Havlíček: Opatření ohledně cen paliv by měla být v EU koordinovaná

„V EU nyní nehrozí akutní nedostatek pohonných hmot; ceny za ně ale mohou nadále růst,“ řekl Havlíček, který na dnešním on-line setkání prosazoval koordinované kroky v opatření ohledně cen paliv zejména mezi státy střední Evropy. Chce předejít tomu, aby lidé na hranicích nakupovali pohonné hmoty na území jiného státu a vyčerpávali tak zásoby těch čerpacích stanic u hranic, které je prodávají výhodněji. Výzvu ke koordinaci napříč unijními státy kvitovala podle Havlíčka i Evropská komise.

„Pokud by mělo dojít k jakémukoliv snížení spotřební daně, tak je jasné, že to může být jedině v souladu se zastropováním marží. O tom nyní diskutujeme na jednáních vlády,“ uvedl dále ministr. Kritizoval tak návrh opozice, kdy ODS vyzvala Babiše, aby podnítil debatu o možném snížení hranice minimální spotřební daně z nafty a z benzinu v EU. Připomněl, že vláda bude ve středu znovu jednat s provozovateli čerpacích stanic v Česku.

Vláda podle Havlíčka zatím nechystá omezení spotřeby ropy a plynu, o jehož zvážení zejména v dopravě požádala státy EU Evropská komise kvůli přípravě na nejspíš dlouhodobé narušení dodávek energie v důsledku války v Íránu. „My nemůžeme dát striktní zákaz a jsem přesvědčen, že v době, kdy jsou dražší paliva, nemusíme ani dávat doporučení,“ řekl.

Havlíček také uvedl, že na jednání unijních ministrů pro energetiku znovu apeloval, aby se v této situaci prodiskutovala reforma emisních povolenek EU ETS 1, nebo aby se její ceny případně zastropovaly a zatím se nepřijímal systém ETS 2. Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 má být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028 a měl by se týkat silniční dopravy či vytápění budov.

Současná cena emisní povolenky ETS 1 se pohybuje kolem 90 EUR/t CO2, zatímco Evropská komise ve svém EU referenčním scénáři 2020 z roku 2019 predikovala cenu pro rok 2026 26,5 EUR/t CO2.

Dalším bodem jednání bylo dnes podle Havlíčka možné znovunaplňování zásobníků plynu v Evropě. V tomto směru podle něj státy preferují flexibilitu. „Jako Evropa jsme připraveni jít na 80 procent naší flexibility,“ dodal s tím, že zásobníky plynu jsou v Evropě nyní na úrovni 28 procent.

EU připravuje opatření na řešení energetické krize způsobené válkou v Íránu

Evropská unie by měla na současnou energetickou krizi reagovat jednotně a koordinovaně, uvedl dnes komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Evropská komise podle něj v této souvislosti připravuje a brzy zveřejní soubor návrhů pro členské země, jak by měly důsledky války v Íránu řešit, protože energetické trhy zůstanou narušené dlouho.

Nikdo neví, kdy konflikt na Blízkém východě skončí, krátký ale nebude, prohlásil dnes Jörgensen po konci jednání ministrů energetiky zemí EU, které se uskutečnilo přes videospojení. Česko na virtuální schůzce zastupoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Z finančního hlediska 30 dní trvající konflikt zvýšil náklady unie na dovoz fosilních paliv o 14 miliard eur,“ řekl komisař novinářům v Bruselu. „I kdyby zítra nastal mír, stejně bychom se nevrátili k normálu. Energetická infrastruktura v regionu byla válkou zničena a je nadále ničena,“ dodal.

Chystaná unijní opatření budou podle komisaře zahrnovat návrhy na snížení daňových sazeb na elektřinu či poplatků za využívání sítí. „Připravujeme také různé možnosti a opatření, která se více podobají těm, jež jsme použili během krize v roce 2022,“ uvedl Jörgensen.

Evropská unie zavedla v roce 2022 soubor mimořádných opatření poté, co Rusko omezilo dodávky plynu po zahájení invaze na Ukrajinu. Patřil mezi ně celoevropský strop na ceny plynu, daň z mimořádných zisků energetických společností a cíle ke snížení poptávky po plynu.

V dopise, který ještě před schůzkou poslal ministrům, Jörgensen členské státy mimo jiné požádal, aby zvážily omezení spotřeby ropy a plynu, zejména v dopravě. To by mohlo znamenat, že vlády požádají občany, aby například méně jezdili autem nebo létali, a šetřili tak palivo pro důležitější účely, jak se to již děje v některých asijských zemích, poznamenal k tomu server bruselský server Politico.

Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Před začátkem války procházela zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu Hormuzským průlivem, který přiléhá k íránským břehům. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se lodní doprava v této úžině prakticky zastavila, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy a silnému kolísání cen plynu.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) už před pár dny představila desetibodový seznam návrhů na snížení poptávky. Hovoří se v něm například o podpoře práce z domova, snížení maximální rychlosti na dálnicích o alespoň deset kilometrů za hodinu, podpoře veřejné dopravy, zvýšení sdílení aut a rovněž vyhýbání se letecké dopravě, jestliže existuje alternativa.

„Nejedná se o univerzální balíček, u kterého očekáváme, že všechny členské státy zavedou všech těchto deset nástrojů na snížení poptávky,“ uvedl eurokomisař. „Je to ale velmi dobrá sada a doporučujeme, aby se každá země podívala na to, jaké možnosti má,“ dodal Jörgensen.

Eurokomisař uvedl, že Brusel má v krátkodobém horizontu obzvláště obavy o dodávky rafinovaných ropných produktů, jakou jsou letecké palivo (kerosin) a naftu. Agentura Reuters citovala experta Benedicta George, podle kterého by poslední zásilky kerosinu, které prošly Hormuzským průlivem před jeho uzavřením, měly do Evropy dorazit kolem 10. dubna. „Neexistuje ale reálné riziko, že by letecké palivo skutečně došlo,“ dodal George s tím, zásoby evropských zemí mohou pokrýt až tři měsíce poptávky po kerosinu. Evropská unie získává přibližně 15 procent leteckého paliva od dodavatelů z Blízkého východu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}