pražské katedrále svatého Víta, kde bude Duka uložen v hrobce arcibiskupů v kapli sv. Víta, uvedlo arcibiskupství na webu.
Dominikáni uctí památku Duky vlajkou i mší, byl pro ně otcem a vůdčí osobností
Zesnulý kardinál Duka byl pro dominikány otcem a vůdčí osobností. Na dotaz ČTK to uvedl provinciál dominikánského řádu Lukáš Fošum. Duka byl křestním jménem Jaroslav. Dominikem se stal po vstupu mezi dominikány v roce 1968. Za velkou ztrátu označil úmrtí Duky představený a děkan dominikánů v Jablonném v Podještědí na Liberecku Pavel P. Mayer. Podle něj bylo Jablonné v Podještědí Dukovým oblíbeným místem. Duka tam v minulosti pomáhal při obnově baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy, jež je národní kulturní památkou.
„Dominikánský řád se loučí s někým, kdo byl v něm výraznou postavou jako otec a vůdčí osobnost. Mnozí bratři a sestry mu vděčí za mnohé, za jeho odvahu, nasazení, pochopení, za duchovní otcovství, které pro mnohé dokázal naplnit,“ sdělil ČTK provinciál dominikánského řádu Lukáš Fošum. Podle něho byl Duka osobností řádu a církve už za komunismu.
„Vyvěsíme černou vlajku a dnes budeme také zvonit umíráček na památku otce kardinála,“ řekl dnes ČTK Mayer. Mši za Duku podle něj budou mít v bazilice tuto sobotu od 10:00.
Dvaaosmdesátiletý kardinál Dominik Duka zemřel dnes časně ráno. Za komunismu působil v ilegalitě a byl vězněn, pražským arcibiskupem byl víc než 12 let do roku 2022. V čele katolické církve vyjednal církevní restituce.
Jablonné a jeho okolí navštěvoval Duka opakovaně. „Jezdil sem rád, protože tu měl nejen spolubratry, ale měl velice rád i svatou Zdislavu. Tady to byla jeho oblíbená místa, Jablonné, bazilika. Také se hodně zasloužil o její obnovu, sháněl peníze ještě za totality. Když stát nepřál tomu, aby se kostely opravovaly, tak získával prostředky a bazilika byla udržována ve slušném stavu,“ uvedl Mayer. Duka podle něj věnoval bazilice i busty dvou papežů, Pia X. a Jana Pavla II., kteří měli vazbu ke sv. Zdislavě. „Pius X. svatou Zdislavu blahořečil v roce 1907 a Jan Pavel II. svatořečil v roce 1995,“ dodal představený a děkan kláštera dominikánů Jablonné v Podještědí.
V minulosti býval Duka v Jablonném i pravidelným účastníkem pouti sv. Zdislavy. „Když byl ještě při síle, tak každý rok sem jezdíval na hlavní pouť sv. Zdislavy, pak třeba ob rok nebo tak nějak. Jezdil ale i kromě hlavní pouti, prostě nás jen navštívit, a také to spojoval s návštěvou hrobů svých předků ve Varnsdorfu,“ dodal Mayer.
Duka byl původně křestním jménem Jaroslav. Dominikem se stal po vstupu mezi dominikány v roce 1968. Vysvěcen byl v červnu 1970, jako kněz mohl působit jen pět let, pak přišel o tehdy nezbytný státní souhlas a 15 let rýsoval ve Škodě Plzeň. I nadále se věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn v Plzni na Borech.
V současnosti mají dominikáni v Česku čtyři mužské kláštery, vedle Prahy a Jablonného jde o Plzeň a Olomouc, a dva ženské kláštery v Praze a v Uherském Brodě.
