Aktual.: 3.12.2024 21:53
Tbilisi – Tisíce Gruzínců dnes znovu vyrazily protestovat proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Policie proti nim opět použila vodní děla a slzný plyn, napsala agentura AFP. Policisté i během předchozích pěti nocí rozháněli demonstranty vodními děly nebo slzným plynem, téměř tři stovky jich zadržely. Necelé tři desítky lidí, včetně tří policistů, skončily v nemocnici, píše agentura AP. Gruzínský ombudsman Levan Ioseliani podle agentury Reuters obvinil policii z mučení lidí zadržených během protestů.
Veřejný ochránce práv uvedl, že se on nebo pracovníci jím vedeného úřadu setkali s lidmi, s nimiž policie zacházela velmi tvrdě. „Ve většině případů utrpěli vážná zranění v oblasti obličeje, očí a hlavy, což prakticky vylučuje byť jen možnost, že policie proti nim pokaždé použila potřebnou, přiměřenou sílu,“ uvedl Ioseliani v prohlášení. Dodal, že mimo jiné míra zranění svědčí o násilných metodách policie. „Úmyslné, hrubé násilí za účelem potrestání představuje akt mučení,“ uvedl. Vláda se k obviněním nevyjádřila.
Premiér Irakli Kobachidze mezitím podle AFP pohrozil potrestáním politických odpůrců, které obvinil z toho, že stojí za násilím na protestech. Šéf gruzínské vlády také hrozil státním zaměstnancům odplatou, pokud se protestů zúčastní, napsala AFP a připomněla, že několik diplomatů v posledních dnech rezignovalo kvůli represím vůči demonstrantům a rozhodnutí kabinetu pozastavit přístupová jednání s EU.
„Proces samočištění ve veřejném sektoru je velmi zajímavý. Počínání všech bedlivě sledujeme, neobejde se bez odezvy,“ prohlásil Kobachidze, který podle AFP ve stylu Kremlu tvrdil, že protestní hnutí je „financováno ze zahraničí“. Z protestů vinil i nevládní organizace. Parlament letos schválil dva zákony, které prosadil Gruzínský sen a které kritici označují za normy inspirované Ruskem. Zákon o zahraničním vlivu omezí činnost nevládních organizací a druhá norma podle lidskoprávních organizací práva sexuálních menšin (LGBT+).
Novou vlnu protestů vládní strana zažehla minulý týden rozhodnutím pozastavit do konce roku 2028 přístupová jednání s EU. Tisíce lidí vyšly do ulic Tbilisi i dalších měst. Pořádková policie během předchozích pěti nocí rozháněla demonstranty vodními děly a slzným plynem, někteří protestující odpalovali směrem k policii ohňostroje, stavěli barikády, popsala AP. Podobně to podle AFP vypadá v metropoli i dnes večer.
Situace v Gruzii se vyostřila po parlamentních volbách z konce října, které podle oficiálních výsledků vyhrál Gruzínský sen, jenž vládne Gruzii od roku 2012. Nicméně opozice poukazuje na to, že hlasování provázely značné nesrovnalosti, výsledky neuznává a opoziční poslanci se odmítají ujmout mandátu. Gruzínský sen, který podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem, obvinění z volebních podvodů odmítá.
Gruzínský ústavní soud mezitím odmítl zrušit výsledky voleb, o což ho požádala prezidentka Salome Zurabišviliová, která také odmítá uznat oficiální výsledky voleb a současný parlament považuje za nelegitimní. Tribunál ovšem odmítl stížnost hlavy státu přijmout k posouzení.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. EU kvůli takzvanému zákonu o zahraničním vlivu pozastavila gruzínský přístupový proces. Po parlamentních volbách EU a Spojené státy vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech. Minulý týden Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém uvedl, že parlamentní volby nebyly svobodné a spravedlivé a byly dalším projevem propadu demokracie v zemi.
