Aktual.: 10.09.2024 15:35
Praha – Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že „vybírá začátku“.
I v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině ČR podle Hampla přišla o tři velké jistoty, které byly základem jejího ekonomického fungování od roku 1989. Jsou jimi nízké ceny energií z Ruska, spoleh na Spojené státy americké v zajišťování bezpečnosti a neustále se prohlubující globalizace a expanze na trhy, kam české firmy vyvážely své výrobky. Češi jsou podle Hampla také línější než v minulosti, například ve srovnání s Jižní Koreou, kde je pracovní morálka pevnější.
Za velkou překážku ekonomického rozvoje ČR Hampl označil sílící efekt černého pasažéra. V oblasti fiskální politiky ale lze říci, že „vybíráme začátku“, což bude v budoucnosti znamenat více prostoru na investice, uvedl. „Oproti jiným zemím našeho regionu, které minimálně, mám pocit, že ten smyk nevybírají, ale dostávají se do ještě prudšího smyku. A vypadá to, že často už teď končí mimo vozovku,“ dodal.
Další řečník, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek, dnes uvedl, že pokud chce být ČR úspěšnou ekonomikou 21. století, musí investovat zejména do energetiky, dopravní infrastruktury a také do vzdělávání, vědy a výzkumu. Upozornil na to, že i když ČR snižuje svou energetickou náročnost, stále je jednou z nejvíce energeticky náročných ekonomik v Evropě. Potřeba investovat do energetiky podle něj v budoucnu posílí i kvůli vyšší poptávce po elektrické energii v důsledku elektrifikace železniční sítě či větší automatizace a digitalizace.
Mezery má ČR podle Marka i v kvalitě dálniční sítě. Například, aby se dálniční síť ČR přiblížila Německu, musela by být minimálně dvojnásobně hustší, uvedl. Do vzdělávání pak ČR investuje přibližně 4,6 procenta HDP, což je podle něj o jeden procentní bod méně než průměr desítky zemí EU, které mají v této oblasti největší výdaje. Kdyby se pak ČR chtěla vyrovnat tomuto průměru, znamenalo by to v rozpočtu 130 miliard korun navíc ročně, řekl Marek.
