Aktual.: 10.09.2026 14:41
Praha – Pokud by Česká republika měla zásadně vyšší ceny paliv než okolní země, vláda okamžitě zakročí. V tuto chvíli stát situaci monitoruje. Novinářům to na dnešní konferenci Den exportu řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Na jednání visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) se podle Havlíčka o tom mělo také hovořit. Ministerstvo financí následně ČTK sdělilo, že situaci na trhu s pohonnými hmotami dál sleduje a v případě potřeby by přijalo opatření.
„Jsme v situaci, kdy jsme zavčasu udělali opatření na jaře tohoto roku, tím jsme vybalancovali ty první výkyvy. Jasně jsme řekli, že to budeme sledovat a v momentě, kdy zareagují ostatní země, to znamená, že uvidíme, že by se ČR začala dostávat do situace, že má zásadním způsobem vyšší ceny než v okolních zemích, tak samozřejmě okamžitě zakročíme,“ řekl Havlíček.
Ministerstvo financí dnes pro ČTK uvedlo, že vnímá aktuální nárůst cen paliv na trhu a pravidelně sleduje a vyhodnocuje jejich vývoj u čerpacích stanic v ČR i v zahraničí. „V porovnání se sousedními státy patří ceny pohonných hmot v ČR stále mezi ty nižší, a to s daněmi i bez. Pokud by se ukázalo, že dochází k neúměrnému navyšování marží nebo ke zneužívání situace na trhu, je stát připraven bezodkladně přijmout potřebná opatření včetně opětovného zavedení cenové regulace,“ řekla ČTK mluvčí ministerstva Gabriela Krušinová.
Z údajů společnosti CCS vyplývá, že pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu výrazně zdražily. Cena benzinu Natural 95 stoupla za týden v průměru o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr, nafta je dražší o 1,9 koruny, ve středu stála 47,79 koruny za litr. Benzin byl naposledy dražší v srpnu 2022 a nafta je nejdražší od letošního dubna.
Stát již podle ministra poté, co nastala krize v Hormuzském průlivu, připravil s byznysovým sektorem a ekonomickými činiteli takzvaný krizový plán. Ten by měl zajistit možná opatření pro podporu podnikání, ale také co se týče pořizování dalších zásob energií či dopadů na státní rozpočet. Plán by byl v potřebný moment spuštěn.
Letos od dubna do července ministerstvo financí stanovilo jako opatření proti vysokým cenám paliv maximální možnou marži prodejců a zároveň denně určovalo stropy na koncové ceny. U nafty zároveň snížilo spotřební daň. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) úleva na spotřební dani způsobila státnímu rozpočtu výpadek příjmů zhruba miliardu korun měsíčně. Vláda o drahých pohonných hmotách v pondělí jednala, rozhodla se ale, že nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot.
Opatření proti vysokým cenám paliv zavedly dříve i okolní země. Například německá vláda schválila dočasné snížení daně na pohonné hmoty. Rakousko pak snížilo spotřební daň a omezilo marže distributorů, Polsko reagovalo na růst cen snížením spotřební daně i DPH u paliv a zavedlo cenový strop na pohonné hmoty. Slovensko pak spustilo dvojí ceny nafty, motoristé se zahraniční registrační značkou platili vyšší cenu. Toto rozhodnutí ale podle Evropské komise bylo v rozporu s unijním právem.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}