Aktual.: 20.10.2025 18:57
Praha – Zástupci ANO, SPD a Motoristů nenašli dnes při jednání o případném společném vládním programu o financích, průmyslu a obraně zásadní překážky. Vyjednávání postupuje poměrně rychle. Novinářům to po skončení schůzky vyjednávačů řekl první místopředseda ANO Karel Havlíček a zvolený poslanec Motoristů Boris Šťastný. Podotkli, že vyjednávači hledali průniky z volebních programů. Na jakých bodech našli shodu, politici neupřesnili. Předseda SPD Tomio Okamura upřesnil, že výsledky vyjednávači zveřejní až po skončení jednání o všech resortech v pátek odpoledne.
„Máme dobrý pocit z jednání. Jedeme poměrně rychle, ale skutečně jdeme do detailu, probíráme programy stran, snažíme se najít kompromisy. Musím říct, že se to vyvíjí velmi dobře. Nenašli jsme zásadní překážky,“ uvedl Havlíček. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová popsala dnešní jednání jako korektní, věcné, expertní a bez emocí.
Po dvou vyjednávačích z každé strany i garanti kapitol z volebních programů debatovali o financích, průmyslu a obraně. Uvedli, že hledali průniky. „Průniků jsme našli velké množství. Debatovali jsme samozřejmě věci, kde se lišíme,“ uvedla Schillerová.
Body, na nichž je shoda či kde se pohledy liší, politici nepřiblížili. Podle Šťastného se vyjednávači dohodli, že „dílčí věci“ komentovat nebudou. „Udělali jsme si průniky. Fakticky ve všech věcech jsme se hladce domluvili,“ řekl Šťastný. Podle něj prohlášení případné koaliční vlády vzniká snadno. Havlíček řekl, že se zveřejní až hotové a odsouhlasené texty.
Při příchodu na jednání zástupce SPD Jindřich Rajchl řekl, že pro hnutí je podstatná modernizace armády a posílení počtu vojáků. Výdaje na obranu by neměla překročit dvě procenta HDP. Schillerová před schůzkou řekla, že také ANO je pro dvě procenta HDP na obranu. Pro Lubomíra Metnara z ANO je stěžejní ukotvení Česka v NATO a mezinárodních organizacích.
Končící vláda Spolu a STAN přitom letos v březnu přijala usnesení, podle kterého porostou obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta HDP. Červnový summit NATO v Haagu se dohodl na zvýšení obranných výdajů členských zemí na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývajícího 1,5 procenta HDP na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a odolnosti společnosti.
„Jednoznačně budeme naši bezpečnost posilovat, jak vnitřní, tak vnější. Hledali jsme optimální formu, tak to napsat do programu. Myslím, že budou občané spokojeni, ale budou spokojeny i firmy,“ uvedl Havlíček.
Podle Okamury strany měly do minulé sobory odevzdat své priority pro jednání, které bylo dnes ke všeobecné spokojenosti. „Všechny tři resorty (finance, průmysl, obranu) jsme dali v podstatě dohromady. Poté, co v pátek skončíme jednání, oznámíme výsledky veřejnosti,“ řekl Okamura. Zmínil, že SPD pro své priority na jednání nachází odezvu.
Strany se před volbami v řadě bodů rozcházely, a to třeba v postoji ke členství v EU a NATO, ke zvyšování výdajů, vyrovnanému rozpočtu či elektronické evidenci tržeb (EET). Shodu měly třeba na zastropování důchodového věku na 65 letech či obnovení V4.
V úterý by měla pokračovat debata o kapitolách zdravotnictví, práci a sociálních věcech, zemědělství a sportu. Jednání o rozdělení vládních postů už skončila. Lídr ANO Andrej Babiš, který je vedl, je na dovolené.
Okamura: Vznikající koalice chce platbu za obnovitelné zdroje převést na stát
Vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů bude chtít od ledna přenést platbu za obnovitelné zdroje energie (OZE) z občanů a firem na stát. Novinářům to po dnešním jednání řekl předseda SPD Tomio Okamura. Platba za podporované zdroje energie je součástí regulované složky ceny elektřiny, na pokrytí celkové podpory obnovitelných zdrojů se podílejí odběratelé i státní rozpočet.
„Co se týče cen energií, tak bychom chtěli, pokud vznikne vláda do konce roku, od ledna snížit regulovanou složku,“ řekl Okamura. Podle něj k tomu není nutný souhlas Sněmovny, vláda o tom může rozhodnout vlastním nařízením, které následně do cen energií promítne Energetický regulační úřad (ERÚ).
Stát už v minulosti převzal kompletní náklady na podporu OZE, a to jako mimořádné opatření v době energetické krize. Po jejím odeznění se vrátilo rozdělení platby mezi rozpočet a odběratele.
Snížení regulované složky ceny elektřiny před volbami slibovalo i hnutí ANO. Jeho představitelé označovali vysoké ceny energií za problém pro konkurenceschopnost českého průmyslu. Celková roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie loni v Česku podle Operátora trhu s energiemi (OTE) činila 35,2 miliardy korun, asi o deset miliard korun více než předloni. Do podporovaných zdrojů patří mimo obnovitelných zdrojů také například teplo z obnovitelných zdrojů nebo biometan, jejich podíl je ale malý.
Další podrobnosti ekonomického programu budoucí koalice Okamura nekomentoval. Bez vyjádření je ponechali i zástupci ostatních subjektů. Programové cíle budoucí vlády chtějí společně představit v pátek.