Komerční prezentace Aktual.: 23.10.2024 18:47
Kazaň (Rusko) – Generální tajemník OSN António Guterres přicestoval do Kazaně na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS, kde se má ve čtvrtek setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámily to dnes tiskové agentury. Guterres má s Putinem na první schůzce od dubna 2022 jednat o situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a o vývoji na Blízkém východě. Ukrajina, Estonsko a Litva cestu generálního tajemníka OSN kritizují.
Guterresovo rozhodnutí zúčastnit se kazaňského summitu dříve ostře odsoudila ukrajinská diplomacie, podle které „poškodí pověst OSN“, připomněl server BBC News. „Generální tajemník odmítl ukrajinské pozvání na první globální mírový summit ve Švýcarsku. Ale přijal pozvání na summit v Kazani od válečného zločince Putina. Je to nesprávná volba, která věci míru nepomáhá,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Cestu generálního tajemníka OSN do Kazaně dnes kritizovaly také Estonsko a Litva, píše agentura DPA. Za neakceptovatelnou ji na síti X označil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkny Guterresova návštěva nabízí Putinovu režimu jasné propagandistické vítězství. Ministr to napsal na sociální síti X a zdůraznil, že „jednání s agresorem, který vede na Ukrajině krvavou válku a hrubě porušuje Chartu OSN, by se nemělo navracet k normálu“.
Guterresův mluvčí v předvečer návštěvy Ruska ujišťoval, že generální tajemník při jednání s Putinem potvrdí své „dobře známé stanovisko vůči válce na Ukrajině a spravedlivému míru, založenému na chartě OSN, mezinárodním právu a rezolucích OSN“. Mluvčí také tvrdil, že návštěvy summitů BRICS jsou pro Guterrese běžné, dříve se zúčastnil summitu v Jižní Africe, dodala BBC. Připomněla, že generální tajemník OSN po předchozí návštěvě Ruska v dubnu 2022 a jednání s Putinem navštívil Kyjev, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
V Kazani se od úterka koná třídenní summit mezivládní organizace BRICS, která je považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. BRICS sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Do Kazaně podle médií dorazili vůdci desítek zemí, což podle komentátorů svědčí o neúspěchu západních snah o izolaci Ruska kvůli invazi na Ukrajinu
Západem izolovaný Putin, který nemůže volně cestovat do zahraničí kvůli zatykači Mezinárodnho trestního soudu, „si připsal diplomatické vítězství“, napsal o schůzce americký list The New York Times. Summit v kazaňském Kremlu je podle deníku patrně největší mezinárodní událostí v Rusku od doby, kdy Putin nařídil invazi na Ukrajinu. Pro Putina je příležitostí předvést se jako světový vůdce a ukázat, že má mocné spojence a vliv. Plánované setkání s Guterresem může využít k posílení svého tvrzení, že Rusko má daleko k roli „globálního vyvrhele“, za kterého jej označil Západ, dodal americký list.
Putin na summitu BRICS navrhl vznik nové obilné burzy
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v úvodním proslovu k summitu rozvíjejících se ekonomik v Kazani BRICS navrhl vznik obilné burzy, která by mohla být později rozšířena na obchod s dalšími významnými komoditami. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva zase vyzval ke vzniku alternativních platebních metod mezi členy uskupení. Společná deklarace nicméně naznačuje, že účastnickým zemím se v této věci nepodařilo dosáhnout významného pokroku, uvedla agentura Reuters.
„Země BRICS patří mezi největší světové producenty obilnin, zeleniny a olejnin. S ohledem na to jsme navrhli vznik obilné burzy BRICS,“ řekl Putin světovým lídrům z uskupení, jehož členy jsou například Čína, Indie, Brazílie nebo Jihoafrická republika a je považováno za konkurenci skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
Putin řekl, že burza „přispěje k vytváření spravedlivých a předvídatelných cenových indikátorů pro produkty a suroviny, vezme-li se v úvahu její zvláštní role v zajištění potravinové bezpečnosti“.
„Uskutečnění této iniciativy pomůže ochránit národní trhy před negativními vnějšími zásahy, spekulacemi a pokusy o vytvoření umělého nedostatku potravin,“ řekl Putin.
Oddělená platforma by podle šéfa Kremlu mohla vzniknout pro obchod s drahými kovy a diamanty. Putin se rovněž vyslovil pro vznik investiční platformy zemí BRICS, což by podle něj usnadnilo vzájemné investování mezi těmito státy a také by mohla být používána pro investice v dalších zemích takzvaného globálního jihu.
Putin rovněž země BRICS vyzval k vytvoření aliance pro umělou inteligenci s cílem regulovat a stanovit etické normy pro odvětví AI.
Lula da Silva dnes, kvůli zranění jen prostřednictvím videokonference, účastníkům schůzky v Kazani řekl, že uzrál čas, aby členové BRICS vytvořili nové metody pro platební styk mezi sebou. Poukázal přitom na to, že Nová rozvojová banka skupiny byla navržena jako alternativa vůči tomu, co označil jako selhávající brettonwoodské instituce (Světová banka a Mezinárodní měnový fond).
Kroky směřující k finanční integraci mezi zeměmi BRICS dnes uvítal indický premiér Naréndra Módí. Zdůraznil, že země BRICS reprezentují 40 procent světové populace a 30 procent světového HDP.
