Aktualizace: 17.04.2024 23:23
Tbilisi – Gruzínský parlament dnes v prvním čtení schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. V předchozích dnech proti normě, kterou prosazuje vládní strana Gruzínský sen, protestovaly v Tbilisi tisíce lidí. Odpůrci zákona přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž posloužil Kremlu k rozdrcení opozice a umlčení nezávislých médií. Demonstrace se konala i dnes, informovaly agentury, podle kterých před sídlem parlamentu protestuje proti „ruskému zákonu“ několik tisíc lidí.
Na místě byly posílené pořádkové jednotky a vodní děla zaparkovaná na náměstí Svobody asi 200 metrů od epicentra demonstrace, uvedla ruská agentura TASS. Agentura AFP odhadla počet demonstrantů na 20.000. Od sídla parlamentu lidé zamířili k úřadovně předsedy vlády. „Pokud zákon bude přijat, postaví Gruzii do řady s Ruskem, Běloruskem, Kazachstánem a dalšími zeměmi, kde jsou pošlapávána lidská práva. Zničí cestu Gruzie do Evropy,“ řekl agentuře AP politolog Giorgi Ruchadze.
Pro návrh hlasovalo 83 ze 150 poslanců, opozice hlasování bojkotovala. Návrh musí v parlamentu projít celkem třemi čteními a poté ho bude čekat pravděpodobně čtvrté hlasování, aby zákonodárci přehlasovali avizované veto prezidentky Salome Zurabišviliové, napsala agentura Reuters. Osud zákona je podle ní vnímán jako test toho, zda Gruzie tři desetiletí od rozpadu Sovětského svazu hodlá jít cestou integrace se Západem, nebo se chce přiblížit zpět k Rusku.
Norma by v případě schválení vyžadovala, aby se organizace získávající přes 20 procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Politici z Gruzínského snu tvrdí, že cílem zákona je transparentnost a boj proti „pseudoliberálním hodnotám“ podstrkovaným cizinci, píše Reuters. Kritici normu nazývají „ruským zákonem“ a obávají se, že poslouží k represím proti nevládním organizacím a nezávislým médiím.
Tisíce Gruzínců proto v posledních dnech protestovaly před parlamentem; policie proti nim zasahovala pomocí slzného plynu a několik lidí zadržela. Gruzínci proti v podstatě stejnému zákonu demonstrovali už loni a Gruzínský sen nakonec návrh z parlamentu stáhnul. Strana však nedávno oznámila, že ho oprášila a poté ho v mírně pozměněné formě opět předložila parlamentu.
„Místo původního výrazu ‚agent pod zahraničním vlivem‘ se bude používat výraz ‚organizace nesoucí zájmy cizí moci‘. Všechny ostatní části návrhu zákona zůstávají nezměněny,“ uvedl dříve podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) tajemník vládní strany a poslanec Mamuka Mdinaradze.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle agentur uvedl, že zákon by neměl být nazýván ruským, neboť podobnou praxi k ochraně před vnějším vlivem používají i jiné země. Situaci v Gruzii podle jeho tvrzení využívají zřejmě vnější aktéři k „podněcování protiruských nálad“. Kreml vývoj sleduje, dodal Peskov.
Návrh zákona kritizují kromě řady Gruzínců také západní země. Diplomatická služba Evropské unie dnes uvedla, že navrhovaná norma není v souladu se základními normami a hodnotami EU a její přijetí by negativně ovlivnilo pokrok Gruzie na cestě k členství v unii. „Navrhovaný zákon by omezil schopnost občanské společnosti a mediálních organizací působit svobodně,“ uvedla unijní diplomacie v prohlášení.
Gruzie loni v prosinci získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. O vstup do EU Tbilisi požádalo v březnu 2022 spolu s Ukrajinou a Moldavskem. EU ale status kandidáta udělila nejprve Ukrajině a Moldavsku a uvedla, že Gruzie musí udělat více v boji proti korupci, zvýšit nezávislost soudnictví a srovnat polarizovanou stranickou domácí politiku. Gruzínský sen si přitom zachoval svou rétoriku zaměřenou proti organizacím občanské společnosti, napsal dříve Reuters.
Gruzínský sen, jenž pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, jeho kritici obviňují z autoritářských tendencí a přílišné blízkosti k Moskvě. Rusko je přitom v Gruzii široce neoblíbené kvůli ovládnutí gruzínských separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie, kde má vojenské posádky. Podle RFE/RL je gruzínská společnost zároveň silně polarizovaná. Gruzínský sen podle průzkumů veřejného mínění zůstává nejoblíbenější stranou v zemi, byť od posledních voleb v roce 2020 jeho popularita oslabila. Příští parlamentní volby by se měly konat letos v říjnu.
