Komerční prezentace Aktual.: 27.11.2024 11:26
Tbilisi – Gruzínská vládní strana nominovala do volby příštího prezidenta kavkazské země bývalého profesionálního fotbalistu a poslance Michaila Kavelašviliho. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž je zvolení tohoto kandidáta téměř jisté, neboť vládnoucí uskupení Gruzínský sen má pod kontrolou sbor volitelů, jenž hlavu státu v prosinci zvolí. Kavelašvili pronášel v minulosti protizápadní výroky, prozápadní opozici označil za pátou kolonu.
V dnešním projevu třiapadesátiletý Kavelašvili podle Reuters slíbil sjednotit Gruzii a zároveň obvinil končící prezidentku Salome Zurabišviliovou z urážky a ignorování gruzínské ústavy. „Není pochyb o tom, že Michail Kavelašvili nebude ve službách cizích mocností,“ uvedl podle serveru Civil.ge na jeho adresu miliardář a zakladatel Gruzínského snu Bidzina Ivanišvili, jenž je obecně považován za nejmocnějšího člověka v Gruzii.
Kavelašvili svého času hrál fotbal za národní tým Gruzie, v 90. letech minulého století mimo jiné krátce působil v anglickém fotbalovém klubu Manchester City. V roce 2016 se stal poslancem za Gruzínský sen, o šest let později s několika dalšími členy strany vytvořil parlamentní frakci nazvanou Síla národa, která se podle Civil.ge od Gruzínského snu distancovala pouze formálně, přičemž se vyznačovala protizápadními názory.
V září Kavelašvili označil gruzínskou opozici za „pátou kolonu“, která se na pokyn americké administrativy snaží podkopat mír v Gruzii, podotkl Reuters. V červnu podle něj obvinil americké kongresmany z plánování násilné revoluce v zemi na Kavkaze. Síla národa iniciovala zákon o zahraničním vlivu, jenž je inspirován v Rusku, podotýká Civil.ge. Podle Reuters frakce prosazovala i zákon o rodinných hodnotách, který podle lidskoprávních organizací omezí práva sexuálních menšin (LGBT+). Podle Reuters je Síla národa považována za jednoho z nejotevřenějších proruských hráčů v gruzínské politice.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. Gruzínský parlament letos schválil dva zákony, které prosadil Gruzínský sen a které kritici označují za normy inspirované Ruskem, kde režim zavedl řadu represivních opatření. EU kvůli takzvanému zákonu o zahraničním vlivu pozastavila gruzínský přístupový proces.
Kavelašvili podle médií s největší pravděpodobnosti nahradí prozápadní prezidentku Zurabišviliovou, které letos končí mandát. Současnou hlavu státu zvolili do čela země Gruzínci v přímé volbě v roce 2018 jako nezávislou kandidátku, která měla podporu Gruzínského snu. Od té doby se však s touto stranou rozešla. Stejně jako opozice neuznala oznámené výsledky říjnových parlamentních voleb, podle nichž zvítězil Gruzínský sen, jenž podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem.
Prozápadní opoziční koalice označují výsledky za zmanipulované a prohlásily, že do parlamentu nevstoupí. Zákonodárný sbor přesto v pondělí poprvé zasedl – jednání se účastnil Gruzínský sen, který v úterý schválil termín prezidentských voleb. Příští hlavu státu podle ústavních změn prosazených Gruzínským snem v roce 2017 nebudou 14. prosince volit Gruzínci, ale kolegium 300 volitelů složené z poslanců a zástupců regionálních samospráv. Gruzínský sen v nich má většinu.
Zurabišviliová minulý týden požádala ústavní soud, aby výsledky parlamentních voleb zrušil. Odmítla také vydat dekret ke svolání parlamentu. Pondělní zahajovací jednání označila za protiústavní, mimo jiné proto, že tribunál zatím nerozhodl o její žádosti. Podobně na situaci podle AFP nahlížejí někteří odborníci na ústavní právo, podle nichž jsou rozhodnutí přijatá novým parlamentem neplatná, jelikož se čeká a verdikt ústavního soudu. Pravomoci gruzínské hlavy státu jsou převážně ceremoniální.