Dnes zveřejněná společná deklarace ale podle Reuters naznačuje, že zemím BRICS se projekt výstavby alternativního platebního systému na summitu nepodařilo významně posunout kupředu.
„Dohodli jsme se, že projednáme a prozkoumáme proveditelnost zřízení nezávislé přeshraniční zúčtovací a depozitní infrastruktury BRICS Clear, iniciativy, která doplní stávající infrastrukturu finančního trhu, a také nezávislé pojišťovací kapacity BRICS,“ zní prohlášení, které rovněž nijak nezmiňuje pozici amerického dolaru coby preferované měny pro transakce na mezinárodních trzích.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dnes podle Reuters prohlásil, že skupina BRICS má zásadní úlohu v utváření multipolárního světového pořádku a kazaňský summit je příležitostí k vytvoření spravedlivějšího světa.
Putin předtím prohlásil, že přání připojit se k BRICS vyjádřily více než tři desítky zemí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že například v případě Turecka není překážkou ani jeho členství v NATO, pokud se Ankara rozhodně k BRICS přistoupit.
Putin hovořil o rozšíření skupiny BRICS
Více než tři desítky zemí vyjádřily přání připojit se ke skupině rozvíjejících se ekonomik BRICS, prohlásil Putin na summitu organizace v Kazani. Uvedl, že skupina při vrcholné schůzce bude jednat o svém rozšíření, které by se ale nemělo projevit ve snížení efektivity uskupení.
„Bezpochyby by nebylo správné ignorovat bezprecedentní zájem zemí globálního Jihu a Východu o posílení kontaktů s BRICS. Přitom je nezbytné zachovat rovnováhu a nepřipustit snížení efektivity BRICS,“ řekl Putin podle ruské státní agentury TASS na úvod dnešního jednání .
Mezivládní organizace BRICS je považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Summit v Kazani komentátoři vykládají jako důkaz selhání snahy Západu o izolaci Ruska, které na Putinův rozkaz v únoru 2022 rozpoutalo válku proti Ukrajině, pokládanou za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Ruský hostitel a čínský prezident Si Ťin-pching spolu podle Putinova poradce Juraje Ušakova jednali v úterý. Dnes by se Putin měl v Kazani na okraji summitu sejít s prezidenty Íránu, Turecka a Venezuely Masúdem Pezeškjánem, Recepem Tayyipem Erdoganem a Nicolásem Madurem.
Si Ťin-pching vyzval k deeskalaci bojů na Ukrajině, Módí k diplomatickému řešení
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes na summitu BRICS v ruské Kazani vyzval k deeskalaci bojů na Ukrajině. Indický premiér Nárendra Módí se vyslovil pro diplomatické řešení konfliktu. Obě země přitom ale dosud odmítají odsoudit Rusko za invazi na Ukrajinu. Společná deklarace ze summitu podle Kyjeva ukázala, že země BRICS nemají na ruskou invazi jednotný názor.
„Ukrajinská krize se vleče. Musíme dodržovat tyto tři zásady: žádné rozšiřování bojišť, žádná eskalace bojů a žádné provokace z obou stran, aby se situace co nejrychleji uklidnila,“ řekl podle agentury AFP čínský prezident.
„Podporujeme dialog a diplomacii, ne válku,“ uvedl podle agentury AP Módí s tím, že je Indie ochotna sehrát jakoukoliv roli na podporu míru a stability.
Peking a ani Dillí dodnes neodsoudily Rusko za invazi na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila v únoru 2022. Čína sice spolu s Brazílií předložila mírový plán, ten ale Ukrajina odmítla, připomněla AP.
Čínský prezident se vyjádřil také k situaci v Pásmu Gazy, kde vyzval k ukončení bojů. „Musíme usilovat o co nejrychlejší příměří, ukončit zabíjení a vyvinout neúnavné úsilí o dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého řešení palestinské otázky,“ řekl Si Ťin-pching.
Ve společném prohlášení země BRICS uvedly, že jsou hluboce znepokojeny „nezákonnými sankcemi“ a jejich dopady na globální ekonomiku a také pokračujícími konflikty na Blízkém východě a v severní Africe. Vyzvaly také k okamžitému příměří v Pásmu Gazy.
Ukrajina je ve 43stránkovém dokumentu, který řadu jiných témat řeší velice podrobně, podle agentury Reuters zmíněna pouze jednou. Země v něm připomněly „národní postoje k situaci na Ukrajině a v jejím okolí vyjádřené na příslušných fórech“ a vzaly na vědomí „příslušné návrhy na zprostředkování“, jejichž cílem je „mírové řešení konfliktu prostřednictvím dialogu a diplomacie“.
Podle ukrajinského ministerstva zahraničí komuniké ukazuje, že země BRICS nemají ohledně ruské invaze na Ukrajinu jednotný názor. „Pokusy Moskvy vnutit myšlenku údajně alternativního postoje takzvaného globálního Jihu k ruské agresi proti Ukrajině opět selhaly,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení uveřejněném na telegramu. „Globální většina zůstává na straně Ukrajiny v jejím úsilí o zajištění spravedlivého míru,“ dodalo ministerstvo.
Summit v Kazani pozorovatelé vykládají jako důkaz selhání snahy Západu o izolaci Ruska, které na Putinův rozkaz rozpoutalo válku proti Ukrajině, pokládanou za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
