Aktual.: 20.09.2026 14:15
Praha – Významná konsolidace veřejných financí v letech 2028 a 2029 není příliš pravděpodobná i s ohledem na volební cyklus. V diskusním pořadu Poledne s Moravcem to dnes řekl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Varoval zároveň, že obsluha státního dluhu se bude Česku v příštích letech prodražovat. Strany vládní koalice uvádějí, že po prohloubení schodku státního rozpočtu v příštím roce ho budou chtít od roku 2028 snižovat.
„Jediný rok, kdy šlo dělat konsolidaci bezbolestně, je právě příští rok, kdy ale šlapeme na plyn ještě víc než kdekdo očekával,“ připomněl Hampl plánované prohloubení rozpočtového schodku na 389 miliard korun z letošních 310 miliard korun. Upozornil, že v roce 2028 se uskuteční prezidentské volby a v roce 2029 sněmovní. Podle něj přitom ve volebních letech klesá motivace politiků provádět nepopulární kroky, jako jsou zvyšování daní nebo omezování státních výdajů.
Dosavadní výroky i kroky vlády podle Hampla ukazují na to, že chce výdaje zvyšovat a neplánuje razantní nárůst příjmů. Případné zvýšení spotřebních daní nebo vyšší zdanění investičních nemovitostí, o němž jako o možnosti mluvila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), podle Hampla vynese státu nanejvýš nízké desítky miliard korun. Problém s rozpočtovým schodkem to podle něj nevyřeší.
Hampl také upozornil, že se v dalších letech bude prohlubovat zadlužení státu vůči hrubému domácímu produktu (HDP). Zároveň s tím rostou náklady na dluhovou službu, což kromě vyššího zadlužení Česka souvisí i s globálně vyššími úrokovými sazbami. „Právě proto bychom měli třikrát zvážit, než uděláme nějaký další dluh. Protože ho budeme obsluhovat mnohem dráž než v minulosti, a to zřejmě na dlouhou dobu,“ varoval Hampl.
Letos dosáhnou náklady na obsluhu státního dluhu 110 miliard korun, návrh rozpočtu na příští rok počítá s jejich zvýšením na 130 miliard korun. Výnos českých desetiletých státních dluhopisů podle údajů České národní banky (ČNB) v srpnu byl 4,91 procenta. Od začátku roku se zvýšil o čtvrt procentního bodu a dosáhl nejvyšší úrovně od konce roku 2022.
Ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík v pořadu upozornil, že dlouhodobě nevyrovnané veřejné finance snižují odolnost ekonomiky vůči vnějším šokům. Dopady finančních krizí nebo globálních recesí jsou podle něj horší a a mají delší dopad v zemích, které jsou hůř ekonomicky spravované.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}